Německé bezpečnostní úřady spěchají s opatřeními na ochranu citlivých informací pro případ, že krajně pravicová strana poprvé získá vládu v některém z východoněmeckých regionů ještě letos.
Některá data by měla být smazána nebo nově klasifikována, aby k nim neměly přístup zemské úřady pod vládou vedenou Alternativou pro Německo, uvedl Sebastian Fiedler, poslanec vládních sociálních demokratů zaměřující se na bezpečnostní politiku. Podle něj musí úředníci jednat už nyní, protože AfD usiluje o absolutní parlamentní většinu ve volbách v Sasku-Anhaltsku, které se konají 6. září.
„Ministr vnitra za AfD by byl jako trojský kůň, který se náhle objeví na nádvoří hradu,“ řekl Fiedler v rozhovoru. Dodal, že právní rámec pro okamžitý zásah by nebylo nutné měnit. „Volební vítězství AfD by mělo negativní důsledky pro bezpečnost obyvatel Saska-Anhaltska.“
S blížícími se volbami se německé úřady připravují na to, co by znamenalo převzetí moci krajně pravicovým hnutím, zatímco AfD zpochybňuje poválečné politické uspořádání. Strana prosazuje vytvoření zvláštních jednotek pro deportace cizinců, přestavbu vzdělávacího systému s cílem odstranit „levicovou indoktrinaci“ a čistky mezi státními zaměstnanci, kteří se stranou nejsou v souladu.
Obavy z přístupu ke kontrarozvědce
V bezpečnostní oblasti by to znamenalo, že krajní pravice převezme kontrarozvědné operace v jedné ze 16 německých spolkových zemí. Podle bezpečnostních expertů z vládních stran není německý systém na takový scénář připraven. Země si navzájem i s federální vládou v Berlíně sdílejí údaje z vyšetřování.
Ministr obrany Boris Pistorius na riziko upozornil a uvedl, že úředníci zkoumají, jak AfD zabránit v přístupu k určitým informacím, zejména s ohledem na vztahy strany s Moskvou. Část krajně pravicové strany podle výroční zprávy německé kontrarozvědky za rok 2025 šíří „proruské“ narativy a několik jejích členů opakovaně cestovalo do Ruska.
„Blízkost AfD k Putinovi nelze přehlížet. Objevují se také spekulace, že peníze přicházejí z Ruska,“ řekl Pistorius tento měsíc listu Bild am Sonntag. „Velmi pečlivě zkoumáme, komu můžeme umožnit přístup k utajovaným informacím.“
Zemští ministři vnitra o tématu jednali na okraj schůzky v Hamburku minulý měsíc, ačkoli nebylo na oficiálním programu, uvedli lidé obeznámení s jednáním. Úředníci podle nich nechtěli živit spekulace, které by mohly krajní pravici posílit. Zdroje hovořily pod podmínkou anonymity.
AfD v Sasku-Anhaltsku, kterou německá kontrarozvědka klasifikuje jako extremistickou organizaci, už slíbila přestavbu zemské domácí zpravodajské služby. Podle jejího vládního programu by úřad měl přijít o pravomoc sledovat extremistické skupiny a soustředit se na hrozby terorismu a špionáže. Strana tvrdí, že se úřad stal nástrojem k diskreditaci opozice.
Stephan Brandner, poslanec AfD ve Spolkovém sněmu a místopředseda strany, označil obvinění, že by AfD zacházela se státním tajemstvím nezodpovědně, za „absurdní“. Uvedl, že strana dodržuje zákony a předpisy.
Snahu zabránit přístupu k informacím označil za další „směšný“ pokus potlačit stranu a nedemokratickými prostředky jí zabránit v převzetí moci. Celostátní vedení strany na žádost o komentář nereagovalo.
Varování před ohrožením sdílení informací
Zpráva kontrarozvědky uvádí, že se AfD sjednotila kolem etnonacionalistické ideologie prosazující rozsáhlé vyhošťování cizinců, i když zároveň získává veřejnou podporu. Spolkový úřad na ochranu ústavy upozornil na „homogenizaci“ uvnitř strany, kde podle něj ubývá umírněných konzervativních postojů.
Členové se podle zprávy přiklánějí k nacionalističtějším pozicím, odmítají migraci a přijímají etnické pojetí německé identity. Vylučování celých skupin obyvatel je v Německu považováno za porušení poválečné ústavy, jejíž první článek zaručuje lidskou důstojnost.
Konstantin von Notz, poslanec opozičních Zelených a spolupředseda výboru Spolkového sněmu dohlížejícího na zpravodajské služby, uvedl, že kontrola AfD nad klíčovým úřadem by ohrozila sdílení zpravodajských informací.
Poukázal na skandál rakouské bezpečnostní služby z roku 2018. Tehdy policejní razie v tamní kontrarozvědce za působení krajně pravicového ministra vnitra Herberta Kickla vyvolala pobouření kvůli obavám, že jeho Svobodná strana, která byla tehdy v koalici s konzervativní Lidovou stranou, by mohla získat a vyzradit utajované informace. Západní spojenci následně omezili sdílení zpravodajských dat s Vídní.
„AfD je parlamentním ramenem Ruska v Německu,“ řekl von Notz v rozhovoru. „Citlivé informace našich zpravodajských služeb by v rukou představitelů této strany nebyly v bezpečí.“
Fiedler ze SPD uvedl, že rizika jsou konkrétní. Ministr vnitra za AfD by mohl získat přístup k informacím o bezpečnostních pracovnících zapojených do sledování zemské organizace strany, které umožňuje její klasifikace jako extremistické. Upozornil také na plány čistek ve státní správě a jejich dopad na policii v Sasku-Anhaltsku, zejména v souvislosti s úvahami strany o nasazení jednotky pro deportace migrantů.
„V německém kontextu je to samozřejmě vysoce problematické vzhledem ke stávajícím pravomocím policie a bezpečnostních složek,“ uvedl Fiedler. „Automaticky by to vedlo ke konfliktům uvnitř policejního a bezpečnostního systému.“
Tato zpráva vznikla s pomocí Bloomberg Automation.
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: Bloomberg.com
