Praha, 13. února – Prostor pro snížení úrokových sazeb se podle České národní banky otevře až ve chvíli, kdy odezní domácí inflační tlaky. Jednorázové snížení inflace po převedení plateb za obnovitelné zdroje energie (OZE) ze spotřebitelů na stát není důvodem pro změnu sazeb. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ČNB o nastavení měnové politiky, který centrální banka zveřejnila na svém webu.
Bankovní rada minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta. Na této úrovni je sazba od loňského května. Podle záznamu členka rady Karina Kubelková uvedla, že v současné situaci má přísnější měnová politika smysl minimálně do doby, než data potvrdí slábnutí zásadních domácích inflačních tlaků. Člen rady Jan Procházka doplnil, že jakmile některá inflační rizika odezní, může se otevřít prostor pro mírné snížení úrokových sazeb.
Za významné inflační riziko považují členové bankovní rady pokračující rychlý růst cen služeb, kde se podle nich proces zpomalování inflace v loňském roce zastavil. Rizikem je také výraznější růst mezd, který je patrný zejména ve službách. Bankovní rada zároveň upozornila, že právě kombinace rychlejšího růstu mezd a setrvačného zdražování služeb může udržovat inflaci déle nad úrovní odpovídající cenové stabilitě.
Rada se shodla, že měnová politika by neměla reagovat na jednorázový dopad přesunu plateb za OZE na stát. Tento krok vlády byl podle odborníků hlavním důvodem lednového zvolnění meziroční inflace na 1,6 procenta z prosincových 2,1 procenta. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová podle záznamu uvedla, že vliv zásahu odezní zhruba v horizontu jednoho roku a neznamená snížení poptávkových tlaků v ekonomice.
Záznam se věnoval také tomu, jak by se změna v cenách energií mohla promítnout do chování domácností a firem. Podle části rady může krátkodobé snížení výdajů za elektřinu zlepšit rozpočtovou situaci domácností, což se může projevit vyšší spotřebou v jiných položkách. Právě tento efekt by mohl část protiinflačního dopadu vykompenzovat, pokud by se promítl do rychlejšího růstu poptávky v ekonomice.
Člen bankovní rady Jakub Seidler upozornil, že snížení koncových cen elektřiny může mít i druhotné dopady na inflaci. Podle něj může přispět k poklesu inflačních očekávání, zpomalit růst cen navázaný na inflační doložky ve smlouvách a ovlivnit také mzdová vyjednávání směrem k umírněnějším požadavkům. Naopak proinflačně může působit skutečnost, že domácnostem po vládním kroku zůstane více peněz k utrácení.
O ponechání základní sazby na 3,5 procenta rozhodla bankovní rada jednomyslně. Podle guvernéra Aleše Michla zůstávají do budoucna otevřené všechny možnosti dalšího vývoje úrokových sazeb. ČNB bude podle záznamu nadále vyhodnocovat vývoj domácí inflace, růst mezd a cen služeb i to, jak se promítají do inflačních očekávání a cenotvorby v ekonomice.
ZDROJ: ČTK
