Praha 4. června (ČTK) – Průměrná mzda Čechů v prvním čtvrtletí meziročně vyskočila o 8,1 procenta na 50 282 korun. Jak dnes uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), po odečtení inflace si lidé reálně polepšili o silných 6,4 procenta. Podle analytiků se tak kupní síla Čechů po hubených letech rychle vrací k dosavadnímu maximu z roku 2021. Statistiky ale zároveň odhalily tvrdou realitu českého trhu práce: celorepublikový průměr je optický klam. Nahoru ho táhne výhradně Praha – v žádném jiném regionu na něj zaměstnanci nedosáhnou.
Kupní síla zaměstnanců se vrátila na úroveň před propadem z let 2021 až 2023
Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnotu, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, však ČSÚ dnes na rozdíl od předchozích čtvrtletí nezveřejnil. Důvodem je to, že loni skončil datový zdroj, který tyto údaje modeloval. Nový systém, který by ho nahradil, statistici zatím nezprovoznili.
„Mezičtvrtletně po sezonním očištění roste reálná hrubá mzda nepřetržitě již tři roky, odmazala tak svůj propad z let 2021 až 2023,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec. „Hrubé mzdy ale na druhou stranu mohly pokles kupní síly nadhodnocovat. Inflační vlnu totiž na úrovni čistých mezd částečně tlumilo snížení zdanění práce zrušením superhrubé mzdy v roce 2021,“ dodal.
Podle analytičky Raiffeisenbank Terezy Krček k růstu mezd v prvním čtvrtletí přispělo zvýšení minimální mzdy. Statistiky podle ní naopak nezahrnují růst platů ve veřejném sektoru, které se zvýšily až od dubna po skončení rozpočtového provizoria.
IT dál kraluje mzdám, v pohostinství berou zaměstnanci třikrát méně
Nejvyšší průměrná mzda podle ČSÚ byla v prvním kvartálu v informačních a komunikačních činnostech, činila 98.776 korun. Následovala sekce peněžnictví a pojišťovnictví s 89.091 korunami. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, ve stravování a v pohostinství. V prvních třech letošních měsících se pohybovaly průměrně okolo 30.688 korun. Nejrychleji rostly mzdy pracovníkům v realitách, zvýšily se v průměru o 22,1 procenta na 49.165 korun.
Mzdovou mapu České republiky i nadále definují extrémní rozdíly mezi jednotlivými regiony. Na absolutním vrcholu stojí hlavní město, kde průměrný výdělek vyšplhal na 67 945 korun. V žádném jiném kraji se přitom zaměstnanci nedostali ani přes padesátitisícovou hranici. Nejchudším regionem zůstává Karlovarský kraj, kde lidé berou v průměru 42 391 korun, což je o pětadvacet tisíc méně než v metropoli. Podle ekonomů však růst mezd začne zpomalovat. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozorňuje, že současné tempo růstu mezd je dlouhodobě neudržitelné, protože neodpovídá vývoji produktivity práce a jednotkových mzdových nákladů.
Statistici navíc v této souvislosti přinesli tvrdé srovnání se zahraničím, ze kterého Česká republika nevychází nejlépe. Česká hodinová mzda totiž v loňském roce dosahovala pouhých 57 procent průměru Evropské unie, což nás v rámci celé sedmadvacítky zařadilo na sedmé nejhorší místo. Data statistického úřadu zároveň potvrdila, že na domácím trhu práce nadále přetrvávají výrazné rozdíly v odměňování, kdy muži stabilně vydělávají více než ženy. Výrazně vyšší šanci na lepší peníze pak měli zaměstnanci, kteří nevyjednávali o platech sami, ale za které v podnicích rozhodovala kolektivní smlouva.
