Praha 25. dubna (ČTK) – Černobylská havárie v dubnu 1986 měla zásadní dopady na postoj veřejnosti k jaderné energetice. Ten se nicméně začal negativně měnit už před ní, sdělil ČTK Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Důvěra společnosti v jadernou energetiku se podle vědce obnovuje do dnešních dnů.
Od nadšení k nedůvěře: havárie zásadně proměnily pohled společnosti na jadernou energetiku
Aktivisté začali podle Wagnera proti jaderné energetice vystupovat už v 70. letech, tehdy ale protesty cílily zejména proti testování jaderných zbraní. V 50. a 60. letech panoval ve světě velký obdiv k jaderné energii. Společnost si od ní slibovala zajištění velké části energetických potřeb lidstva. Velmi brzy se však začalo ukazovat, že její rozvoj bude technologicky a ekonomicky náročnější, než se původně očekávalo. Na počátku 70. let přišla ropná krize. Ta vedla státy s rozvinutými technologiemi a malými zásobami ropy, jako byla například Francie, k intenzivnímu rozvoji jaderné energetiky.
Wagner připomněl havárii nového reaktoru v americké elektrárně Three Mile Island v březnu 1979. Únik radioaktivity stejně jako zdravotní dopady na zaměstnance i obyvatele v okolí byly sice zanedbatelné, přesto událost západní společnost značně ovlivnila. Plánování i výstavba nových jaderných bloků v rozvinutých zemích začaly zpomalovat.
Havárie v Černobylu pak podle Wagnera obrat postoje veřejnosti k jaderné energetice dokonala. Nastal při ní masivní únik radioaktivity, která zasáhla 200.000 kilometrů čtverečních evropského území a vyžádala si na 170 000 obětí. Nedůvěru veřejnosti prohloubilo i utajování skutečných důsledků havárie Sovětským svazem, jehož byla Ukrajina v roce 1986 součástí.
Jaderná energetika naráží na obavy veřejnosti, důvěra roste jen pozvolna
Po černobylské havárii se podle Wagnera rozvoj energetiky do značné míry zastavil. Přechod k elektroenergetice, ve které hrálo dominantní úlohu jádro, dokončila pouze Francie, následovaná Švédskem a Švýcarskem, které kombinovaly jaderné zdroje s vodními. Další státy od svých původních plánů na výrazný rozvoj jaderných zdrojů ustoupily.
V České republice má podle průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR z minulého roku 59 procent respondentů obavy z používání jaderné energie. Výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany podpořily zhruba čtyři pětiny populace.
Přestože přinesla havárie v Černobylu velký posun v požadavcích na bezpečnost jaderných technologií, obnovit důvěru veřejnosti k nim je v evropských zemích podle Wagnera náročným úkolem, který si vyžádá ještě spoustu času.
