Inflace v eurozóně v červnu zpomalila výrazněji, než očekávali analytici. Pomohl hlavně pokles světových cen ropy, který souvisel se snahami o uklidnění situace na Blízkém východě.
Spotřebitelské ceny v zemích platících eurem vzrostly v červnu meziročně o 2,8 procenta. V květnu přitom inflace dosahovala 3,2 procenta. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat. Výsledek je nižší než očekávání analytiků oslovených agenturou Bloomberg, kteří v mediánu počítali s inflací kolem tří procent.
Více, než se čekalo, zpomalila také jádrová inflace. Ta nezahrnuje kolísavé položky, jako jsou potraviny a energie, a centrální bankéři ji sledují jako důležitý ukazatel dlouhodobějších cenových tlaků. Sledovaný ukazatel cen služeb klesl na 3,2 procenta.
Trhy dál čekají možné zvýšení sazeb
Finanční trhy přesto dál počítají s možností, že Evropská centrální banka ještě letos zvýší úrokové sazby. Peněžní trhy přisuzují více než padesátiprocentní pravděpodobnost tomu, že ECB do září zvýší sazby o čtvrt procentního bodu. Do konce roku je pak jedno takové zvýšení téměř plně započítáno v tržních očekáváních.
Německé státní dluhopisy po zveřejnění dat částečně smazaly předchozí ztráty. Výnos desetiletého německého dluhopisu byl vyšší o dva bazické body a pohyboval se kolem 2,88 procenta. Dříve během dne vystoupal až na 2,90 procenta.
Evropská centrální banka nyní posuzuje, zda její poslední zvýšení sazeb bude stačit ke zkrocení inflačních tlaků. Šlo o první zvýšení od roku 2023 a přišlo v době, kdy ekonomiku ovlivňují i vyšší náklady na energie spojené s geopolitickým napětím.
Inflace zpomalila i v největších ekonomikách
Červnová data už dříve ukázala pomalejší růst spotřebitelských cen ve třech největších ekonomikách eurozóny. Ve Francii se inflace dokonce vrátila zpět na dvouprocentní cíl Evropské centrální banky.
Představitelé ECB ale dál vyzývají k opatrnosti. Upozorňují, že dopady vyšších cen ropy a zemního plynu se mohou v ekonomice projevit se zpožděním. Hlavní ekonom ECB Philip Lane uvedl, že banka musí sledovat, jak se růst nákladů na energie z posledních měsíců promítne do cen potravin a služeb.
Podle analytiků Bloomberg Economics slabší inflační data a nižší ceny ropy naznačují, že růst cen mohl dosáhnout vrcholu už v květnu. Pokud se nižší ceny ropy udrží, argumenty pro další zvýšení sazeb podle nich zeslábnou.
„Inflace překvapila směrem dolů a nižší ceny ropy, pokud vydrží, naznačují, že růst cen dosáhl vrcholu v květnu. Myslíme si, že důvody pro další zvýšení sazeb zeslábly. Tón posledních projevů prezidentky Lagardeové sice naznačuje, že stále podporuje zvýšení sazeb v září, ale to by s největší pravděpodobností znamenalo konec tohoto krátkého cyklu zpřísňování měnové politiky,“ uvedl David Powell, seniorní ekonom Bloomberg Economics pro eurozónu.
ECB si nechává otevřené možnosti
Opatrný zůstává také prezident německé Bundesbank Joachim Nagel. V rozhovoru pro Bloomberg Television uvedl, že ho pokles cen ropy překvapil, ale stále není jasné, jak se bude křehká situace na Blízkém východě dál vyvíjet.
„Pro červencové i zářijové zasedání si chci nechat otevřené všechny možnosti,“ řekl Nagel v portugalské Sintře, kde se koná každoroční fórum Evropské centrální banky. „Pořád je to otevřené.“
Trhy sice dál počítají s tím, že určité zpřísnění měnové politiky ještě přijde, zároveň ale zmírnily sázky na agresivnější postup ECB. Ochlazení na energetických trzích totiž centrální banku vzdálilo od krajních scénářů, které si pro vývoj evropské ekonomiky připravovala.
Vývoj inflace tak ECB staví do složité situace. Na jedné straně data ukazují rychlejší ústup cenových tlaků, než se čekalo. Na druhé straně zůstávají rizika spojená s energiemi, geopolitikou a možným přenosem vyšších nákladů do cen potravin a služeb.
Poznámka redakce:
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: www.bloomberg.com
