Paříž 6. února (ČTK) – Globální poptávka po elektřině v nejbližších letech dál výrazně poroste a do roku 2030 se bude zvyšovat průměrným tempem více než 3,5 procenta ročně. Ve zprávě nazvané Electricity 2026 to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, zemního plynu a jaderné energie se přitom bude rozšiřovat tak, aby tento růst dokázala pokrýt.
Zpráva je každoroční publikací IEA zaměřenou na globální elektroenergetické systémy a trhy. Nabízí podrobnou analýzu trendů a obsahuje prognózy vývoje poptávky po elektřině, její nabídky a emisí oxidu uhličitého (CO2) na pětileté období do roku 2030.
Zpráva uvádí, že poptávka po elektřině do roku 2030 poroste nejméně 2,5krát rychleji než celková poptávka po energii, jak se prosazuje takzvaný Věk elektřiny. K tomuto trendu přispívá rostoucí využívání elektřiny v průmyslu, pokračující rozšiřování elektromobility, vyšší spotřeba elektřiny na klimatizování a rozvoj datových center a umělé inteligence (AI).
Přestože růst spotřeby dál zajišťují hlavně rozvíjející se a rozvojové ekonomiky, spotřeba elektřiny v vyspělých ekonomikách se rovněž zvyšuje — po 15 letech stagnace — a do roku 2030 se bude podílet pětinou na celkovém nárůstu globální poptávky po elektřině.
Globální výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpořená rekordním nasazováním solárních fotovoltaických elektráren, nyní směřuje k tomu, aby překonala výrobu z uhlí — s tou se podle nejnovějších dostupných dat loni prakticky vyrovnala. Výroba elektřiny z jádra také dosáhla nového maxima. Dynamika nízkoemisních zdrojů pokračuje i směrem k roku 2030, kdy by obnovitelné zdroje a jaderná energie dohromady měly vyrábět 50 procent světové elektřiny proti 42 procentům v současnosti.
Výroba elektřiny ze zemního plynu se bude rovněž zvyšovat, a to za podpory sílící poptávky po elektřině ve Spojených státech a pokračujícího přechodu od ropy k plynu při výrobě elektřiny na Blízkém východě. Výroba elektřiny z uhlí je naopak ve světě na ústupu s tím, jak se rozšiřují obnovitelné zdroje. Do konce desetiletí by se měla vrátit na úroveň roku 2021 a v důsledku toho se očekává, že globální emise CO2 z výroby elektřiny zůstanou mezi současností a rokem 2030 zhruba stabilní.
Tyto trendy — tedy rostoucí poptávka, stále více na počasí závislý mix zdrojů výroby elektřiny a měnící se vzorce spotřeby a technologie — vyžadují rychlé a efektivní rozšiřování elektrických sítí a zároveň posilování flexibility celého systému, zdůrazňuje zpráva.
Zpráva rovněž konstatuje, že instalace bateriových úložišť v průmyslovém měřítku prudce vzrostly a poskytují důležitý zdroj krátkodobé flexibility. Trhy v Kalifornii, Texasu, Německu, Británii a Jižní Austrálii v posledních letech zaznamenaly výrazný růst kapacity těchto úložišť.
Zpráva Electricity 2026 rovněž upozorňuje, že dostupnost elektřiny z hlediska ceny zůstává klíčovým a rostoucím problémem. Ceny elektřiny pro domácnosti v mnoha zemích od roku 2019 rostly rychleji než příjmy. Vysoké ceny zároveň vyvíjejí tlak na průmysl a podniky. V důsledku toho se zodpovědní činitelé zaměřují na opatření, tržní uspořádání a regulace, které mají zajistit nejen dodatečné investice, ale také větší flexibilitu a efektivitu ve všech částech elektroenergetického systému — na straně poptávky, nabídky i při využívání infrastruktury.
Podle zprávy je rovněž nutné vyvinout větší úsilí ke zlepšení bezpečnosti a odolnosti energetických systémů po celém světě, které čelí rostoucím rizikům spojeným se stárnoucí infrastrukturou, extrémními projevy počasí, kybernetickými hrozbami a dalšími hrozbami, které se nově objevují. Modernizace provozu systémů a posílení fyzické ochrany kritické infrastruktury budou podle zprávy zásadní pro zvládnutí těchto hrozeb.
