Komentář Carlose Cuerpa, španělského ministra hospodářství, obchodu a podnikání.
Evropští daňoví poplatníci podle Carlose Cuerpa každý den přicházejí téměř o 70 milionů eur, tedy zhruba 80 milionů dolarů. Tolik má stát skutečnost, že si jednotlivé země Evropské unie půjčují samostatně, místo aby Evropa ve velkém využívala společné bezpečné aktivum.
Podle Cuerpa jde o peníze, které by mohly pomoci zvýšit konkurenceschopnost kontinentu. Evropští politici mají podle něj povinnost nakládat s veřejnými prostředky co nejúčinněji, což se nyní nedaří.
Společné financování jako vlastní zájem Evropy
Aby Evropa z eura vytěžila co nejvíce, musí podle Cuerpa změnit pohled na společné financování. Společný evropský dluh už podle něj nemá být vnímán jen jako nástroj přerozdělování nebo reakce na krizi. Má jít o společný zájem všech členských států, které chtějí snížit vnější závislosti a zároveň zachovat rozpočtovou odpovědnost.
Španělsko proto navrhuje vytvořit European Sovereign Facility, tedy evropský suverénní nástroj. Ten by umožnil Evropské komisi vydávat část závazků členských států a postupně vybudovat společný dluhový trh s dostatečnou hloubkou a likviditou, aby získal status bezpečného přístavu pro investory.
Podle návrhu by tento mechanismus nepřidal ani euro nového dluhu a nevyžadoval by převody mezi státy. Pouze by jinak uspořádal půjčky, které vlády každoročně stejně uskutečňují.
Roztříštěný trh oslabuje euro
Eurozóna má podle Cuerpa silné instituce a hluboký respekt k právnímu státu. Díky tomu loni zažila příliv zahraničních portfoliových investic téměř na rekordní úroveň, protože investoři ve světě rostoucí nejistoty hledali alternativy.
Bez dostatečného rozsahu ale podle něj velký příliv kapitálu pouze posílí kurz eura, aniž by Evropa získala výhody spojené s mezinárodní měnou. Evropské dluhové trhy zůstávají malé a roztříštěné.
Dluhopisy vydané Evropskou unií dosahují objemu mírně přes 750 miliard eur. Naproti tomu objem nesplacených amerických státních dluhopisů se blíží 20 bilionům eur. Žádný jednotlivý evropský emitent podle Cuerpa není dost velký na to, aby sám vytvořil globální bezpečné aktivum. Čtyři největší ekonomiky EU by však společně potřebného rozsahu dosáhnout mohly.
Pět bilionů eur během pěti let
Pokud by Evropská komise mohla vydávat třetinu všech splatných dluhů členských států a také jejich schválené rozpočtové deficity, mohla by Unie podle Cuerpa během pěti let vytvořit dluhový trh o objemu přibližně pěti bilionů eur.
Tak velký trh by podle něj změnil chování investorů. Ti by přestali požadovat prémii za nízkou likviditu a naopak by začali platit prémii za bezpečnost.
Roční úspory na úrocích, pokud by se náklady přiblížily německé úrovni, by mohly dosáhnout 25 miliard eur. To je podle Cuerpa o něco více, než kolik Evropská komise navrhla každoročně splácet za unijní postpandemický plán obnovy v objemu 800 miliard eur.
Levnější peníze pro státy i firmy
Globálně důvěryhodné evropské bezpečné aktivum by podle Cuerpa sloužilo také jako referenční bod pro firmy napříč Unií. Snížilo by jejich náklady na financování bez ohledu na to, v jaké zemi sídlí, a urychlilo by integraci evropských kapitálových trhů.
Levnější financování veřejného i soukromého sektoru je podle něj předpokladem pro mobilizaci více než 1,2 bilionu eur dodatečných investic ročně. Právě takovou částku zmiňuje reformní agenda bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho.
Dostupnější investice do veřejných statků, jako jsou energetická propojení, obranná připravenost nebo technologická suverenita, by podle Cuerpa přinesly pozitivní dopady celé Evropě. Propojená síť, věrohodné odstrašení nebo evropský šampion v umělé inteligenci slouží celému kontinentu bez ohledu na to, kde vzniknou.
Návrh má podporovat rozpočtovou odpovědnost
Španělský návrh podle Cuerpa rozpočtovou odpovědnost neoslabuje, ale posiluje. Přístup k nástroji by měly jen země, které dodržují fiskální pravidla Evropské unie. Vláda, která by se od svých závazků odchýlila, by musela vzniklý rozdíl financovat samostatně na národním trhu, a tedy za vyšší cenu.
European Sovereign Facility by měl zároveň omezit rizika pro státy, které už dnes těží z nízkých výnosů. Počítá se s kompenzačním mechanismem nákladů. Země s nižšími náklady na půjčování než Evropská komise by platily pouze svůj vlastní výnos, zatímco dodatečné náklady by se rozdělily mezi ostatní.
Z dlouhodobého hlediska by zajištění budoucí nabídky unijního dluhu mohlo podle Cuerpa dále snížit výnosy i u zemí, které si už dnes půjčují levněji. Výhody by se tak rozšířily na všechny. Bezpečné aktivum je podle něj zároveň tím, co mění důvěryhodnou měnu v rezervní měnu, kterou drží centrální banky a používá se k oceňování komodit i fakturaci obchodu.
Záruka unijního rozpočtu
Dluhopisy vydané v rámci navrženého nástroje by byly kryté zárukou rozpočtu Evropské unie. V očích investorů by tak byly totožné se stávajícími unijními dluhopisy, což je podle Cuerpa klíčová podmínka pro vybudování hlubokého a likvidního trhu.
Zároveň by byly kryté půjčkami poskytnutými zúčastněným zemím. Ochranné pojistky by měly zajistit, že v nepravděpodobném případě ztrát se náklady nejprve uhradí z unijních plateb danému členskému státu. Teprve poté by je nesly zúčastněné země, které by zároveň měly pohledávku vůči dlužníkovi.
Politická příležitost v příštím rozpočtu EU
Evropa podle Cuerpa už ukázala, že podobný postup zvládne. Během několika týdnů vznikl program Security Action for Europe známý jako SAFE v objemu 150 miliard eur. V jeho rámci si Evropská komise půjčuje na kapitálových trzích a výnosy poskytuje členským státům na společné obranné nákupy.
Na rozdíl od některých dřívějších návrhů by European Sovereign Facility nebyl podmíněn dodatečnými výdaji ani fiskálními transfery. Pokud bude sdílení rizik spravedlivé a vyvážené, zbývá podle Cuerpa už jen politická vůle.
Příští rozpočet Evropské unie, který má začít platit 1. ledna 2028, je podle něj mimořádnou příležitostí posunout se ke společnému cíli. Sdílení dluhu podle Cuerpa není jen solidarita, ale vlastní zájem. V době, kdy je starý ekonomický řád stále více pod tlakem, si Evropa nemůže dovolit platit prémii za své vlastní rozdělení.
Poznámka redakce
Text vychází ze zprávy agentury Bloomberg a je redakčně upraven pro české čtenáře.
ZDROJ: www.bloomberg.com
