Alexandrie 26. února (AFP/ČTK) – V egyptské Alexandrii přestane na pobřeží Středozemního moře za několik týdnů jezdit historická tramvaj. Ta je nejstarší v Africe. Přímořskou perlu totiž městské vozy na kolejích brázdí již od roku 1863. Ve vozovém parku byly dříve i tramvaje z Československa. Mnoho obyvatel i návštěvníků toho lituje, napsala agentura AFP.
Linka s dvoupatrovými modrými vozy byla zprovozněna v době rozvoje kosmopolitní metropole. Ta tehdy hostila významnou evropskou komunitu. Ve městě je jeden z mála tramvajových systémů na světě, který používá dvoupatrové vozy. Dalšími příklady jsou Blackpool v Británii a Hongkong.
Konec modré tramvaje v dubnu kvůli modernizaci
Nyní se mladí i starší lidé tlačí na poslední jízdy modrými vozy před jejich definitivním zastavením. To je plánováno na duben, kvůli rozsáhlé modernizaci sítě.
„Nejsme proti pokroku,“ vysvětlila agentuře AFP psycholožka a kulturní kritička Múna Lamlúmová, která uznává, že renovační práce jsou vítány. „Máme však nepříjemné zkušenosti s tím, co je nazýváno ‚pokrokem‘,“ dodává.
V posledních letech totiž vedly některé rozvojové projekty ve druhém největším městě Egypta jednak k zániku veřejných parků. A také k privatizaci velké části přístupů ke Středozemnímu moři, což vyvolalo hněv místních obyvatel.
Nový projekt přinese ztrojnásobení kapacity
Již přes 160 let projíždí tato modrá tramvaj centrem Alexandrie. A zastavuje u řady škol či univerzitních budov na trase dlouhé přibližně 11 kilometrů.
Na jiných linkách dříve ve městě jezdily i tramvaje z Československa, Tatry KT4 a T6A2, které byly vyřazeny z provozů v Berlíně a Postupimi.
Nový projekt, na kterém se podílejí egyptské a mezinárodní společnosti, včetně francouzské Systra, jihokorejské Hyundai a japonské Hitachi, slibuje zdvojnásobení rychlosti a ztrojnásobení kapacity pro přepravu cestujících.
Spekuluje se o zhoršení dopravy
Jeho trasa, která je z více než poloviny nadzemní a částečně podzemní, však znepokojuje obyvatele. Právě místní mají vazby k jeho stromy lemovaným kolejím a obávají se jejich nahrazení betonovými sloupy.
Pro ministerstvo dopravy zůstává projekt „jediným řešením dopravních problémů města„. To však uživatelé zpochybňují. A naopak se domnívají, že to posílí závislost na automobilech a zhorší dopravní zácpy.
„Doprava je čím dál hustší, lidé se nemůžou nikam dostat, a to jsme už přišli o příměstský vlak,“ lituje Sálih a odkazuje na další projekt, který se staví už dva roky: přeměnu historické železniční trati na regionální metro.
Tramvaj jako součást kulturního dědictví
„Je součástí našeho dědictví,“ svěřil se agentuře AFP šedesátník Híšám Abdal Vaháb, který rád „sleduje svět kolem sebe“ skrz okna tramvaje. „Naši rodiče nikdy neváhali nechat nás jezdit tramvají samotné. A i když mám auto, rád ho nechávám zaparkované a jedu tramvají,“ dodal tento bývalý učitel přírodních věd, který touto tramvají jezdí od dětství.
Čtyřiadvacetiletý student inženýrství Mahmúd Basam přijel do Alexandrie pouze proto, aby se svezl, „protože v Káhiře už tramvaje nejezdí“.
V rámci kontroverzních stavebních prací včetně rozšíření ulic, dokončených v roce 2020, přišla historická čtvrť Heliopolis v egyptském hlavním městě o své poslední tramvajové tratě a také o velkou část stromů.
Místní si na změny poměrů stěžují
„Je to jako s mořem. Dříve jsme jezdili autem na dlouhé projížďky po pobřežní silnici, ale teď přicházíme jak o moře, tak o tramvaj,“ shrnuje Abdal Vaháb.
Velká část ikonické pobřežní silnice v Alexandrii je totiž nyní zaplněna obchody, plážovými restauracemi a lávkami, s dlouhými úseky čtyřproudové silnice podél pobřeží. Výhledy na moře se však stávají stále větší vzácností.
Pro mnoho lidí tak už neexistuje pobřeží, které v roce 1961 zvěčnila libanonská zpěvačka Fajrúz, když zpívala „pobřeží Alexandrie, pobřeží lásky“.
