Utrecht (Nizozemsko) 19. dubna (ČTK/AFP) – Bublinky vody upozorňují na připlutí okouna v živém přenosu takzvaného rybího zvonku. Jde o nizozemský web, který vybízí tisíce uživatelů, aby pomáhali migrujícím rybám dostat se do kanálů města Utrecht. Díky kameře ve vodě mohou lidé na internetu živě sledovat podvodní prostředí. Když zahlédnou rybu, kliknou na virtuální zvonek, čímž vytvoří snímek. Ten se odešle hlavnímu správci plavební komory. Ten následně otevře cestu oddělující řeku Vecht od centra města, píše agentura AFP.
Webová stránka, která je v provozu od března do června, nabízí řešení skutečného problému. Každé jaro je totiž potřeba pomoci milionům ryb překonat nizozemskou vodohospodářskou infrastrukturu. To znamená plavební komory, hráze a další přečerpávací stanice. „Ukazujeme lidem, co se děje (pod vodou), aby si uvědomili, s jakými překážkami se zvířata potýkají,“ uvedla Anne Nijsová, městská ekoložka, která spolu s radnicí v Utrechtu projekt Visdeurbel (Zvonek pro ryby) řídí.
Signální rybí zvonek v Utrechtu zaznamenal úspěch
Před vytvořením signálního zvonku v roce 2021 čekalo v tomto ročním období, kdy je plavební komora často uzavřena a rekreačních plavidel je zatím málo, mnoho druhů ryb před městem celé týdny. Nehybnost čekajících ryb je činí zranitelnými vůči predátorům ve vodě i ve vzduchu. Což je podle ekoložky opravdu nebezpečné, a navíc tím ztrácejí čas na rozmnožování.
Od svého vzniku se zvonek těší celosvětovému úspěchu. Živý přenos neustále sledují tisíce uživatelů internetu. „Samozřejmě to zabere trochu času, ale je to velmi pozitivní projekt,“ vysvětlila Nijsová. Odbornice někdy musí zpracovat i více než 300 snímků na jednu rybu. „Spousta lidí nám říká, že je to jako odpočinkový program v televizi,“ doplnila.
Ryby se musí potýkat s mnoha překážkami
Navzdory své popularitě je však zvonek pouze kapkou v moři. Nizozemci si totiž už léta lámou hlavu nad tím, jak vyřešit problém desítek tisíc překážek, které sice chrání zemi před stoupající hladinou moře, ale brání velkému množství ryb ve volném pohybu.
Například Nadace pro udržitelný sektor chovu úhořů v Nizozemsku (DUPAN) již 12 let organizuje každoroční akce zaměřené na opětovné vysazení milionů mladých úhořů říčních v provinciích Frísko na severu země a Zeeland na jihu. „Připlavou sem, ale nemohou proniknout do vnitrozemských vod, kde by měli vyrůst a dosáhnout dospělosti,“ vysvětlil Magnus van der Meer, projektový manažer organizace DUPAN.
Poté, co se narodí v Sargasovém moři a překonají Atlantický oceán, vplouvají úhoři do sladkých vod v Evropě, kde rostou do dospělosti. Velké množství z nich tak činí ve francouzských nebo portugalských vodách, mnoho dalších ale uvízne u břehů Nizozemska, což v průběhu času vede k narušení rovnováhy v populaci úhořů.
Nizozemsko usiluje o ochranu rybí populace
Stejně jako u zvonků pro ryby je to i tady lidský zásah, který umožňuje vyrovnat se s důsledky nizozemského inženýrství. Díky tomu, že každé jaro přenese do Nizozemska tři miliony mladých jedinců z Francie, kde se vyskytují v hojném množství, přispívá DUPAN svým dílem k zajištění stability populace úhořů.
„Samozřejmě by mělo existovat jiné řešení. Bylo by dobré dát znovu úhořům příležitost přirozeně se dostat do nizozemských vod,“ uvedl sedmdesátiletý van der Meer. Ale dokud bude hladina vody stoupat, budou hráze pro přežití Nizozemska nadále nezbytné. „V blízké budoucnosti žádné řešení neexistuje, takže musíme pokračovat,“ doplnil.
