Praha 14. června (ČTK) – Zaměstnanci po padesátce často balancují mezi prací a péčí o blízké, což u části z nich vede až k úplnému odchodu z pracovního trhu. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní, kterou má ČTK k dispozici. Studie zároveň upozorňuje, že tyto výpadky pracovní síly mají dopad i na veřejné finance kvůli nižšímu výběru daní a pojistného. Návrat do zaměstnání je navíc pro starší nezaměstnané po delší pauze výrazně složitý.
Až 46 procent lidí ve věku 50 až 64 let vnímá skloubení práce a péče o blízké jako zásadní problém. Podle analytika CETA Michaela Fanty zhruba čtvrtina pečujících v produktivním věku vůbec nepracuje. Právě tato kombinace je jedním z důvodů, proč část zaměstnanců v této věkové skupině z trhu práce mizí.
Dlouhodobá nezaměstnanost má zásadní ekonomické dopady
Analýza zároveň upozorňuje, že dlouhodobá nezaměstnanost ve vyšším věku má výrazné ekonomické dopady. Loni bylo v Česku přibližně 110.000 lidí nad 50 let, kteří byli dlouhodobě bez práce. Někteří z nich následně přecházejí do předčasného důchodu nebo ekonomickou aktivitu zcela opouštějí.
„Dlouhodobá nezaměstnanost padesátníků je drahá pro všechny,“ uvedl Fanta. Podle něj stát na každého takového člověka vynakládá zhruba 551.000 korun ročně v podobě dávek, zdravotního pojištění a ztracených daňových příjmů, zatímco jednotlivec přichází o více než čtvrt milionu korun ročně na mzdě. Celkové náklady spojené s touto skupinou odhadl na 61 miliard korun ročně.
Zaměstnance nad 50 let zatěžuje péče o blízké, přicházejí o práci, ačkoli je firmy chtějí
Z druhé strany ale analýza ukazuje, že firmy starší pracovníky běžně zaměstnávají – lidé ve věku 50 až 64 let tvoří zhruba třetinu všech zaměstnanců v Česku.
Projekt Neviditelní se zaměřuje na skupiny obyvatel, které podle autorů často propadají systémem státní pomoci. Kromě starších zaměstnanců jde také o pečující osoby, samoživitele, nízkopříjmové domácnosti nebo mladé lidi odcházející z dětských domovů.
