Plzeň 28. června (ČTK) – V době, kdy v Česku vrcholí extrémní vlna veder, přichází západočeská metropole s konkrétním řešením, jak městské prostředí ochladit. Plzeňští radní schválili nový grantový program, který má motivovat k budování zelených střech. Ty pomáhají snižovat přehřívání budov, zlepšují vnitřní klima v bytech a efektivně zadržují přívalové srážky.
Plzeň jako druhá v Česku zavádí dotace na opatření proti klimatickým změnám
Inspirováno Brnem, kde podobný systém úspěšně běží od roku 2019, se tak plzeňské zastupitelstvo stává teprve druhým v zemi, které na tyto účely vyčlenilo finance pro širokou veřejnost. Podle náměstka primátora Aleše Tolara (STAN) jde o strategický krok, jak město dlouhodobě připravit na dopady klimatických změn. Mezi ně patří stále častější sucha a přívalové deště. Radnice chce tento dotační program udržet dlouhodobě jako investici do zdravějšího životního prostředí. Pozitivní přínosy pocítí i bezprostřední okolí budov.
O peníze mohou již od tohoto měsíce žádat nejen jednotliví obyvatelé, ale také společenství vlastníků jednotek, bytová družstva či další majitelé nemovitostí na území Plzně. Zájemci mohou své žádosti posílat průběžně až do uzávěrky, která je stanovena na 30. listopadu letošního roku. Projekty budou posuzovány postupně podle termínu doručení a finance město vyplatí zpětně po reálném dokončení celé stavby.
Město přispěje až milionem korun na vybudování zelené střechy
Díky finanční podpoře ze strany města lze na jeden projekt získat příspěvek dosahující až jednoho milionu korun. Samotná výše finanční pomoci se odvíjí od typu a rozlohy střechy a pohybuje se v rozmezí od 650 do 2 200 korun za metr čtvereční. Program podporuje střechy o výměře od deseti do jednoho tisíce metrů čtverečních. Dotaci mohou žadatelé využít nejen na samotnou realizaci, ale také na projektovou dokumentaci či nezbytný statický posudek. Dotaci získají žadatelé pouze tehdy, pokud vybudují takzvanou extenzivní zelenou střechu s vrstvou vegetace o tloušťce minimálně deset centimetrů. Jedná se o bezúdržbové plochy osázené nenáročnými rostlinami, které nejsou určeny k běžnému chození, ale plní důležitou izolační, ekologickou a estetickou roli.
Architekt: Živá vegetace nemá při ochlazování města konkurenci
Přínos tohoto kroku potvrzují i odborníci z praxe. Architekt Jakub Mareš z plzeňského ateliéru K světu upozorňuje, že podle teplotních map nedokáže žádný umělý prvek, jako jsou například mlžítka, ochladit ulice tak efektivně jako živá vegetace. Střechy podle něj tvoří nejvýznamnější část městské zástavby a měly by zelenat plošně, protože jde o nejlepší bezúdržbovou variantu. Výhodou je také finanční dostupnost v porovnání s technologicky složitým klimatickým chlazením domů. Mareš sám má se zelenou střechou dvanáctiletou osobní zkušenost na svém rodinném domě a potvrzuje, že za celou dobu vyžadovala péči pouze v podobě dvojího přihnojení. Jeho ateliér aktuálně projektuje bytový dům se zelenými střechami v Boettingerově ulici. Plzeň totiž tyto prvky u nových stavebních projektů už striktně vyžaduje.
Celý dotační mechanismus vznikl pod hlavičkou Nadačního fondu Zelený poklad, který se efektivnímu hospodaření s dešťovou vodou věnuje už deset let a v minulosti zrealizoval například zelené střechy na Tyršově a Benešově škole nebo na školce v plzeňské Lhotě. Na tuto úspěšnou praxi organizace naváže i v nejbližších měsících přímou pomocí novým zájemcům. Kromě individuálních konzultací proto fond na září a říjen připravuje pro veřejnost také specializované informační semináře.
