Autor textu: Rosa Prince
Alarmující růst výnosů globálních dluhopisů a tvrdý dopad na náklady britského financování zaostřily ve Westminsteru pozornost na nepříjemná ekonomická rozhodnutí, která zemi čekají. Zdá se, že vláda a opozice konečně nabízejí voličům vážné konkurenční představy o tom, jaká by tato rozhodnutí měla být.
Po dlouhém období, kdy britské politice dominovala Reform UK Nigela Farage, zaměřená především na imigraci, je úlevou vidět, že její sevření slábne. Vlastní program Reform UK pro nápravu finančních problémů země však zůstává nejasný.
To neznamená, že vládní Labouristická strana nebo opoziční konzervativci udělají správnou věc. Jejich předchůdci nedokázali zasáhnout do zakořeněných zájmů důchodců a dalších skupin. Výzva Jima O’Neilla, někdejšího poradce nového premiéra Andyho Burnhama i konzervativců, aby se vláda k výdajům postavila realisticky, proto přišla ve vhodnou chvíli. Výnos třicetiletých britských státních dluhopisů ve středu vystoupal na 28leté maximum a Bloomberg Economics odhaduje před rozpočtem na příští měsíc mezeru ve fiskální rezervě na 12 miliard liber, tedy 16,2 miliardy dolarů. Situace se mění v krizi.
Když se Burnham ve středu při svých prvních premiérských otázkách střetl s konzervativní lídryní Kemi Badenoch, bylo konečně vidět dva politiky s širšími politickými a ekonomickými představami o tom, jak reagovat, a se schopností je srozumitelně obhájit. Jejich plány ještě potřebují doplnit, ale už nyní jsou konkrétnější než to, co nabízeli jejich předchůdci, a podstatnější než to, s čím přišel Farageův tým.
Do určité míry jde o návrat tradičního rozdělení mezi dvě hlavní strany. Burnham chce problémy země řešit aktivním státem a zásahy do veřejných služeb, jako jsou voda a energetika, byť zatím bez mnoha detailů. Patří k tomu i politická decentralizace, která by regionálním lídrům umožnila rozhodovat o podpoře místních ekonomik. Badenoch naopak prosazuje návrat k menšímu, méně zdaněnému a méně regulovanému státu, včetně úplného zrušení některých daní.
Jejich manévrovací prostor se ovšem stále zužuje, protože investoři trestají silně zadlužené země prodejem jejich dluhopisů, čímž zvyšují náklady na půjčky. V takovém prostředí je obtížné podporovat tolik potřebný růst většími výdaji na infrastrukturu nebo snižováním některých daní. Burnham a Badenoch se však začínají vyrovnávat s ekonomickou realitou a vysvětlovat veřejnosti své preferované strategie obnovy.
Farage, který má blízko k hnutí MAGA, takto konkrétní není. Na čtvrteční výroční konferenci své strany míří, aniž by jasně vysvětlil, co by udělal s daněmi a výdaji nebo jak by napravil britské finance. Je zastáncem silného státu jako řada populistů, nebo příznivcem laissez-faire v duchu Margaret Thatcherové? Omezoval by sociální dávky? A co zásahy do problémových odvětví, jako je ocelářství, nebo financování nákladného systému National Health Service?
Odborníci z Institute for Fiscal Studies zpochybnili důkladnost hospodářské politiky Reform UK. V místní samosprávě si strana zatím při správě rozpočtů nevedla dobře.
Ekonomická nejasnost Reform UK vyhovuje oběma hlavním stranám. Po obtížném létě pro Farage naznačují průzkumy pokles podpory jeho strany. Nejnovější ji ukazuje kolem dolní hranice dvaceti procent, podobně jako labouristy a konzervativce. Pokud obě hlavní strany udrží debatu u ekonomiky, Farage zůstane pod tlakem. Červencový průzkum mezi příznivci Reform UK zjistil, že 54 % ji podporuje kvůli imigraci a jen 7 % kvůli jejím názorům na daně a výdaje.
Imigrace zůstává pro britské voliče velmi důležitá, trend je však sestupný. Čistá migrace i počet žádostí o azyl výrazně klesly a nelegální přeplavby malými čluny přes Lamanšský průliv, které Brity znepokojují nejvíce, se letos v létě dostaly na šestileté minimum.
Burnham a Badenoch nyní potřebují své alternativy dále rozpracovat. Musejí zajistit, aby hlavním bojištěm příštích voleb byla ekonomika, mimo jiné proto, že Farageova vláda by podle autorky byla katastrofálně nepřipravená převzít britské ministerstvo financí v době globálních otřesů. I původně uklidňující volba Scotta Bessenta prezidentem Donaldem Trumpem do obdobné role v USA se podle ní investorům vymstila.
Největší slabinou hlavních stran zůstává jejich neschopnost řešit jednu z nejcitlivějších otázek Westminsteru: vysoké sociální výdaje, zejména na starší obyvatele. Labouristé podle autorky nemohou podporovat průmysl a konzervativci snižovat daňovou zátěž, pokud nezastaví výrazný odtok příjmů k neproduktivním příjemcům, často i těm, kteří je podle ní skutečně nepotřebují nebo si je nezaslouží.
Jak uvedl O’Neill, takzvaný „triple lock“ u státních penzí, který zaručuje růst důchodů podle nejvyšší hodnoty z inflace, průměrného růstu mezd nebo 2,5 %, je podle něj neobhajitelný, stejně jako další dávky důchodcům neodvíjející se od příjmů. Labouristé i konzervativci se ho ale stále drží, protože se obávají volebních důsledků jeho zrušení.
Dokud se s touto chráněnou generací nikdo nestřetne, nebude podle autorky možné zvýšit obranné výdaje na 3,5 % hrubého domácího produktu do roku 2035 ani provést vážnější restrukturalizaci ekonomiky. Burnham a Badenoch jsou podle ní odvážní politici se schopností komunikovat a nastal čas tuto schopnost skutečně prověřit.
Ano, baby boomers mají tendenci chodit k volbám častěji než mladí. Neustálé zvýhodňování generace, která těžila z bezplatného vzdělání a prudkého růstu cen nemovitostí, je ale podle autorky katastrofou pro jejich vnoučata, která se snaží splácet vysoké studentské dluhy, najít bydlení a smysluplné zaměstnání v éře umělé inteligence.
Možná nastal čas politické riziko neutralizovat mezistranickou dohodou o zrušení „triple lock“, namísto toho, aby se toto téma používalo jako zbraň proti straně, která jako první ustoupí a pokusí se systém zrušit.
Autorka se ztotožňuje s O’Neillovým závěrem, že propad na dluhopisovém trhu vyžaduje větší politickou i ekonomickou odvahu. Burnham a Badenoch podle ní chápou závažnost situace. Teď musejí své postoje dotáhnout do praxe.
Tento komentář odráží osobní názory autorky a nemusí nutně vyjadřovat stanovisko redakční rady Bloomberg LP ani jejích vlastníků.
Rosa Prince je komentátorkou Bloomberg Opinion zaměřenou na britskou politiku a veřejnou politiku. Dříve působila jako editorka a autorka v Politico a Daily Telegraph a je autorkou knih „Comrade Corbyn“ a „Theresa May: The Enigmatic Prime Minister“.
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
