Londýn 14. srpna (ČTK) – Hrubý domácí produkt (HDP) Velké Británie ve druhém čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 %. Hospodářský růst tak zpomalil z tempa 0,6 % zaznamenaného v předchozím kvartálu. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou dnes zveřejnil britský statistický úřad (ONS).
Samotný červen přinesl meziměsíční růst o 0,3 % (po květnu, kdy ekonomika podle revidovaných dat stagnovala). Výsledek za červen překonal očekávání analytiků, kteří počítali se pokračující stagnací.
Srovnání vývoje britského HDP ve 2. čtvrtletí
| Období | Původní údaj | Revidovaný údaj |
| Duben | -0,1 % | -0,1 % (ponecháno beze změny) |
| Květen | +0,1 % | 0,0 % (stagnace) |
| Červen | — | +0,3 % (překonání odhadů) |
| 2. čtvrtletí celkově | — | +0,4 % (zpomalení z 0,6 % v 1. Q) |
Co podpořilo červnový růst?
Britskému hospodářství v červnu pomohly dva hlavní mimoběžné faktory:
- Fotbalové mistrovství světa: Událost výrazně podpořila spotřebitelskou poptávku v gastronomii, výrobu a prodej alkoholických nápojů a příjmy v médiích a reklamě.
- Geopolitický výkyv u cen ropy: Podle agentury Reuters ekonomiku krátkodobě povzbudila dohoda o příměří mezi USA a Íránem, která srazila ceny ropy dolů. Tato dohoda však později zkrachovala.
Komentáře analytiků
„Celkově se zdá, že ekonomika se vypořádává s dopady války s Íránem mimořádně dobře. Nejsou patrné výraznější známky omezování aktivity spotřebitelů či podniků v reakci na vyšší ceny ropy. V budoucnosti však hospodářský růst pravděpodobně zpomalí.“
— Thomas Pugh, hlavní ekonom poradenské společnosti RSM UK
„Britská ekonomika si současné tempo růstu nedokáže udržet. Inflace a nezaměstnanost v příštích měsících porostou, zatímco podnikatelská nálada zůstává křehká a mohla by se dál zhoršit v souvislosti s výkyvy u cen energie. Ekonomika zatím prokazuje vítanou odolnost, ještě však není vyhráno.“
— Fergus Jimenez-England, ekonom Národního institutu pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR)
Dilema Bank of England a stagflační rizika (měnový a makroekonomický kontext)
Aktuální čísla o vývoji britského HDP st staví britskou centrální banku (Bank of England – BoE) do složité situace:
- Nabídkové šoky a úrokové sazby: Geopolitické napětí a výkyvy cen ropy na světových trzích vytvářejí nákladové inflační tlaky. Bank of England tak čelí riziku tzv. stagflace (kombinace slabého ekonomického růstu a vysoké inflace). Pokud by musela držet úrokové sazby na vyšší úrovni déle, aby utlumila inflační očekávání, ještě více tím zatíží britské domácnosti se splátkami hypoték.
- Křehká spotřebitelská poptávka: Krátkodobé vzpruhy (jako sportovní šampionát) nedokážou dlouhodobě nahradit strukturální růst reálných mezd. Bez trvalého poklesu cen energií zůstane kupní síla britských obyvatel pod tlakem.
