Praha 28. dubna (ČTK) – Developerská společnost Sekyra Group začala stavět třetí etapu čtvrti Smíchov City. Vetřech bytových blocích za pět miliard korun vznikne zhruba 800 bytů, což je přibližně dvakrát tolik, co v první etapě. Sekyra Group o tom informovala v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici. Stavba Smíchov City započala v roce 2020. Celá čtvrť má stát35 miliard korun, s dalšími15 miliardami sepočítá na veřejné investice spojené s infrastrukturou. Celkem bude ve čtvrti zhruba1600 bytů.

Třetí etapa se bude rozkládat mezi ulicí Nádražní, třídou Albrightové a ulicí Vackové. V první budově bude 307 bytů o dispozicích od 1+kk až po střešní penthousy. Blok označený jako SM8 je rozdělený do 12 sekcí a navrhovaly ho architektonické ateliéry A69 – architekti, edit architects, Chapman Taylor a L.Z.-Atelier.

Stavební práce v rámci třetí etapy už začaly

Stavební práce na prvním ze tří bytových bloků třetí etapy již začaly a ještě letos chce společnost zahájit výstavbu druhého bloku označeného jako SM7. Třetí budova by se měla začít stavět v roce 2028. Rozčleněny budou druhá a třetí budova do 19 sekcí. V bloku SM7 vznikne 264 bytů a na jeho podobě se podílejí architektonické kanceláře Siebert + Talaš, Šafer Hájek architekti a Pavel Hnilička Architects + Planners. Ve třetí budově SM10 bude 226 bytů a autory návrhu jsou MS architekti, majo architekti a Schindler Seko architekti.

Třetí etapa projektu Smíchov City navazuje na první etapu, v jejímž rámci už byla dokončena kancelářská budova Na Knížecí a dva rezidenční bloky se 405 byty. Čtvrtá, tedy závěrečná etapa bude u ulice Radlická. Tam vznikne i veřejný prostor, jehož součástí bude mimo jiné i budova Radlické kulturní sportovny.

Smíchov City v Praze nabídne byty i obchodní prostory

V rámci Smíchov City vznikne téměř 400.000 metrů čtverečních bytových, administrativních, obchodních a veřejných ploch. Projekt bude dokončen do roku 2032. Pracovat či bydlet by v nové pražské čtvrti mělo zhruba 12.000 lidí. První a třetí fáze jsou součástí severní části Smíchov City, která je zaměřena převážně na bydlení. V jižní části pak vzniká druhá etapa, kde bude obchodní čtvrť s novým kampusem České spořitelny o rozloze 75.000 metrů čtverečních. Nové sídlo tam bude mít i společnost ČEZ. Tři budovy pro energetickou skupinu o rozloze 44.000 metrů čtverečních budou dokončeny v roce 2027.

Byty podle výkonného ředitele Sekyra Group Leoše Anderleho staví developerská společnost i v karlínském Rohan City. Vzniknout by tam měly dvě věže s názvem Vision Karlín, které navrhovali architektka Eva Jiřičná a Petr Vágner. Dále by se tam měly postavit tři bytové bloky. Sekyra Group zároveň staví projekty Rezidence Prokopská vyhlídka a další etapy v Rezidenci Čakovice. Letos tak developer bude mít rozestavěných zhruba 1500 bytů.

Článek Sekyra Group začala stavět třetí etapu čtvrti Smíchov City za pět miliard korun se nejdříve objevil na N1.

Nájemné v Praze i Brně dál roste, nejvíce zdražují malé byty

V Praze se nájemné v prvním čtvrtletí meziročně zvýšilo o čtyři až 11 procent podle dispozice. Největší nárůst cen byl zaznamenán u nejmenších bytů 1+kk. V těch se metr čtvereční pronajímal za 544 Kč. U 2+kk ceny vzrostly o pět procent na 434 Kč a u 3+kk o čtyři procenta na 388 Kč za metr čtvereční. V Brně vzrostly ceny u menších a středních bytů ještě výrazněji. Například u 1+kk to bylo o 13 procent na 461 Kč za metr čtvereční a u 2+kk o 12 procent na 365 korun za část plochy.

Modelový byt 2+kk o 55 metrech čtverečních se tak podle analýzy v Praze pronajímal za zhruba 23.900 korun. V Brně stejná dispozice měsíčně stála přibližně 20.100 korun, v Ostravě 14.900 korun, v Olomouci 15.700 korun a v Plzni téměř 14.700 korun. Pronájem bytu 1+kk o 30 metrech čtverečních se v průměru pohyboval od zhruba 9000 korun v Ostravě do přibližně 16.300 korun v Praze. U bytů 3+kk o 80 metrech čtverečních nájemné činilo zhruba od 20.000 korun v Olomouci a 20.500 korun v Plzni po 31.000 korun v Praze.

Novější a kvalitnější byty se v posledních letech většinou staví s kuchyňskými kouty, zatímco starší byty byly občas stavěny s oddělenou kuchyní. Proto z dat například také vyplývá, že nájmy v menších bytech 2+kk jsou měsíčně dražší než v o několik metrů větších 2+1. „Naše data potvrzují pokračující tlak na růst nájmů ve velkých městech, zejména u menších a modernějších bytů. Nejvyšší relativní nárůsty vidíme dlouhodobě v Brně a Ostravě, kde ceny u některých dispozic meziročně vzrostly o více než deset procent,“ uvedl Michal Hrbatý, ředitel UlovDomov.

Vlastní bydlení zůstává nákladnější než nájem, situace se ale v jednotlivých městech výrazně liší

Financování pořízení vlastního bydlení podle analýzy i v prvním čtvrtletí zůstalo podstatně nákladnější než platit nájem. V Praze a Brně stála splátka hypotéky u menších a středních bytů o 50 až 100 procent více než nájemné. Nejblíže k sobě má cena nájemného a splátky hypotéky v Ostravě. Úvěry na vlastní bydlení jsou zde jen o zhruba 10 až 30 procent dražší než nájem. V Plzni a Olomouci pak vycházejí hypotéky na byty 1+kk oproti nájemnému zhruba o 20 procent dráž. U větších bytů jsou ale v poměru k nájmu téměř dvojnásobné.

Meziroční zdražování nájmů evidují i jiné analýzy. Například podle dat platformy Bezrealitky.cz zdražily v prvním čtvrtletí meziročně o 13 procent. V mezičtvrtletním srovnání ale jejich ceny klesly o dvě procenta. Průměrně se tak metr čtvereční pronajímal za 365 korun. Podle platformy tak nabídkové ceny nájmů přestávají růst a začínají spíše stagnovat. Růst cen totiž začal narážet na limity domácností.

Článek Analýza: Nájmy v 1. čtvrtletí za rok rostly hlavně v menších a novějších bytech se nejdříve objevil na N1.

Za zvýšením dostupnosti stojí vyšší průměrné mzdy a nižší úrokové sazby

Za zvýšením dostupnosti bydlení podle ředitele a spoluzakladatele Reas.cz Michala Makoše nestál pokles cen nemovitostí, ty naopak stále rostly. Zároveň se ale zvyšovaly průměrné mzdy a snižovaly úrokové sazby. Průměrná mzda v posledním čtvrtletí loňského roku činila podle dat Českého statistického úřadu necelých 52.300 korun, tedy oproti třetímu čtvrtletí o zhruba 1000 korun více. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců v České republice na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Od roku 2023, kdy byla situace týkající se bydlení nejkritičtější, se koncem loňského roku dostupná plocha zvětšila o celých osm metrů čtverečních, což podle Reas odpovídá jedné menší místnosti. Posun od 36 na 44 metrů čtverečních tak v praxi znamenal přechod z garsonky do 2+kk. Zároveň ale také výrazně vzrostl potřebný vstupní kapitál k pořízení bydlení. Ten za stejné období vzrostl o 219.000 korun na 742.000 korun.

„V praxi to znamená, že schopnost splácet se u mladých lidí zlepšuje rychleji, než stíhají zdražovat byty. Zároveň ale musíme zdůraznit, že dostupnost bydlení jako celku naráží na bariéru vlastního kapitálu. Pro mladého člověka s průměrným příjmem je dnes paradoxně snazší hypotéku splácet než na ni vůbec dosáhnout,“ dodal Makoš.

Rozdíly mezi regiony se prohlubují. Nejsnáze mladí dosáhnou na byt ve Středočeském kraji

Nejméně dostupné vlastní bydlení zůstalo v Praze, kde si mladí lidé za průměrný plat mohli pořídit byt o 32 metrech čtverečních. Druhý nejhorší výsledek byl zaznamenán v Jihomoravském kraji, kde cena za metr čtvereční přesáhla 99.000 Kč. Průměrný kupující tak ve čtvrtém čtvrtletí zvládl pořídit bydlení o 37,2 metru čtverečních.

Nejvíce se ale za pololetí zlepšila dostupnost ve Středočeském kraji. Tam si mladí lidé mohli pořídit byt o 42,7 metru čtverečního, tedy o 3,7 metru čtverečního více než před půl rokem. Důvodem podle analýzy je, že zde lidé často pobírají pražské mzdy, ale bydlí v nemovitostech, které jsou levnější než v hlavním městě.

Také koncem loňského roku zůstalo vlastní bydlení nejdostupnější v Ústeckém kraji. Za průměrnou mzdu tam bylo možné koupit byt o 85,1 metru čtverečního, což podle analýzy odpovídající prostorné dispozici 3+1. V Ústeckém kraji pak vzhledem ke své dostupnosti často byty skupují investoři. Podle analýzy portálu Sreality tam i kvůli investorské aktivitě zdražily v letošním prvním čtvrtletí starší byty meziročně o pětinu.

Článek Analýza: Dostupnost vlastního bydlení se pro mladé koncem loňského roku zlepšila se nejdříve objevil na N1.

Součástí elektronických kaucích jsou i virtuální prohlídky

Nabídky visí na webu města ode dneška. „Součástí nabídky jsou detailní popisy jednotlivých bytů, podmínky účasti v aukci i virtuální prohlídky, které umožní zájemcům si byty prohlédnout online. Následně se mohou uchazeči přihlásit do prvního kola aukce,“ uvedla náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).

Podle Hofmana leží všechny byty v atraktivních lokalitách historického centra Prahy. Nachází se v ulicích Na Můstku, Melantrichova nebo v okolí Staroměstského náměstí. Jejich dispozice jsou od 1+1 po 4+1, v jednom případě se jedná o garsoniéru. První kolo aukce začne v pondělí 11. května, zájemci splňující podmínky postoupí do kola druhého, což budou samotné dražby. Minimální podání v aukcích bude 240 korun za metr čtvereční podlahové plochy daného bytu.

Praha stanovila přísná pravidla pro bezdlužnost a bydlení zájemců

Zájemci ani jejich manželé, manželky či registrovaní partneři nebo partnerky nesmí vlastnit ani mít pronajatou či podnajatou jinou nemovitost určenou k bydlení. V případě pronájmu je možné podmínku změnit v případě, že zájemce před podpisem smlouvy předchozí nájem ukončí. Účastníci aukcí nesmí mít nesplacené závazky vůči Praze nebo být v insolvenci.

Po roce 1991 přešlo do majetku města zhruba 194.000 bytů, následovaly však privatizace, které městský fond zredukovaly o 85 procent. Nyní má město zhruba 29.800 bytů, z toho 22.600 spravují městské části a 7200 magistrát. Vedení metropole chce kvůli bytové krizi počet městských nájemních bytů navýšit.

Článek Praha nabídne k pronájmu dalších 20 bytů v centru za komerční nájemné se nejdříve objevil na N1.

Praha 12.dubna (ČTK) – Starší byty zdražily v prvním čtvrtletí roku 2026 meziročně o 15 procent. Proti konci loňského roku jejich cena vzrostla o tři procenta. Metr čtvereční se tak v průměru v ČR prodával za 83.333 korun. Vyplývá to z analýzy realitní platformy FérMakléři.cz, kterou má ČTK k dispozici. Ve velkých městech byty meziročně zdražovaly od šesti procent v Olomouci po 24 procent vÚstí nad Labem. Mezičtvrtletně jejich ceny rostly od jednoho do šesti procent.

Nejdražší zůstaly starší byty v Praze, kde cena v prvním čtvrtletí činila155.365 korun za metr čtvereční. Meziročně se tak jejich cena v prvním čtvrtletí zvýšila o devět procent a mezičtvrtletně o tři procenta. V Brně ceny meziročně vzrostly o desetinu a mezičtvrtletně o čtyři procenta na122.813 korun za metr čtvereční.

Ceny starších bytů v Česku v roce 2026 rostou, nejméně v Olomouci

Ceny starších bytů v Plzni se dostaly na87.127 korun za metr čtvereční, tedy meziročně o 13 procent víc a za čtvrtletí o čtyři procenta. Hradec Králové uvádí zdražení za rok o 11 procent a od konce roku 2025 o tři procenta na 96.395 korun za metr čtvereční. České Budějovice zaznamenaly nárůst o 11 procent, respektive ošest procent na 88.091 korun za část plochy. Nejnižší meziroční i mezičtvrtletní nárůst cen starších bytů byl zachycen v Olomouci, kde jejich cena vzrostla o šest procent ročně a o procento za čtvrtletí na88.994 korun za metr čtvereční.

Nejrychleji ceny rostly v levnějších regionech. Starší byty v Ústí nad Labem si mohli zájemci mohli pořídit meziročně dráž o 24 procent na 52.170 korun za metr čtvereční a za čtvrtletí o šest procent. V Ostravě ceny vzrostly meziročně o 16 procent na 67.377 korun za metr čtvereční. V mezičtvrtletním srovnání se jednalo o nárůst očtyři procenta.

Nejdražšími městy Praha a Brno, ceny v levnějších regionech ale rostou rychle

„Zatímco Praha a Brno stále zůstávají nejdražšími městy, relativně největší zdražení sledujeme v dostupnějších regionech. Ukazuje se, že poptávka po starších bytech je zde velmi silná. Lidé hledají cenově dosažitelné bydlení a zaměřují se na města, kde jsou ceny stále pod republikovým průměrem,“ uvedl Lumír Kunz, jednatel společnosti FérMakléři.cz.

Při přepočtu na konkrétní hodnotu zdražily v prvním čtvrtletí starší byty o 80 metrech čtverečních v Praze za rok o více než milion korun na 12,43 milionu Kč. V Brně pak takový byt stál přibližně 9,83 milionu korun, což je meziročně o zhruba 860.000 Kč více. V Ostravě se cena 80metrového bytu zvýšila zhruba o730.000 korun, v Ústí nad Labem přibližně o 820.000 korun a v Olomouci zhruba o 420.000 korun. Podle analýzy tak i v tradičně levnějších regionech meziroční nárůst cenv absolutních částkách představoval pro řadu domácností výrazný zásah do rozpočtu.

Srovnání vývoje cen u všech velikostí bytů dohromady podle měst:

Zdroj: FérMakleři.cz

Článek Analýza: Starší byty zdražily v 1. čtvrtletí za rok o 15 pct na 83.333 Kč za m2 se nejdříve objevil na N1.

Praha 9. dubna (ČTK) – Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní výsledky průmyslu a stavebnictví za únor 2026. V lednu průmyslová produkce zpomalila meziroční růst na 2,8 procenta a stavební výroba po 14 měsících růstu v řadě meziročně klesla o 1,5 procenta.

Průmyslová produkce rostla 12 měsíců v řadě, meziměsíčně se ale v lednu propadla nejvíce od července 2023. Příslibem je podle analytiků meziroční nárůst nových zakázek o desetinu. Otázkou ale zůstává další vývoj v důsledku války na Blízkém východě. Než konflikt v Íránu vypukl, předpokládal analytik UniCredit Bank Martin Komrska celoroční tempo růstu domácí průmyslové produkce letos poblíž dvou procent. Tento scénář může podle něj zůstat v platnosti, pokud aktuálně zvýšené ceny energetických surovin na globálních trzích budou krátkodobou epizodou.

Do výsledků průmyslu a stavebnictví v Česku se v roce 2026 promítá válka v Íránu

Za lednovým poklesem stavební výroby je podle statistiků vysoká srovnávací základna a nepříznivé počasí. Podle analytiků by stavební produkci letos mohl pomoci například růst veřejných i soukromých investic do nemovitostí. Soukromé investice do realit byly v loňském roce rekordní a podle expertů a realitně-poradenských společností činily zhruba 100 miliard korun. Pozitivní vývoj může ale zvrátit aktuální růst cen ropy po útocích na Írán, a to obzvlášť pokud by situace zůstala napjatá delší dobu, míní analytici.

Článek Český statistický úřad dnes zveřejní výsledky průmyslu a stavebnictví za únor se nejdříve objevil na N1.

Praha 2. dubna (ČTK) – Firma Kempinski Hotels koupila hotel Augustine na Malé Straně v Praze. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Cenu za transakci neuvedla. Pětihvězdičkový hotel dosud provozovala síť Marriott International. Podle tiskové zprávy je to první nákup firmy po více než 50 letech, naposledy investovala do hotelu Vier Jahreszeiten Kempinski v Mnichově v roce 1970.

Skupina Kempinski, která podniká v luxusním pohostinství, označila nákup za významný krok k modelu s vyšším podílem vlastněných aktiv. „Příležitosti k akvizici hotelů, jako je Augustine, jsou mimořádně vzácné. Tato investice představovala jedinečnou příležitost získat historicky významné aktivum v jedné z předních evropských luxusních destinací,“ uvedla ředitelka skupiny Barbara Muckermannová.

Hotel Augustine se nachází v areálu augustiniánského kláštera sv. Tomáše v Letenské ulici. Klášter dodnes slouží mnichům, hotel zabírá část historického komplexu. Nabízí 101 pokojů včetně 20 apartmá, mnohé mají původní klenuté stropy a dřevěné trámy, které připomínají bývalé klášterní cely. Součástí hotelu je restaurace a dva bary, dále spa a fitness centrum, konferenční prostory a venkovní terasy a zahrady.

O koupi hotelu Augustine projevil kromě Kempinski zájem i zbrojař Strnad

O hotel měl podle serveru Seznam Zprávy zájem také zbrojař Michal Strnad, který vlastní třicetiprocentní podíl v luxusním hotelu Four Seasons.

Od začátku dubna do konce letošního roku bude hotel podle tiskové zprávy fungovat jako nezávislý. Od konce roku ponese značku Kempinski.

Skupina Kempinski byla založena v roce 1872. Provozuje 75 hotelů a rezidencí ve 33 zemích.

V Česku se loni prodalo 16 hotelů za 764 milionů eur (18,7 miliardy Kč). Ve srovnání s rokem 2024 se tak objem investic zvětšil pětkrát, transakcí bylo o šest více a přes tři čtvrtě z nich se jich uskutečnilo v Praze.

Článek Firma Kempinski Hotels koupila hotel Augustine na Malé Straně v Praze se nejdříve objevil na N1.

Praha 31. března (ČTK) – Investiční skupina Wood & Company koupila za více než 2,5 miliardy korun kancelářskou budovu Royal Wilanów ve Varšavě. Pětipatrový komplex na 37.000 metrech čtverečních, který nabízí prostor i pro obchody, stravovací a zdravotnická zařízení nebo školku, získala od polské firmy Capital Park Group. Wood & Company to dnes uvedla v tiskové zprávě a o transakci informoval na webu i prodávající. Pro Wood & Company je to pátá realitní investice v Polsku a současně třetí varšavská kancelářská budova.

Podle manažera Wood Real Estate Jiřího Hrbáčka současná akvizice odpovídá dlouhodobé investiční strategii společnosti. Jejím cílem je posilovat na klíčových trzích střední Evropy, zejména v Polsku. „Transakce přispívá k další geografické diverzifikaci našich portfolií kancelářských a maloobchodních podfondů a podporuje stabilitu dlouhodobých výnosů,“ doplnil Hrbáček.

Wood & Company působí i v Praze a Bratislavě

Wood & Company se zaměřuje na poskytování transakčního poradenství, poradenství v oblasti korporátních financí, obchodování s cennými papíry a správu aktiv. Vznikla v roce 1991.

Realitní aktivity investiční skupiny zastřešuje společnost Wood Real Estate. Ta podle vyjádření jejích zástupců spravuje komerční nemovitosti v Praze, Bratislavě a Varšavě. V portfoliu má zhruba tři desítky projektů. Je mezi nimi třeba nákupní centrum Galerie Harfa a budova Hadovka Office Park v Praze nebo kancelářská budova Aupark Tower v Bratislavě.

Článek Wood & Company koupila za 2,5 mld. Kč třetí kancelářskou budovu ve Varšavě se nejdříve objevil na N1.

Praha 29. března (ČTK) – Málo nových kanceláří v loňském roce nevzniklo pouze v Praze, ale i v Brně a Ostravě. V druhém největším českém městě byla v druhé polovině roku 2025 dostavěna jedna budova, a to Cerit III – Botanická Living Lab. Ostrava loni neeviduje žádný nový projekt. Vyplývá to z analýz realitně-poradenských společností, které má ČTK k dispozici.

Z analýzy platformy Prague Research Forum vyplývá, že stavebníci v Praze loni dokončili výstavbu 26.600 metrů čtverečních kancelářských ploch. Což je nejméně od počátku měření v roce 1993. Zájem o pronájem kanceláří byl loni přitom o osm procent vyšší, než je pětiletý průměr. Aktuálně je v hlavním městě ve výstavbě 263.300 metrů čtverečních kancelářských ploch s plánovaným dokončením v letech 2026 až 2028.

V Brně i v Ostravě převažuje rezidenční výstavba

V Brně je podle platformy Regional Research Forum ve výstavbě přes 92.300 metrů čtverečních kanceláří. Neobsazenost brněnských kanceláří koncem loňského roku meziročně vzrostla o 2,7 procentního bodu na 14,4 procenta. Celková výměra moderních kancelářských ploch v Brně byla na konci druhého pololetí roku 2025 zhruba 715.700 metrů čtverečních. Podle odborníků se trh v Brně, ale i Ostravě soustředí spíše na výstavbu bytů než administrativních prostor.

Jana Vlková, vedoucí oddělení kanceláří ve společnosti Colliers, například očekává, že část připravovaných kancelářských projektů bude nakonec přestavěna na byty. Podobně vidí situaci také Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu v Colliers. „Ekonomická situace i tržní podmínky zatím nahrávají rezidenční výstavbě před kancelářskou. Část stávajícího kancelářského fondu přitom zastarává a bez investic do renovací bude stále hůře pronajímatelná,“ dodal Stanko.

Ostrava na konci druhého pololetí loňského roku podle dat Regional Research Forum měla 245.700 metrů čtverečních moderních kanceláří. Jediným projektem ve výstavbě je Polyfunkční dům Václav s plánovaným dokončením v roce 2027. Koncem roku 2025 bylo v Ostravě 26.900 metrů čtverečních volné kancelářské plochy. Neobsazenost se tak meziročně nepatrně zvýšila na 11 procent.

Výstavba kanceláří v Česku zůstává v roce 2025 skromná

Výstavba kanceláří mimo tři největší česká města podle dat realitně-poradenských společností zůstává poměrně skromná. Aby podle Stanka projekt dával v regionech smysl, muselo by jít buď o výjimečnou polohu, předpronájem pro jednoho nájemce, nebo výstavbu pro vlastní potřebu. I v dalších krajích místní developeři upřednostňují před stavbou kanceláří rezidenční výstavbu.

Pardubice pokračují s výstavbou Pernerky, jejíž dokončení se předpokládá ve druhé polovině roku 2028. V centru Zlína pak připravuje místní investor PSG výškovou budovu se smíšeným využitím Prospect Zlín. V Plzni se staví multifunkční Ameside a v Olomouci Šantovka.

Článek Analýzy: Málo kanceláří loni nevznikalo jenom v Praze, ale i v Brně a Ostravě se nejdříve objevil na N1.

Praha 22. března (ČTK) – Garáže a garážová stání ve velkých městech v loňském roce zdražily meziročně v průměru o zhruba 14 procent. Nejvýraznější nárůst cen garáží byl zaznamenán v Ústí nad Labem, kde zdražily oproti roku 2024 o 75 procent. O nižší jednotky procent naopak zlevnily v Olomouci a Českých Budějovicích. Ceny parkovacích stání nejvíce rostly v Olomouci a Praze, o více než desetinu pak zlevnily v Plzni. Vyplývá to z analýzy realitní platformy FérMakléři.cz, kterou má ČTK k dispozici.

V Praze stoupla cena samostatných garáží meziročně z 500.000 Kč na 600.250 Kč, v Brně z 800.000 Kč na 850.000 Kč, v Plzni z 465.000 Kč na 580.500 Kč a ve Zlíně z 560.000 Kč na 690.600 Kč. Největší meziroční nárůst byl v Ústí nad Labem, kde se cena skokově zvýšila z 275.000 Kč na 480.000 Kč. V tomto kraji v poslední době roste podle odborníků zájem investorů o nemovitosti. Lákají je nízké ceny bytů, v budoucnu by se přitom po dostavbě potřebné infrastruktury mohla snížit dojezdová vzdálenost z regionu do Prahy za prací. Naopak v Českých Budějovicích podle analýzy samostatné garáže meziročně mírně zlevnily z 610.000 Kč na 586.000 Kč.

Významný meziroční růst cen garážových stání byl loni zaznamenán v hlavním městě a ve Středočeském kraji. V Praze mezi lety 2024 a 2025 stání zdražily z 500.000 Kč na 700.000 Kč a například v Kladně pak ze 400.000 Kč na 555.000 Kč. Růst byl ale patrný i ve Zlíně nebo Ostravě, kde se pohyboval v desítkách tisíc korun.

Růstu cen garáží v roce 2025 napomohl zájem o elektromobily

Podle analýzy se do vývoje poptávky po garážích promítá nástup elektromobility. „Pro část majitelů elektromobilů je vlastní garáž s možností dobíjení doma jednou z podmínek, jak elektromobil prakticky využívat, což vytváří dodatečný tlak na poptávku po garážích zejména ve větších městech,“ uvedl Lumír Kunz, jednatel společnosti FérMakléři.cz.

Podle dat Centra dopravního výzkumu loni trh s osobními elektromobily v Česku dál rostl. Za celý rok lidé a firmy registrovali přes 21.000 těchto aut, v roce 2024 to bylo 14.000 aut. Nových aut přibylo na silnicích přes 13.000. Podíl osobních elektromobilů mezi všemi osobními vozy registrovanými v Česku byl 0,85 procenta, v roce 2024 to bylo 0,54 procenta.

Z údajů Svazu dovozců automobilů vyplývá, že počet aut na českých silnicích v minulém roce vzrostl o 132.707 na 6,856 milionu osobních vozů. Za posledních deset let v registru vozidel přibylo 1,7 milionu osobních aut.

Ceny garáží a garážových stání v letech 2024 a 2025 (zaokrouhleno v Kč)

Zdroj: FérMakléři.cz

Článek Analýza: Garáže a garážová stání ve městech loni meziročně zdražily o 14 procent se nejdříve objevil na N1.