Pchjongjang 26. února (ČTK) – Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že by mohl zcela zničit Jižní Koreu, pokud by byla ohrožena bezpečnost jeho země. Její občany zároveň přestává považovat za své krajany. Zopakoval také svůj odmítavý postoj k jednání se Soulem. Možnost dialogu s Washingtonem ale nechává otevřenou, jen pokud by USA uznaly KLDR jako jadernou mocnost. Vůdce také vyzval k vývoji nových zbraňových systémů a rozšíření jaderného arzenálu, napsaly v noci na dnešek s odvoláním na státní média tiskové agentury.
Vůdce ve středu po necelém týdnu uzavřel sjezd vládní Korejské strany práce, na němž nastínil své politické cíle na příštích pět let. Při této příležitosti se v metropoli Pchjongjangu odehrála vojenská přehlídka. Té se zúčastnila i jeho asi 13letá dcera Kim Ču-e, pozorovateli považována za jeho nástupkyni v čele země.
Kim Čong-un vyzval k vývoji nových zbraňových systémů
Kim podle agentury AP vyzval k vývoji nových zbraňových systémů pro posílení armády, včetně mezikontinentálních balistických raket, které lze odpálit pod vodou. Chce také nasadit útočné bezpilotní letouny. Hodlé též rozšířit arzenál taktických jaderných zbraní, jako jsou dělostřelecké zbraně a rakety krátkého doletu, zaměřujících jeho jižního souseda.
Právě vůči Jižní Koreji Kim vystoupil tvrdě. A uvedl, že Pchjongjang její občany „navždy“ přestane považovat za své krajany. „Severní Korea nemá absolutně nic společného s Jižní Koreou, svým nejhorším nepřítelem. A navždy ji vylučuje z kategorie společného národa,“ uvedla státní agentura KCNA. Vůdce nedávně smířlivé iniciativy ze strany Soulu zároveň označil za „klamné“ a obvinil korejské vlády, že se snaží o kolaps Severu.
Severokorejský vůdce požaduje uznání KLDR jako jaderné velmoci,
„Pokud bude Washington respektovat současný status (jaderné velmoci) naší země a upustí od své nepřátelské politiky, není žádný důvod, proč bychom nemohli se Spojenými státy dobře vycházet,“ řekl podle agentury AFP Kim. Režim za nepřátelskou politiku považuje americký tlak a sankce v souvislosti s vůdcovými jadernými ambicemi. „Vyhlídky na vztahy mezi Spojenými státy a Severní Koreou zcela závisí na postoji USA. Ať už jde o mírové soužití nebo trvalou konfrontaci, jsme připraveni na obojí a volba není na nás,“ dodal podle AP vůdce.
Pchjongjang v minulosti opakovaně odmítl výzvy Washingtonu, aby se KLDR zbavila jaderných zbraní. A pokud to USA nebudou požadovat, je režim ochotný obnovit vzájemné rozhovory. Kim chce podle analytiků dosáhnout zmírnění sankcí ze strany USA a tiché uznání KLDR jako jaderné velmoci, napsala AP.
Vztahy mezi Severní a Jižní Koreou se zhoršují od roku 2023
Americký prezident Donald Trump se během svého prvního funkčního období v letech 2018 a 2019 s Kimem sešel třikrát. A to s cílem jednat o jaderném odzbrojení. K zastavení jaderného programu KLDR to ale nevedlo. A obě země od té doby nekomunikují.
Vztahy obou Korejí, které jsou od uzavření příměří v roce 1953 de facto stále ve válce, se zhoršují od roku 2023. Pchjongjang v lednu 2024 vyzval ke změně ústavy. Požaduje, aby neobsahovala jako cíl ve vztazích s Jižní Koreou znovusjednocení. V říjnu nechal vyhodit do povětří silnici poblíž Kesongu, která spojovala oba státy. A také vyhloubit příkopy přetínající silnice a železnice. Severní Korea pak 17. října do ústavy zařadila formulaci, že považuje Jižní Koreu za nepřátelský stát. Jihokorejský prezident I Če-mjong po nástupu do úřadu loni v červnu učinil několik vstřícných kroků ke snížení napětí a obnovení dialogu se Severem.
Pchjongjang však na výzvy ke zlepšení vztahů nereagoval. Naopak se sbližuje s Ruskem, které v únoru 2022 zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu. Země přitom využívá severokorejskou munici i tisíce vojáků. Na oplátku za to KLDR získala finanční pomoc, vojenské technologie a dodávky potravin a energií.
