Praha 10. června (ČTK) – Česká republika uplatňuje ze zemí visegrádské skupiny nejnižší základní sazbu daně z přidané hodnoty. Ta činí 21 procent, zatímco na Slovensku a v Polsku dosahuje 23 procent a v Maďarsku 27 procent. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars.
Odlišná situace je u snížené sazby DPH. Českých 12 procent patří v rámci zemí V4 k vyšším hodnotám, zatímco okolní státy využívají více snížených pásem s nižšími sazbami pro vybrané druhy zboží a služeb.
DPH v dalších zemích V4 je specifické několika sníženými sazbami
Podle odborníka z daňového oddělení společnosti Forvis Mazars Petra Drahoše proto při hodnocení skutečného daňového zatížení nestačí porovnávat pouze základní sazbu. Důležitou roli hraje také to, jaké produkty a služby jsou do jednotlivých sazeb zařazeny. Z fiskálního hlediska je podle něj specifické, že Česko používá jedinou sníženou sazbu ve výši 12 procent, zatímco ostatní země V4 kombinují více nižších sazeb pro širší okruh základního zboží a služeb.
V Maďarsku vedle základní 27procentní sazby platí snížené sazby pět a 18 procent. Polsko využívá sazby pět a osm procent, Slovensko pak pět a 19 procent. Česká republika zrušila systém dvou snížených sazeb v roce 2024 v souvislosti s přijetím konsolidačního balíčku tehdejší vlády Petra Fialy (ODS) a přešla na jedinou 12procentní sazbu.
Rozsah zboží a služeb v nižších sazbách Evropa omezuje
Analýza zároveň upozorňuje na širší trend ve střední a východní Evropě. Řada států podle ní omezuje rozsah zboží a služeb spadajících do zvýhodněných sazeb nebo jednotlivé snížené sazby slučuje. Podle Drahoše nejde pouze o snahu zvýšit rozpočtové příjmy, ale také o zjednodušení daňového systému a omezení chyb či možného zneužívání výjimek.
Daň z přidané hodnoty představuje v Česku nejvýznamnější příjem veřejných rozpočtů. V loňském roce její celkový výnos dosáhl 623,1 miliardy korun. Protože jde o sdílenou daň, výnos se rozděluje mezi stát, kraje a obce. Do státního rozpočtu z této částky směřovalo 413,7 miliardy korun, což představovalo přibližně 40 procent všech daňových příjmů státu.
