Praha 27. června (ČTK) – Schválení nového zákona o státních zaměstnancích, který prošel Poslaneckou sněmovnou díky hlasům koaličních poslanců a v listopadu nahradí dosavadní úpravu, vyvolává silnou vlnu kritiky ze strany odborné veřejnosti. Odborníci oslovení ČTK upozorňují, že nová legislativa oslabí nezávislost i profesionalitu úřadů a výrazně rozšíří možnosti pro politické ovlivňování státní správy. Kritika směřuje nejen k samotnému obsahu, ale také k nestandardnímu způsobu, jakým byl zákon připraven.
Státní úředníky čekají zásadní změny. Snazší propouštění i méně právní ochrany
Zásadním zlomem je transformace právního vztahu úředníků vůči státu. Dosavadní veřejnoprávní služební poměr se mění na klasický pracovní poměr řídící se zákoníkem práce. Podle advokáta Pavla Kopeckého tato změna výrazně usnadní propouštění zaměstnanců. Nově totiž zaniká institut zařazení mimo výkon služby, který dosud úředníkům při zrušení jejich pozice garantoval až tříměsíční lhůtu na nalezení nového místa. Po novém roce bude možné s úředníkem při organizační změně rozvázat pracovní poměr okamžitě. To jednoduší i případné odstraňování nepohodlných lidí a celkově sníží atraktivitu práce pro stát.
S přechodem pod zákoník práce se radikálně mění také systém obhajoby zaměstnanců. Dosud se úředníci mohli proti rozhodnutí odvolat k nadřízenému orgánu a následně věc řešit u správního soudu. Tato možnost odvolání však zaniká a veškeré spory se přesunou před civilní soudy. Miroslav Jarušek z organizace Stát ve formě doplňuje, že k větší zranitelnosti přispěje i zrušení služebních komisí. Ty dosud fungovaly jako ochranný val před účelovými zásahy, bez procesní ochrany ve správním řízení tak budou státní zaměstnanci čelit mnohem většímu politickému tlaku.
Legislativa pro státní službu pod palbou kritiky. Odborníci mluví o nepromyšleném kroku
Kritice neunikl ani samotný legislativní proces. Pavel Kopecký upozornil, že zákon vznikl jako poslanecký návrh – bez diskuze s odborníky. Paradoxem navíc je, že teprve od letošního ledna začala platit velká novela starého služebního zákona, která měla zvýšit jeho flexibilitu. Vládní koalice tak přichází s úplně novou normou, aniž by vůbec vyhodnotila dopady té předchozí. Podle Miroslava Jaruška je výsledný text špatně připravený a jde přímo proti hospodářské strategii samotné vlády, jež klade důraz na lepší koordinaci úřadů. Nový zákon naopak ruší pozici nejvyššího státního tajemníka i kariérní strukturu pro experty. To povede k ještě větší roztříštěnosti státní správy mezi jednotlivá ministerstva.
Nová legislativa navíc podle Jaruška zcela míjí klíčové strukturální potíže českých úřadů. Zákon nijak neřeší zastaralé a neflexibilní odměňování, kvůli kterému je státní správa na trhu práce dlouhodobě nekonkurenceschopná. To je přitom alarmující, protože kvalita úřednického aparátu má přímý a zásadní vliv na každodenní fungování celého státu, občanů i soukromých firem.
