Praha 28. dubna (ČTK) – Senát zřejmě zpřesní novelu, podle níž budou výrobci zdravotnických a diagnostických prostředků povinni hlásit výpadky dodávek těchto výrobků. Horní parlamentní komoře to dnes jednomyslně doporučil její zdravotnický výbor. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s úpravami předlohy souhlasil. Senát má o novele rozhodovat příští týden.

Výbor na návrh Věry Procházkové (ANO) do novely doplnil v návaznosti na loňské unijní předpisy způsob, jakým budou muset výrobci informovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) o přerušení výroby nebo ukončení dodávek výrobků.

Výrobci zdravotnických prostředků budou muset nahlásit výpadek

Ivo Trešl (za STAN) prosadil vyjasnění nové pravomoci ministerstva zdravotnictví vydávat opatření obecné povahy o podmínkách zásobování nedostatkovými zdravotnickými prostředky. Ministerstvo získá pravomoc omezit okruh příjemců, kterým lze omezeně dostupný prostředek dodávat, například pouze na nemocnice či jen na vybrané diagnózy.

Výrobci zdravotnických a diagnostických prostředků tak začnou hlásit výpadky dodávek do Česka podobně, jako to dělají výrobci léků. Za nedodržení zákona jim má hrozit pokuta až 15 milionů korun. Pokud výrobci předpokládají přerušení nebo ukončení dodávek prostředků, jejichž výpadek může přinést vážnou újmu pro pacienty nebo veřejné zdraví, měli by o tom nově informovat kromě SÚKL také své velké odběratele. A v určitých případech také zdravotnická zařízení.

Zdravotnické prostředky představují například obvazy, chirurgické nástroje, inkontinenční pomůcky, berle nebo vozíky. Dále jde o implantáty jako náhrady kloubů, stomatologické výrobky jako můstky nebo korunky. Do stejné kategorie patří přístroje pro obnovení sluchu nebo kardiostimulátory i nejmodernější bionické protézy pro amputace. Řadí se mezi ně také zdravotnické počítačové softwary nebo diagnostická zařízení. Zákon se týká také zdravotnických prostředků in vitro, tedy prostředků pro provádění diagnostických testů od chemikálií po testovací sady.

Zdravotnické prostředky vyjdou pojišťovny na miliardy ročně

Zdravotní pojišťovny vydávají na zdravotnické prostředky miliardy korun ročně, velkou část z nich ze svých rozpočtů nakupují také nemocnice nebo ordinace. Část získávají pacienti na poukaz předepsaný lékařem.

Novela, kterou připravila už minulá vláda Petra Fialy (ODS), bde účinná po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Povinnost vznikne výrobcům tři měsíce poté, co začne fungovat informační systém zdravotnických prostředků.

Článek Senát zřejmě zpřesní novelu o povinnostech výrobců zdravotnických prostředků se nejdříve objevil na N1.

Tokio 28. dubna (ČTK) – Japonský výzkumný startup Institute for AIM Medicine požádal úřady o schválení nového léku určeného k léčbě chronického onemocnění ledvin u koček. Oznámil to zakladatel tohoto institutu Toru Mijazaki, píše agentura AFP s tím, že lék představuje určitou naději. Onemocnění je progresivní a v současnosti neexistuje možnost jeho úplného vyléčení, výsledky klinické studie ale ukazují, že nový lék může život nemocných koček značně prodloužit.

„Většina koček trpí chronickým onemocněním ledvin. A mnoho z nich umírá v důsledku selhání ledvin,“ uvedl Mijazaki. Motivací jeho týmu při vývoji léku bylo zmírnění fyzického utrpení koček i snížení finanční zátěže pro jejich majitele. V období pandemie covid-19 byl výzkum kvůli nedostatku peněz pozastaven. Nicméně poté, co o snaze vyvinout lék podala zprávu řada médií, obdržel Mijazaki velké množství finančních darů. Majitelé a milovníci koček mu v letech 2021 až 2022 poslali téměř 300 milionů jenů (přibližně 39 milionů korun).

Nový lék na ledviny u koček zvýšil míru přežití

Mijazakiův tým po dobu jednoho roku sledoval 11 nemocných koček, kterým byl nový lék podáván, a 15 koček, které ho nedostávaly. V únoru výsledky studie publikovali v odborném časopise The Veterinary Journal. Míra přežití léčených koček se pohybovala mezi 80 a 83 procent. U neléčených pak činila 20 procent.

Chronické onemocnění ledvin je u starších koček běžné. Podle amerického akademického střediska Cornell Feline Health Center postihuje až 40 procent koček starších deseti let a 80 procent koček starších 15 let.

Článek Nový japonský lék pro kočky s chronickým onemocněním ledvin čeká na schválení se nejdříve objevil na N1.

Praha 28. dubna (ČTK) – Český svaz pivovarů a sladoven dnes zveřejní údaje o konzumaci a výrobě piva za rok 2025. V roce 2024 české pivovary uvařily téměř 20,9 milionu hektolitrů piva, což bylo meziročně o 4,2 procenta více. Předloňský nárůst produkce způsobil větší vývoz piva do zahraničí a rostoucí obliba nealkoholického piva, která se promítla do tuzemských prodejů.

Nealkoholického piva a jeho ochucených variant pivovary předloni uvařily 1,613 milionu hektolitrů. Meziroční nárůst činil 13,7 procenta, oproti roku 2019 vzrostl objem o více než polovinu. Pivovarníci si rostoucí oblibu nealko piva vysvětlují zejména aktivním životním stylem Čechů. Na rostoucí popularitu nealkoholických piv reagují pivovary rozšiřováním nabídky o nové příchutě nebo nové nealkoholické varianty pivních stylů.

Výroba piva v Česku stoupá, spotřeba klesá

Se změnou životního stylu souvisí také pokles spotřeby piva, předloni spotřeba činila 126 litrů na obyvatele za rok, tedy o dva litry méně než v roce 2023. V roce 2017 Češi vypili na hlavu v průměru 138 litrů.

Pokračujícím trendem v roce 2024 byl také přesun konzumace piva z hospod a restaurací směrem k nákupu v obchodech a pití doma. Téměř tři čtvrtiny piva se předloni prodaly v obchodech, s výjimkou covidových let to bylo historicky nejvíce.

Článek Pivovary zveřejní loňskou výrobu piva, předloni uvařily 20,9 mil. hektolitrů se nejdříve objevil na N1.

Do Plas dorazili piloti z celé Evropy, akci přálo i slunečné počasí

„Jsme každoročně otvírák letecké sezony nejen v České republice, ale i evropské. I proto se k nám piloti tak hlásí, protože se po zimě už těší do kokpitu. Letos jsme tu měli kromě českých pilotů také Brita, Nizozemce, Italy nebo Francouze,“ řekl. Slunečné počasí pomohlo i zájmu diváků. Největší letecká přehlídka na západě Čech měla podle Novotného největší návštěvnost za poslední roky. „Loni jsme měli asi 18.000 návštěvníků, letos to bude určitě víc,“ řekl.

Na leteckou show se do Plas jezdí na jaře přes dvě desetiletí. K tradičním hostům leteckého dne patří jeden z nejlepších akrobatických pilotů na světě Martin Šonka na stroji Extra 300SR. Svou víc než desetiminutovou ukázku měl naplněnou nejsložitějšími akrobatickými prvky. Doplnil ji také o živý komentář z kabiny, přestože v některých momentech dosahoval vysokého přetížení. Jeho další ukázka byla v inovovaném letounu Zlín Z-242L, který se poprvé představil na veřejné airshow.

Akrobacii předvedla také skupina Bemobox na šesti letadlech Zlín, kluzák Schleicher ASK-21 za živého doprovodu smyčcové skupiny Inflagranti nebo poprvé v ČR italská akrobatická formace Ttake Aerobatic Team se synchronizovanou show dvou vojenských cvičných letounů Yakovlev Yak-52.

Program přinesl unikátní premiéry i průřez historickými letouny

„Ve světové premiéře jsme viděli společnou ukázku dvou proudových letounů Fouga CM.170 Magister a premiéru měl u nás v Plasích letoun OV-10B Bronco,“ řekl Novotný. Dvouocasý lehký bojový a pozorovací letoun s prosklenou kabinou Bronco je známý zejména z války ve Vietnamu.

Druhou světovou válku připomněl jeden z nejlepších stíhacích letounů války P-51D Mustang Little Rebel, ve světové premiéře se s dynamickou ukázkou představil Piper L-4 Grasshopper – lehký průzkumný letoun, který sloužil jako „oči velitelů“ nad bojištěm a který se stal symbolem konce druhé světové války a osvobození západních Čech.

Z historických strojů se představila také sestava německých dvouplošníků Bücker 131 Jungmann z druhé světové války. K vidění byl také sovětský cvičný letoun Jakovlev JAK C-11 nebo americký stroj Stinson AT-19B z roku 1942.

Letové ukázky, které byly po oba dny mezi 13:30 a 16:30, doplnil dopoledne program s atrakcemi pro děti i dospělé či rozhovory s piloty. Letový program zahájily přeletem armádní letouny JAS-39 Gripen.

Článek Historické i akrobatické stroje otevřely v Plasích sezonu leteckých show se nejdříve objevil na N1.

Nejvíc cestujících mířilo do Velké Británie, Itálie a Španělska

Za celý loňský rok odbavilo pražské letiště přes 17,75 milionu cestujících, přiblížilo se tak k 17,8 milionu cestujících v rekordním roce 2019.

Za první tři měsíce roku nejvíce lidí z Ruzyně odletělo do Velké Británie, a to 507.108, jen v březnu 193.586. Londýn také vede žebříček destinací, v březnu byl cílem 101.749 cestujících, od začátku roku 270.718. Mezi 15 nejoblíbenějšími městy figuruje také Manchester, který v březnu skončil osmý.

Za Británií je v pořadí zemí Itálie, kam v březnu zamířilo 167.394 cestujících, z nich letělo 52.687 lidí do Milána a 51.770 do Říma. Třetí skončilo Španělsko se 140.818 cestujícími, nejčastěji mířili do Barcelony, Madridu a Malagy.

Paříž a Amsterdam mezi nejžádanějšími destinacemi, výrazně roste nákladní doprava i počet letů

V pořadí států je na čtvrtém místě Francie, následuje Německo, Nizozemsko, Turecko a Egypt. Mezi nejoblíbenějšími městy skončila za Londýnem Paříž, kam zamířilo 68.888 cestujících, následoval Amsterodam s 58.906 cestujícími.

Proti loňskému prvnímu kvartálu vzrostla hmotnost přepraveného nákladu. Zatímco loni za první čtvrtletí letiště přepravilo 17.497 tun, letos 27.585 tun, tedy o 58 procent více. V březnu byla hmotnost přepraveného nákladu 8213 tun, loni 6476. Za celý loňský rok byla hmotnost přepraveného nákladu 96.481 tun, za rok 2024 to bylo 65.306 tun.

Od začátku roku evidovali na letišti 7,5procentní nárůst vzletů a přistání, jejich počet vzrostl na 29.337. Jen za březen jich bylo 10.735, meziročně o 5,4 procenta více.

Článek Pražské letiště odbavilo za čtvrtletí 3,54 milionu lidí, meziročně o 10,7 procent více se nejdříve objevil na N1.

Írán řeší výpadky proudu, prezident radí omezit spotřebu

Pezeškján podle íránské tiskové agentury Mehr prohlásil, že je nutné snížit spotřebu. „Doma by se měla rozsvěcet pouze dvě světla místo deseti – co je na tom špatného?“ ptal se íránský prezident.

Pezeškján připisuje problémy s dodávkami elektřiny na prvním místě vojenským útokům Spojených států a Izraele na infrastrukturu a také „obléhání“, čímž má na mysli americkou blokádu íránských přístavů. Poškození energetických zdrojů však zatím nezávislé zdroje nepotvrdily.

Krize podle expertů pramení z dlouhodobých problémů, hrozí nepokoje

Odborníci z Mezinárodní energetické agentury (IEA) a nezávislí analytici poukazují na to, že příčiny krize jsou mnohovrstevnaté. Na vině je podle nich mimo jiné zchátralá infrastruktura, nízké ceny dotované státem a závažné chyby v řízení.

Skutečnost, že prezident nyní osobně promlouvá k veřejnosti o drobnostech, jako je počet žárovek, pozorovatelé vnímají jako známku vážnosti situace. Vedení v Teheránu se zjevně snaží zabránit opětovnému vypuknutí sociálních nepokojů, protože nedostatek energie v minulosti vyvolal celostátní protesty, píše DPA.

Článek Íránský prezident vyzval obyvatele, aby šetřili proud se nejdříve objevil na N1.

Země podepsaly šest dohod, vztahy podle Kyjeva stojí na vzájemném respektu

Zelenskyj navštívil Ázerbájdžán v roli hlavy státu poprvé. Jde ale už o sedmé setkání s Alijevem za více než čtyři roky. „Naše vztahy jsou na velmi vysoké úrovni a důležité je, že jsou založeny na vzájemném respektu,“ dodal s tím, že Ukrajina a Ázerbájdžán podepsaly šest dohod z různých oblastí.

„Klíčovým bodem je obranný průmysl – budeme rozvíjet a posilovat naši spolupráci. Diskutovali jsme také o pokračování energetických iniciativ a zahájení nových. Jsem vděčný Ázerbájdžánu za 11 balíčků energetické pomoci, včetně pomoci během minulé těžké zimy,“ napsal Zelenskyj.

Zelenskyj připouští jednání s Ruskem, zároveň posiluje vazby na Blízkém východě

Zelenskyj se vyjádřil také k možným mírovým rozhovorům s Moskvou. „Jsme připraveni na další jednání v Ázerbájdžánu, pokud bude Rusko připraveno na diplomacii,“ uvedl.

Poté, co Izrael a USA na konci února zaútočily na Írán, Teherán v odvetě začal útočit na vojenské i civilní cíle v okolních arabských zemích. Zelenskyj od té doby navštívil řadu těchto států, včetně Spojených arabských emirátů, Jordánska či Saúdské Arábie. Snaží se jim nabídnout ukrajinské know-how v obraně proti íránským dronům. S řadou z nich podepsal několik dohod o obranné a další spolupráci.

Článek Zelenskyj: Ukrajina a Ázerbájdžán se dohodly na obranné a energetické spolupráci se nejdříve objevil na N1.

První etapa počítá s cestičkou, altánem i novým pétanquovým hřištěm

„Práce provedou Služby města Pardubic, tím se zrychlilo výběrové řízení. Chceme to mít do konce volebního období hotové. Kdyby se stalo, že do vedení nastoupí někdo jiný, abychom měli jistotu, že se tento projekt dokončí,“ řekl Procházka.

Prostor, kde vznikne park, patří městskému obvodu, který ho v roce 2024 oplotil a pořádá tam společenské akce. Druhá část je města. Tam by jednou mohl vzniknout archeopark, který připomene počátky osídlení. Mohly by tam být například půdorysy staveb původního osídlení.

První etapa, kterou platí městský obvod, bude obsahovat kolmou cestičku, která se napojí na cyklostezku směrem ke hřbitovu. Kolem cesty budou lavičky a osvětlení, koše a na volné ploše bude altán s grilovištěm a první pétanquové hřiště v obvodě.

„Bude to přírodnější park, žádný anglický trávník, aby to vypadalo jako za starých dob. Archeologové a historici nás žádali, abychom tam udrželi rozmanitost bylin, které v tady v historii rostly,“ řekl starosta.

Park otevře už na začátku září, investice do archeoparku se ale zatím odkládá

Práce nakonec vyjdou levněji, než byly projektové náklady ve výši 5,5 milionu korun. Práce firma provede zhruba za tři miliony korun, pracovat bude přes léto a 1. září chce obvod park otevírat, řekl Procházka.

Písemný pramen odkazoval na první osídlení města u kostela svatého Bartoloměje, který je v současném centru. Dlouho se tak předpokládalo, že vzniklo právě tam. V 90. letech minulého století ale archeologové objevili v Pardubičkách starší osídlení, klášteřiště a vesnici ze 13. století. Kostel svatého Jiljí na návrší je nejstarším ve městě. Vesnice se jmenovala Pordoby, později se v písemných pramenech uváděla jako Pordobice.

První studie na archeopark vznikla v roce 2009. Původně ho chtěl stavět obvod, ale kvůli nákladnosti o investici požádal radnici. Město k ní zatím nepřistoupilo. „Podporujeme to, chceme, aby se to udělalo. Ale původní cena měla být 16 milionů korun, teď jsme na dvojnásobku, město to zatím nemá v plánu,“ řekl Procházka.

Náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice) k tomu dodal, že se radnice se starostou domluvila na jiných investičních prioritách, na které přispívá. Na loňské a letošní investice za přibližně 15 milionů korun magistrát přispěl necelými čtyřmi miliony korun. V současnosti je v plánu oprava Příčné ulice, voda z ní poteče do retenčního jezírka, řekl ČTK.

Článek Pardubice plánují park a jednou i archeopark na místě prvního osídlení města se nejdříve objevil na N1.

Noční kontroly odhalily desítky černých pasažérů

Týmy složené z deseti asistentů přepravy a šesti městských strážníků se zaměřily na tramvajové linky v centru města. Zkontrolovaly 65 spojů. Cestující týmy kontrolovaly v úseku zastávek Muglinovská – Karolina.

„Nejčastějším důvodem pro vyloučení cestujícího z přepravy byla tradičně jízda bez platného jízdního dokladu, asistenti evidovali i čtyři vyloučení za obtěžující jízdu pod vlivem alkoholu. Bezpečnost cestujících je pro nás prioritou, proto budeme v těchto speciálních bezpečnostních nočních akcích i nadále pokračovat. V dalším měsíci připravujeme speciální týdenní bezpečnostní akci,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku Ostrava Daniel Morys.

Nejen revizoři: ve vozech pomáhají asistenti přepravy, pokuty ale rozdávat nemohou

Dopravní podnik má v současnosti zhruba 90 zaměstnanců přepravní kontrolory. Polovina z nich jsou revizoři a druhá asistenti přepravy. Asistenti přepravy přispívají k bezpečí a pořádku ve vozidlech, informují, pomáhají cestujícím například s nákupem jízdného, ale nepokutují. V dopravním podniku fungují více než osm let. Nejsou jen u mimořádných nočních bezpečnostních akcí, ale jezdí také při pravidelných směnách.

Článek Při kontrolní akci v ostravské MHD byl z přepravy vyloučen každý osmý člověk se nejdříve objevil na N1.

Obloha nad Íránem se otevírá, první spoje směřují i na Blízký východ

První odlety z teheránského mezinárodního letiště dnes směřují mimo jiné do Mediny v Saúdské Arábii, Maskatu v Ománu či do tureckého Istanbulu, uvedla podle BBC íránská média.

Írán vzdušný prostor uzavřel 28. února, v první den izraelsko-amerických útoků na Írán. Na ně Teherán reagoval údery na Izrael i země Perského zálivu, kde mířil na cíle spojené s USA. Od 8. dubna platí příměří, původně bylo dvoutýdenní. Tento týden ale americký prezident Donald Trump oznámil, že ho prodlužuje do té doby, než Írán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Ta by měla pokračovat tento víkend v Islámábádu.

Íránská letiště se pozvolna vracejí do provozu

Teheránské mezinárodní letiště a několik dalších letišť v Íránu se otevřelo 18. dubna. Právě tehdy Írán částečně znovuotevřel svůj vzdušný prostor pro mezinárodní spoje. Oznámil zároveň, že provoz na těchto letištích bude postupně obnoven.

Článek Letiště v Teheránu poprvé od začátku války obnovilo mezinárodní spoje se nejdříve objevil na N1.