Kutná Hora 28. dubna (ČTK) – Tabákové společnosti Philip Morris ČR loni meziročně vzrostly tržby bez spotřební daně a DPH o 0,4 procenta na 21,69 miliardy korun. Čistý zisk ale klesl o 9,2 procenta na 3,04 miliardy Kč. Provozní zisk se snížil o 7,1 procenta na 3,72 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy firmy na jejím webu. Odbyt v Česku a na Slovensku se loni meziročně opět snížil. V obou zemích dohromady klesl o 5,3 procenta na 9,2 miliardy kusů výrobků.

Na poklesu zisku se podle firmy negativně podepsal mimo jiné vývoj kurzu koruny k euru i nižší objemy prodeje výrobků ke kouření a strategické investice. Růst tržeb táhl příznivý vývoj cen výrobků ke kouření i bezdýmných výrobků.

Philip Morris ČR loni zaznamenal propad odbytu v ČR I SR

Firma loni zaznamenala další propad odbytu výrobků, který se navíc ve srovnání s rokem 2024 prohloubil. Předloni odbyt klesl o 3,4 procenta, kdežto loni o více než pět procent. V Česku odbyt klesl o 4,9 procenta na 5,8 miliardy kusů výrobků a na Slovensku o šest procent na 3,5 miliardy kusů.

V Česku se meziročně snížil odbyt tabákových výrobků určených ke kouření – cigarety a jemně řezaný tabák – o 0,3 miliardy kusů na přibližně 3,4 miliardy kusů. Odbyt bezdýmných výrobků činil asi 2,3 miliardy kusů, stejně jako v roce 2024. Rostl odbyt e-cigaret, ale poklesl odbyt zahřívaných produktů. Na Slovensku odbyt výrobků ke kouření klesl o 0,2 miliardy kusů na 2,3 miliardy. Objem odbytu bezdýmných výrobků dosáhl 1,2 miliardy kusů, takže se meziročně nezměnil.

Spotřebitelé se posouvají k cenově dostupnějším segmentům

„Rok 2025 se pro kategorii tabákových výrobků určených ke kouření odehrával v náročném tržním prostředí, zejména v České republice, kde celkový pokles trhu odrážel jak snížení přeshraničních prodejů, tak pokračující posun spotřebitelů směrem k cenově dostupnějším segmentům. Vzhledem k tomu, že naše portfolio je v těchto nižších cenových segmentech méně zastoupeno, dopad tohoto vývoje byl nepřiměřeně vyšší,“ sdělila firma ve výroční zprávě. Philip Morris podniká opatření, která mají řešit nerovnováhu zastoupení v cenových segmentech. Dopad těchto opatření se ale podle firmy projeví až za delší čas.

Philip Morris ČR je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v Česku i na Slovensku. V České republice měla loni firma tržní podíl 39,5 procenta a na Slovensku 50,1 procenta. Podíly se ale mírně snížily. V roce 2024 činily v Česku 40,6 procenta a na Slovensku 52,6 procenta.

O výši dividendy rozhodne valná hromada

V letech 2024 i 2025 firma vyplácela dividendu 1220 korun na akcii. Zda a v jaké výši vyplatí dividendu letos, rozhodnou akcionáři na valné hromadě 29. května.

Philip Morris ČR provozuje výrobní závod v Kutné Hoře a vlastní 99 procent slovenské firmy Philip Morris Slovakia. V Česku a na Slovensku zaměstnává přes 1300 lidí.

Článek Philip Morris ČR loni stouply tržby na 21,7 mld. Kč, ale zisk klesl na tři mld. se nejdříve objevil na N1.

Praha 28. dubna (ČTK) – Objem národních dotací vyplacených Agrofertu, u nichž Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů, dosahuje přibližně jedné miliardy korun. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel fondu Petr Dlouhý. Lhůta pro zahájení řízení o vrácení národních dotací podle něj vyprší ke konci příštího roku. Analýzu zpracovává advokátní kancelář Portos, kterou fond využil i pro zhodnocení, zda vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu je v souladu s národní i evropskou legislativou.

Fond minulý týden na základě analýz od kanceláří Portos a Pelikán Krofta Kohoutek dospěl k závěru, že Agrofert nemusí zpětně vracet nárokové evropské dotace, které obdržel v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem. Podle Dlouhého mělo jít o čtyři až pět miliard korun. Opozice rozhodnutí fondu kritizovala. Agrofert zároveň může podle fondu znovu čerpat dotace, jejichž vyplácení bylo dosud pozastavené. U národních dotací ale dosud fond o případném střetu zájmů nerozhodl.

Analýza národních dotací pro Agrofert jako klíčový bod možného střetu zájmů

Analýza národních dotací je podle Dlouhého nejsložitější část celého sporu kolem možného střetu zájmů. „Zemědělské národní dotace jsou poskytované i na mimořádná opatření typu mrazy nebo tajfun. A teď je otázka, jestli někdo bude argumentovat, že zákon o střetu zájmů nezná nárokové a nenárokové dotace, zda stejně tak nezná mimořádné události,“ řekl Dlouhý. Situaci komplikuje i fakt, žečást národních dotací mezi lety 2017 a 2019 poskytovalo ministerstvo zemědělství a od roku 2020 národní dotace administroval zemědělský fond.

S advokátní kanceláří Portos, která má analýzu národních dotací na starost, fond spolupracuje dlouhodobě. Server Seznam Zprávy nicméně poukázal, že spoluzakladatel kanceláře Pavel Smutný má blízko k Babišovi. Kvůli údajné nabídce od zástupce advokátní kanceláře Portos, která se podílela i na auditu digitalizace stavebního řízení, se loni obrátili Piráti na policii. Strana tvrdí, že jim zástupce firmy nabídl vstřícnost k pirátským připomínkám či nahlédnutí do konečné verze auditu výměnou za to, že Piráti nebudou advokátní kancelář kritizovat. Firma Portos odmítla, že by mohla ovlivnit auditní zprávu výměnou za cokoliv. A tvrzení Pirátů označila za pomluvu.

Kolem advokátní kanceláře se objevují pochybnosti

„Právní kancelář Portos vedle toho, že nám dělá právní stanoviska, tak nás zastupuje v řízeních u soudů. Zastupovala nás u všech 21 sporů u Nejvyššího správního soudu se společnostmi Agrofert a všech 21 řízení vyhrála. Takže já nemám absolutně žádný důvod jejich objektivitu a přístup zpochybňovat ve chvíli, kdy nám všechny soudy vyhrála,“ řekl k výběru kanceláře Dlouhý.

Kvůli Babišově střetu zájmů si nechává vypracovatprávní analýzu i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Na jejím základě rozhodne, jestli bude po Agrofertu žádat vrácení dotací z doby, kdy byl Babiš ve střetu zájmů. Přípravu nezbytných podkladů by měl podpůrný fond dokončit do konce dubna.

Článek Fond zkoumá střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu za miliardu Kč se nejdříve objevil na N1.

Tokio 28. dubna (ČTK) – Japonský výzkumný startup Institute for AIM Medicine požádal úřady o schválení nového léku určeného k léčbě chronického onemocnění ledvin u koček. Oznámil to zakladatel tohoto institutu Toru Mijazaki, píše agentura AFP s tím, že lék představuje určitou naději. Onemocnění je progresivní a v současnosti neexistuje možnost jeho úplného vyléčení, výsledky klinické studie ale ukazují, že nový lék může život nemocných koček značně prodloužit.

„Většina koček trpí chronickým onemocněním ledvin. A mnoho z nich umírá v důsledku selhání ledvin,“ uvedl Mijazaki. Motivací jeho týmu při vývoji léku bylo zmírnění fyzického utrpení koček i snížení finanční zátěže pro jejich majitele. V období pandemie covid-19 byl výzkum kvůli nedostatku peněz pozastaven. Nicméně poté, co o snaze vyvinout lék podala zprávu řada médií, obdržel Mijazaki velké množství finančních darů. Majitelé a milovníci koček mu v letech 2021 až 2022 poslali téměř 300 milionů jenů (přibližně 39 milionů korun).

Nový lék na ledviny u koček zvýšil míru přežití

Mijazakiův tým po dobu jednoho roku sledoval 11 nemocných koček, kterým byl nový lék podáván, a 15 koček, které ho nedostávaly. V únoru výsledky studie publikovali v odborném časopise The Veterinary Journal. Míra přežití léčených koček se pohybovala mezi 80 a 83 procent. U neléčených pak činila 20 procent.

Chronické onemocnění ledvin je u starších koček běžné. Podle amerického akademického střediska Cornell Feline Health Center postihuje až 40 procent koček starších deseti let a 80 procent koček starších 15 let.

Článek Nový japonský lék pro kočky s chronickým onemocněním ledvin čeká na schválení se nejdříve objevil na N1.

Praha 28. dubna (ČTK) – Český svaz pivovarů a sladoven dnes zveřejní údaje o konzumaci a výrobě piva za rok 2025. V roce 2024 české pivovary uvařily téměř 20,9 milionu hektolitrů piva, což bylo meziročně o 4,2 procenta více. Předloňský nárůst produkce způsobil větší vývoz piva do zahraničí a rostoucí obliba nealkoholického piva, která se promítla do tuzemských prodejů.

Nealkoholického piva a jeho ochucených variant pivovary předloni uvařily 1,613 milionu hektolitrů. Meziroční nárůst činil 13,7 procenta, oproti roku 2019 vzrostl objem o více než polovinu. Pivovarníci si rostoucí oblibu nealko piva vysvětlují zejména aktivním životním stylem Čechů. Na rostoucí popularitu nealkoholických piv reagují pivovary rozšiřováním nabídky o nové příchutě nebo nové nealkoholické varianty pivních stylů.

Výroba piva v Česku stoupá, spotřeba klesá

Se změnou životního stylu souvisí také pokles spotřeby piva, předloni spotřeba činila 126 litrů na obyvatele za rok, tedy o dva litry méně než v roce 2023. V roce 2017 Češi vypili na hlavu v průměru 138 litrů.

Pokračujícím trendem v roce 2024 byl také přesun konzumace piva z hospod a restaurací směrem k nákupu v obchodech a pití doma. Téměř tři čtvrtiny piva se předloni prodaly v obchodech, s výjimkou covidových let to bylo historicky nejvíce.

Článek Pivovary zveřejní loňskou výrobu piva, předloni uvařily 20,9 mil. hektolitrů se nejdříve objevil na N1.

Bratislava 27. dubna (zpravodaj ČTK) – Slovensko chystá konec komerčního množení psů, výjimku získají například řádné chovatelské stanice. Krok má vést k zákazu tzv. množíren, aby Slovensko už nebylo v Evropě nejhorší zemí z hlediska podmínek pro chov psů určených k prodeji. Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Richard Takáč.

„Jsme nejhorší z pohledu množíren. V množírnách se chová množství psů, kteří se vyvážejí do zahraničí. Chceme zakázat byznys se psy,“ řekl Takáč na tiskové konferenci za účasti hlavního slovenského veterináře a zástupců útulků a organizací na ochranu zvířat.

Uvedené opatření hodlá ministerstvo zemědělství prosadit změnou zákona o veterinární péči tak, aby začalo platit od příštího roku. Podle něj na Slovensku jen zhruba 12 procent z registrovaného počtu 110.000 ročně narozených štěňat pochází z chovatelských stanic. Ministr řekl, že v zemi fungují i množírny bez povolení.

Slovensko chystá zákaz množíren, psa si zájemci koupí jen v oficiálním chovu

Podle Takáče zájemci si po změně zakoupí psa pouze z chovatelských stanic nebo budou moci převzít do své péče zvíře z některého z útulků.

Úřady na Slovensku se už dříve zaměřily na množírny domácích zvířat. Loni slovenská policie ohlásila největší akci proti nelegálnímu chovu a množení psů v historii země. Odhalila při ní 853 zvířat určených k prodeji v zahraničí. Policie v evropských zemích v minulosti informovaly o několika odhalených případech nelegálního prodeje štěňat původem ze Slovenska.

Článek Slovensko chce zakázat komerční množení psů mimo řádné chovatelské stanice se nejdříve objevil na N1.

Praha 27. dubna (ČTK) – Česká ekonomika letos vzroste o 2,6 procenta, průměrná inflace bude 2,4 procenta. Předpokládá to dnes zveřejněná prognóza Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Pokud by se ale prodlužoval konflikt v Íránu, vzroste letos český hrubý domácí produkt (HDP) pouze o 2,2 procenta a inflace dosáhne 3,4 procenta, upozorňuje prognóza.

Základní scénář prognózy vychází z předpokladu, že válka na Blízkém východě skončí do tří měsíců. V tom případě by HDP letos vzrostl o 2,6 procenta, táhla by ho zejména spotřeba domácností, která by se zvýšila o 3,2 procenta. Vládní spotřeba by rostla o 2,4 procenta, investice o 2,9 procenta. Průmyslová produkce by se zvýšila o 1,5 procenta, nezaměstnanost v metodice Českého statistického úřadu (ČSÚ) by činila tři procenta.

Růst HDP v Česku v roce 2026 ovlivní íránský konflikt

Pesimistický scénář prognózy předpokládá, že válka potrvá pět a více měsíců. V takovém případě by HDP vzrostl o 2,2 procenta. Dopady konfliktu by totiž vedly k utlumení spotřeby domácností, investic i průmyslové výroby. Spotřeba domácností by v tomto scénáři vzrostla o 2,5 procenta, stejně jako investice. Průmyslová výroba by se zvýšila o procento, nezaměstnanost by byla 3,1 procenta.

Ještě výraznější dopad prodlouženého konfliktu v Íránu by byl na hospodářský výkon v příštím roce, kdy by HDP vzrostl pouze o 1,4 procenta místo o 2,3 procenta a inflace by dosáhla 4,2 procenta namísto 2,7 procenta.

Dopady dlouhotrvající války se mohou přenést až do roku 2027

„V případě dlouhotrvajícího konfliktu by vysoké ceny ropy a narušení obchodních řetězců přetrvávaly až do letních měsíců a dopady by se výrazně přenesly do roku 2027. Zejména výpadky dodávek surovin pro chemický průmysl a výrobu polovodičů by po vyčerpání zásob mohly vést ke zpomalení produkce v automobilovém, strojírenském a digitálním sektoru,“ uvedla ředitelka sekce hospodářské politiky SP ČT Pavlína Žáková. Česká ekonomika je podle ní citlivější vůči podobným šokům kvůli silnému průmyslu a vysoké otevřenosti.

Po vypuknutí války v Íránu, která začala útokem Spojených států a Izraele na přelomu února a března, zatím zveřejnilo makroekonomickou predikci pouze ministerstvo financí. Podle něj se letos HDP zvýší o 2,1 procenta, průměrná inflace by měla být 2,5 procenta.

Článek Svaz průmyslu čeká letos růst HDP o 2,6 pct, zbrzdit ho může delší válka v Íránu se nejdříve objevil na N1.

Praha/Písek 27. dubna (ČTK) – Českému výrobci bezpilotních letounů Primoco UAV loni druhým rokem po sobě klesly tržby i zisk. Tržby se meziročně snížily o 12,4 procenta na 389,3 milionu korun. Čistý zisk téměř 104,2 milionu korun byl proti roku 2024 nižší o 14,7 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné na webu společnosti. V tiskové zprávě, kterou dnes poskytla ČTK, firma poukázala na nárůst objednávek, poprvé loni získala nové kontrakty za víc než miliardu Kč.

Provozní zisk společnosti se snížil jen mírně na loňských 145,6 milionu korun ze 147,2 milionu v roce 2024. „EBITDA dosáhla bezmála 146 milionů korun, což dlouhodobě potvrzuje schopnost společnosti generovat vysokou provozní marži v rozmezí 30 až 40 procent,“ uvedla firma.

Primoco loni uzavřelo nové smlouvy za miliardu korun

Loni nově uzavřené smlouvy za víc než miliardu korun zahrnují dodávky 42 bezpilotních letounů Primoco One 150. „Šestnáct strojů jsme zákazníkům předali již do konce roku 2025, zbývající dodávky se promítnou do hospodaření roku 2026,“ uvedl zakladatel a generální ředitel společnosti Primoco Ladislav Semetkovský. K významným kontraktům patří podle firmy dodávka bezpilotních letounů pro španělskou civilní stráž za 100 milionů korun.

Primoco UAV shromažďuje peníze, aby si nemusela půjčovat na investice. „Objem hotovosti na účtech se meziročně více než zdvojnásobil na téměř půl miliardy korun, což umožňuje financovat další rozvoj výhradně z vlastních zdrojů bez potřeby externího dluhu,“ uvedla společnost.

Letos na začátku dubna získala firma stavební povolení pro nový výrobní a administrativní areál v Písku. Investice za 750 milionů korun umožní do roku 2028 zvýšit výrobní kapacitu až na 300 letounů ročně. Což je trojnásobek současné úrovně. Letos v červnu Primoco otevře nové výcvikové centrum a hangár na svém letišti v Písku Krašovicích. Společnost má podle svého webu téměř 60 zaměstnanců.

O společnosti Primoco UAV

Primoco UAV vyrábí středně těžké bezpilotní letouny, podle firmy je jejich největším evropským výrobcem. Model One 150 má maximální vzletovou hmotnost 150 kilogramů, vydrží ve vzduchu až 15 hodin a má certifikaci podle vojenského standardu NATO i oprávnění pro civilní použití. Využívá se pro zpravodajské operace a vojenský průzkum, k monitorování požárů, zajišťování mobilního spojení, podpoře záchranných operací při přírodních katastrofách, sledování životního prostředí či k ostraze hranic a pobřeží.

Letounů One 150 dosud Primoco UAV vyrobila více než 250, operují na čtyřech kontinentech. Semetkovský vlastní podle webu firmy 50,4 procenta společnosti. S akciemi firmy se obchoduje na hlavním trhu pražské burzy. Loni se s tržní kapitalizací pět miliard korun zařadila mezi 100 nejhodnotnějších českých firem.

Článek Výrobci bezpilotních letadel Primoco loni opět klesly tržby i čistý zisk se nejdříve objevil na N1.

Berlín 27. dubna (zpravodaj ČTK) – Důvěra německých spotřebitelů v ekonomiku se zhoršila, index důvěry na květen klesl na minus 33,3 bodu ze zpřesněné hodnoty minus 28,1 bodu v dubnu. V dnešní zprávě to uvedly instituty GfK a NIM. Spotřebitelskou náladu podle nich nadále zatěžuje hlavně válka v Íránu a její dopady na ceny pohonných hmot.

„Příjmová očekávání se v důsledku rostoucí inflace propadla,“ uvedl analytik institutu NIM Rolf Bürkl.

Ochota utrácet v dubnu klesla z minus 10,9 na minus 14,4 bodu. Ochota spořit se sice snížila z 18,5 na 16,1 bodu, zůstává ale na vysoké úrovni. Příjmová očekávání kvůli obavám z inflace výrazně klesla, a to z minus 6,3 na minus 24,4 bodu, tedy o 18,1 bodu. Index, který hodnotí ekonomická očekávání, klesl z minus 6,9 na minus 13,7 bodu. To je podle GfK a NIM podobná úroveň jako v dubnu 2022, tedy krátce po ruské invazi na Ukrajinu.

Index důvěry v Německu se dle GfK a NIM zhoršuje kvůli válce v Íránu

„Spotřebitelé se stále více obávají, že opatrné oživení německého hospodářství by mohlo dostat vážnou ránu. A to bude-li konflikt dál pokračovat a opatření vlády nebudou mít žádný účinek,“ uvedly instituty GfK a NIM s ohledem na americko-izraelskou válku s Íránem a s ní spojené vysoké ceny energií.

Německo je největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V posledních letech se ale německá ekonomika potýká s řadou problémů. Mimo jiné kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, americkým clům či konkurenci z Číny. K tomu se přidaly nyní ještě problémy s růstem cen energií, které vyvolal americko-izraelský útok na Írán a narušení plavby Hormuzským průlivem, který je klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu.

Článek Důvěra německých spotřebitelů v ekonomiku se podle institutů GfK a NIM zhoršila se nejdříve objevil na N1.

Ženeva 27. dubna (ČTK) – Investice do jaderných zbraní se zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. Na pozadí mezinárodního napětí a rostoucích vojenských výdajů hrozí eskalace. Uvedla to v dokumentu organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) zástupci nevládních uskupení.

Mnoho odborníků se obává rizika nových závodů v jaderném zbrojení. Jaderně vyzbrojené státy jsou zapleteny do konfliktů v Evropě, Asii a na Blízkém východě. Dlouhodobé úsilí o odzbrojení a nešíření jaderných zbraní zřejmě ztrácí na síle, konstatuje organizace, která v roce 2017 obdržela Nobelovu cenu míru.

Stále více finančních institucí investuje do jaderného zbrojení

ICAN si spolu s další protijadernou organizací Pax všímá rostoucího zájmu řady finančních institucí o firmy, které pracující na vývoji a modernizaci arzenálů devíti jaderně vyzbrojených států. Podle výroční zprávy s názvem „Nesázejte na bombu“, která zahrnuje data do září 2025, investovalo do společností zapojených do výroby jaderných zbraní 301 bank, penzijních fondů, pojišťoven a dalších finančních institucí, meziročně o 15 procent více. Předtím tyto investice roky klesaly, připomíná zpráva.

„Poprvé po letech roste počet investorů, kteří se snaží profitovat ze závodů ve zbrojení,“ poznamenala programová ředitelka ICAN a spoluautorka zprávy Susi Snyderová. „Jedná se o riskantní krátkodobou strategii, která přispívá k nebezpečné eskalaci,“ varovala. A zdůraznila, že „není možné profitovat ze závodů ve zbrojení, aniž byste je podněcovali“.

Jaderné zbraně aktuálně vlastní devět států. A to Rusko, Spojené státy, Čína, Francie, Británie, Pákistán, Indie, Izrael a Severní Korea. Ty své arzenály v současné době modernizují nebo rozšiřují. Platnost odzbrojovací smlouvy New START (Nová dohoda START) mezi USA a Ruskem o omezení počtu strategických jaderných zbraní vypršela v únoru.

Evropské státy trvají na znovuvyzbrojování

Zpráva si všímá prudkého nárůstu tržní kapitalizace mnoha velkých zbrojních firem. Zaznamenává také rostoucí tlak ze strany vlád, zejména v Evropě. Ty naléhají na investory, aby zrušili etická omezení ohledně investic do zbrojních společností.

Vlády tváří v tvář ruské hrozbě a rostoucím obavám, že Evropa se již nemůže spolehnout na ochranu Washingtonu, argumentují, že investice do evropského znovuvyzbrojování by neměly být svazovány etickými úvahami. Některé země, jako například Británie, dokonce tvrdí, že je to morální imperativ.

Článek Investice do výroby jaderných zbraní se zvyšují, varují nevládní organizace se nejdříve objevil na N1.

Praha 27. dubna (ČTK) – Vláda dnes projedná změny knihovního zákona. Přinese to povinnost vydavatelů odevzdávat vybrané elektronické publikace a elektronický periodický tisk, která by měla být obdobná pravidlům u tištěných publikací. Zabývat se bude i novelou chemického zákona. Ta stanovuje povinnosti pro výrobce a dovozce zubního amalgámu. Ministři projednají i návrh státního závěrečného účtu ČR za loňský rok nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na příští tři roky.

Kabinet se má podle programu zabývat i usnesením k takzvané systemizaci Generální inspekce bezpečnostních sborů pro letošní rok. Jde o dokument, který stanovuje v jednotlivých úřadech počty pracovních a služebních míst. Ministři projednají i harmonogram další digitalizace služeb. Na programu je i jednání o národním plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením do roku 2030.

Vláda projedná změny knihovního zákona i rozšíření průmyslové zóny

Vláda dostane i makroekonomickou predikci, zprávu o činnosti finančního arbitra za minulý rok či informace o zahlazování následků hornické činnosti v roce 2025 u státního podniku Diamo. Na programu je i zpráva o přípravě rozšíření strategické průmyslové zóny Solnice – Kvasiny.

Jednání se kvůli cestě do Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu nezúčastní premiér Andrej Babiš. Zasedání povede vicepremiérka Alena Schillerová (oba ANO).

Článek Vláda projedná změny knihovního zákona nebo povinnosti pro dovozce amalgámu se nejdříve objevil na N1.