Praha 28. března (ČTK) – Navrhovanou přeměnu základní daňové slevy na poplatníka na daňové zvýhodnění, jak ji prosazují poslanci opozičního hnutí STAN, vláda pravděpodobně odmítne. Novela, díky níž by si podle tvůrců přilepšili lidé s nízkými příjmy, by podle podkladů pro pondělní schůzi kabinetu ANO, SPD a Motoristů zhoršila přehlednost daňového systému a zvýšila administrativu. Zákonodárci by měli dostat od vlády k předloze záporné stanovisko.
Základní sleva na poplatníka činí 30.840 korun ročně, její výši novela nemění. Změnu navrhli poslanci STAN kvůli tomu, že část poplatníků s nízkými příjmy nedokáže základní slevu na dani z příjmů plně uplatnit. Jejich daňová povinnost je totiž nižší než výše slevy. Daňové zvýhodnění by bylo podle návrhu možné čerpat až do výše zaplaceného pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Což má zabránit vzniku plně záporné daně z příjmů.
Změna slevy na poplatníka na daňové zvýhodnění není jasná u OSVČ
„Navrhovaná úprava daňového bonusu je velmi komplikovaná. Vyvolává obavy ze zvýšení administrativní náročnosti i zhoršení přehlednosti daňového systému a obsahuje řadu nepřesností a nejasností,“ stojí v předběžném stanovisku vlády, které po schválení dostanou zákonodárci.
Návrh je navíc podle vládních legislativců diskriminační. Nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu by se totiž týkal jen zaměstnanců, a nikoli také lidí s příjmy ze samostatné činnosti. Jasný není podle podkladů pro kabinet postup například u zaměstnanců, kteří mají i další druhy příjmů, či lidí s hlavním příjmem ze samostatné činnosti a s vedlejším příjmem ze zaměstnání.
Předpokládaný pokles příjmů by byl 325 milionů korun
Poslanci STAN uvádějí, že cílem novely je posílení motivace k legálním pracovním příjmům a podpora ekonomické aktivity. Zlepšit se má podle nich postavení nízkopříjmových pracujících. Výsledkem má být snížení průměrné daňové sazby pro zhruba pětinu zaměstnanců s nejnižšími příjmy z 33,6 procenta na 32,3 procenta.
Celkový dopad na veřejné rozpočty předkladatelé vyčíslili na půl miliardy korun ročně. Příjmy státu by klesly podle nich o zhruba 325 milionů korun. Příjmy obcí pak o 124 milionů korun a rozpočty krajů o asi 50 milionů korun. Kabinet předloze vytkne, že nezahrnuje návrh kompenzace.
