Caracas 29. června (ČTK) – Latinskoamerická Venezuela se vzpamatovává z ničivé přírodní katastrofy. Minulou středu večer zemi zasáhla dvojice extrémně silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 stupně Richterovy škály s epicentrem u severozápadního města Morón. Podle odhadů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) katastrofa přímo zasáhla přes 6,7 milionu lidí, z nichž dva miliony žijí v hlavním městě Caracasu.
Bilance je tragická – úřady zatím potvrdily nejméně 1 450 obětí. Toto číslo ale bude s největší pravděpodobností dál stoupat, protože desetitisíce lidí se stále pohřešují. Země se navíc okamžitě ocitla v logistickém a energetickém chaosu.
Ropné kolosy se potýkají s potížemi: Výpadky proudu a nedostatek vody
Otřesy vyřadily z provozu klíčovou energetickou infrastrukturu a zasadily těžkou ránu tamnímu průmyslu. Nejde přitom jen o samotnou elektřinu. Například ve státě Falcón, který leží severozápadně od nejhůře zasažené oblasti, paralyzuje chod elektráren a továren akutní nedostatek vody.
Situace dopadla i na ropný sektor:
- Rafinerie El Palito a komplex Morón: Menší rafinerie (kapacita 146 000 barelů denně) a sousední petrochemický závod nedokážou kvůli totálně nestabilní síti už od středy plně obnovit provoz.
- Vlajková loď Amuay: Největší rafinerie v zemi s obří kapacitou 645 000 barelů denně musela kvůli kolapsu sítě kompletně zastavit provoz v neděli. Stala se tak už druhým strategickým podnikem, jehož provoz přírodní katastrofa ovlivnila. Podle nejnovějších zpráv agentury Reuters se energetikům v noci na dnešek podařilo dodávky proudu do Amuay obnovit. To však stále neznamená, že se podařilo situaci plně stabilizovat.
Ropný paradox: Venezuela má jedny z největších zásob ropy na světě, ale její infrastruktura je dlouhodobě poddimenzovaná. Když do takto křehkého systému zasáhne zemětřesení o síle 7,5 stupně, nastává šok.
Vývoz běží dál, ale domácí trh je v ohrožení
Ministerstvo ropného průmyslu se snaží situaci uklidnit a tvrdí, že katastrofa neměla vliv na těžbu ropy ani na její export. Což jsou pro státní pokladnu zcela klíčové prostředky. Jenže pro obyčejné obyvatele Venezuely se nejedná o příliš příznivou zprávu.
Před zemětřesením zpracovávala klíčová rafinerie Amuay zhruba 137 000 barelů ropy denně a vyráběla z ní paliva výhradně pro domácí trh. Pokud se nepodaří rafinerie a navazující podniky udržet v plynulém chodu, hrozí, že v zemi dojdou pohonné hmoty. Jakmile se lidé začnou vracet do práce a pokusí se obnovit běžný život, narazí u čerpacích stanic na prázdné stojany.
