Japonská centrální banka (BOJ) na závěr svého dvoudenního jednání zvýšila základní úrokovou sazbu z 0,75 na jedno procento. Jde o nejvyšší úroveň úroků v Japonsku za posledních 31 let.
Banka reaguje především na rostoucí inflační tlaky spojené s vyššími cenami energií a oslabením japonského jenu.
První zvýšení sazeb od prosince
BOJ ponechala sazby na stejné úrovni během tří předchozích zasedání. Tentokrát podpořila zvýšení většina členů měnového výboru, proti hlasoval pouze jeden z osmi přítomných členů.
Japonská centrální banka se tak zařadila mezi instituce, které v posledních letech zpřísňují měnovou politiku ve snaze dostat inflaci pod kontrolu.
Vyšší ceny energií zvyšují tlak na ekonomiku
Rozhodování banky ovlivnily především rostoucí ceny ropy a náklady na dovoz energií. Japonsko je na dovozu energetických surovin výrazně závislé, a proto růst cen rychle dopadá na domácí ekonomiku.
Velkoobchodní inflace v květnu vystoupala na nejvyšší úroveň za tři roky, což naznačuje, že firmy stále častěji promítají vyšší náklady do cen svých výrobků a služeb.
Slabý jen podporuje další růst inflace
Analytici očekávají, že jádrová inflace se během letošního roku opět dostane nad dvouprocentní cíl centrální banky. K růstu cen přispívá také slabý jen, který prodražuje dovoz zboží ze zahraničí.
Právě vývoj inflace a kurzu japonské měny bude podle ekonomů hrát klíčovou roli při rozhodování o dalších změnách úrokových sazeb.
BOJ zpomalí omezování nákupů dluhopisů
Centrální banka zároveň oznámila, že od dubna 2027 zpomalí tempo snižování nákupů státních dluhopisů. Do té doby bude pokračovat v dosavadním plánu postupného omezování podpory trhu.
BOJ zároveň připustila, že v případě výrazného růstu výnosů dluhopisů může své nákupy znovu navýšit, aby zajistila stabilitu finančního systému.
Guvernér se jednání nezúčastnil
Zasedání se nezúčastnil guvernér BOJ Kazuo Ueda, který je podle centrální banky hospitalizovaný. Rozhodnutí o zvýšení sazeb však banka přijala bez jeho přítomnosti.
