Praha 21. března (ČTK) – Navýšení obranných výdajů až na pět procent HDP do roku 2035, jak se loni zavázali spojenci v Severoatlantické alianci (NATO), je ekonomicky realizovatelné. Rozhodující je ale politická vůle. Shodují se na tom odborníci, které oslovila ČTK. Také dodali, že klíčovou částí debaty je dosažení 3,5 procenta HDP na tzv. jádrové obranné výdaje, zatímco zbývajících 1,5 procenta je méně problematických.
Podle Vojtěcha Báhenského z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a pražského Ústavu mezinárodních vztahů je nutné obě složky rozlišovat. „Důležité je rozlišovat jádrové obranné výdaje a další související výdaje s obranou, které tvoří zbývajících 1,5 procenta. Z mého pohledu jsou jednoznačně klíčové ty jádrové,“ uvedl. Ekonomicky si podle něj státy takové navýšení dovolit mohou. Znamenalo by to ale buď zvýšení daní, snížení výdajů v jiných kapitolách nebo výrazný nárůst dluhu.
Zvýšení výdajů na obranu v Česku není nyní politicky reálné
Na význam rozdělení upozornil též Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Ve skutečnosti se nejedná o čistých pět procent, ale o kombinaci 3,5 procenta na tvrdé obranné výdaje a dalších 1,5 procenta na poměrně vágně definované oblasti,“ uvedl. „Těch 1,5 procenta není zásadní problém, protože do této kategorie lze započítat poměrně široké spektrum výdajů,“ dodal.
Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze považuje navýšení za reálné především z hlediska politického rozhodnutí. „Je to samozřejmě realistické i proveditelné, jak dokazují příklady pobaltských zemí nebo Polska… Záleží to spíše na politické vůli než na ekonomických dopadech,“ uvedl.Na politickou rovinu upozorňuje i Báhenský, podle kterého je dosažení cíle v současnosti nejisté. „Zda to je politicky reálné, tak za současné vlády pravděpodobně ne,“ uvedl s tím, že bezpečnostní situace se může do roku 2035 výrazně změnit.
Zvýšit výdaje na obranu lze za cenu zvyšování rozpočtového deficitu i úspor
Halás připouští, že navyšování lze provádět i bez přímého omezení veřejných služeb, ale za cenu kombinace opatření. „Spojenecké země toho dosahují díky kombinaci různých opatření, a to včetně vyššího rozpočtového deficitu, zvyšování daňového zatížení, úspor… Opět však záleží na politické vůli,“ uvedl.
V otázce využití peněz se analytici shodují, že zásadní roli hrají výdaje na personál a techniku. Báhenský upozornil, že kvůli dlouhodobému podfinancování bude v krátkodobém horizontu dominantní modernizace a infrastruktura. „S postupem času by se poměr výdajů na personál měl logicky zvedat,“ uvedl.
Pro současnou vládu je prioritou personální posílení
Halás zdůrazňuje, že konkrétní priority závisí na politickém zadání. Podle něj současná vláda necítí stejnou potřebu dále zvyšovat výdaje na obranu a řešení vidí spíše v posílení personálu. „Existují tak i jiné způsoby, jak budovat vlastní obranyschopnost, například investováním do personálu a zvyšováním počtu příslušníků,“ uvedl.
Také Kofroň připouští, že využití prostředků závisí na strategickém rozhodnutí o podobě armády. Dodatečné finance by podle něj bylo možné využít jak na personální náklady, tak na techniku, její údržbu či výcvik.
Růst výdajů na obranu nemá být podle analytiků příliš rychlý
Kofroň také varuje před příliš rychlým růstem výdajů bez odpovídajících změn. Zkušenosti ze zahraničí podle něj ukazují, že prudké navýšení je možné, pokud je spojeno s reorganizací. „Pobaltské státy po roce 2014 výdaje výrazně zvýšily a zvládly to,“ připomněl.
Analytici se tak shodují na tom, že vyšší obranné výdaje jsou dosažitelné. Liší se však v pohledu na tempo a konkrétní priority. Zatímco část z nich zdůrazňuje nutnost komplexní modernizace, jiní vidí jako realističtější postupné kroky zaměřené především na personál a strukturu armády.
Česká vláda v letošním rozpočtu počítá s 1,7 procenta HDP na výdaje na obranu, nad dvě procenta HDP se dostane pouze v případě, že by bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech. K závazku dvou procent do roku 2025 se alianční státy zavázaly v roce 2014. Česko nyní čelí za nízké výdaje na obranu kritice ze strany Spojených států.
