Praha 8. července (ČTK) – Výsledky summitu NATO budou mít podle oslovených analytiků na světovou ekonomiku a finanční trhy jen omezený bezprostřední dopad. Investoři s hlavními závěry jednání ve velké míře počítali. Výraznější vliv na trhy měly v posledních dnech především geopolitické události, zejména situace kolem konfliktu v Íránu.
Napětí v regionu zvýšilo obavy investorů, vedlo k růstu cen ropy a zároveň podpořilo odklon od rizikovějších aktiv. To se následně projevilo ve výprodejích na finančních trzích.
Závěry NATO mohou podle analytiků přinést určité uklidnění
Podle analytika společnosti Investika Víta Hradila je výsledek jednání NATO pro trhy spíše stabilizačním signálem. Spojenci se v závěrečné deklaraci jasně přihlásili k principu kolektivní obrany a Spojené státy podle něj nezpochybnily svůj závazek vůči aliančním partnerům.
Pozitivně by podle něj mohly evropské trhy vnímat také ochotu amerického prezidenta Donald Trump podpořit obranu Ukrajiny. A to například prostřednictvím licence k výrobě střel pro systém Patriot nebo případné pomoci při prosazování budoucí mírové dohody.
Vyšší obranné výdaje mohou zatížit veřejné rozpočty
Analytik Deloitte David Marek uvedl, že krátkodobě mohou být závěry summitu pro ekonomiku mírně pozitivní, protože představují nový investiční impuls. Zároveň ale upozornil na možné dlouhodobé dopady na veřejné finance.
Podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka je summit součástí širšího trendu, kdy evropské země čelí tlaku na převzetí větší odpovědnosti za vlastní obranu. Vyšší vojenské výdaje mohou podle něj ve střednědobém horizontu ovlivnit podobu veřejných rozpočtů i ekonomický růst.
Otázkou zůstává, jak státy obranu zaplatí
Analytik XTB Tomáš Maxa neočekává, že by samotné potvrzení aliančních závazků výrazně změnilo globální růst nebo inflaci. Za důležitější považuje nevyřešenou otázku financování výrazného růstu výdajů na armádu.
Řada evropských zemí, například státy jižní Evropy nebo Francie, už nyní řeší vysoké rozpočtové schodky a rostoucí zadlužení. Další navyšování výdajů na obranu by proto podle Maxy mohlo vést k dalšímu růstu dluhu, což by bylo dlouhodobě obtížně udržitelné.
Největším rizikem zůstává vývoj kolem Íránu
Podle Hradila může mít na finanční trhy větší vliv než samotné výsledky summitu NATO vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Íránem. Upozornil na výroky Donalda Trumpa, které naznačují nespokojenost s jednáním Teheránu a možnost obnovení ozbrojeného konfliktu.
Případné zhoršení situace by podle něj negativně zasáhlo akciové trhy, zejména v Asii a Evropě. Zároveň by mohly zdražit ropa i zemní plyn a znovu by se zvýšily obavy z růstu inflace.
