Praha 27. dubna (ČTK) – Česká ekonomika letos vzroste o 2,6 procenta, průměrná inflace bude 2,4 procenta. Předpokládá to dnes zveřejněná prognóza Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Pokud by se ale prodlužoval konflikt v Íránu, vzroste letos český hrubý domácí produkt (HDP) pouze o 2,2 procenta a inflace dosáhne 3,4 procenta, upozorňuje prognóza.

Základní scénář prognózy vychází z předpokladu, že válka na Blízkém východě skončí do tří měsíců. V tom případě by HDP letos vzrostl o 2,6 procenta, táhla by ho zejména spotřeba domácností, která by se zvýšila o 3,2 procenta. Vládní spotřeba by rostla o 2,4 procenta, investice o 2,9 procenta. Průmyslová produkce by se zvýšila o 1,5 procenta, nezaměstnanost v metodice Českého statistického úřadu (ČSÚ) by činila tři procenta.

Růst HDP v Česku v roce 2026 ovlivní íránský konflikt

Pesimistický scénář prognózy předpokládá, že válka potrvá pět a více měsíců. V takovém případě by HDP vzrostl o 2,2 procenta. Dopady konfliktu by totiž vedly k utlumení spotřeby domácností, investic i průmyslové výroby. Spotřeba domácností by v tomto scénáři vzrostla o 2,5 procenta, stejně jako investice. Průmyslová výroba by se zvýšila o procento, nezaměstnanost by byla 3,1 procenta.

Ještě výraznější dopad prodlouženého konfliktu v Íránu by byl na hospodářský výkon v příštím roce, kdy by HDP vzrostl pouze o 1,4 procenta místo o 2,3 procenta a inflace by dosáhla 4,2 procenta namísto 2,7 procenta.

Dopady dlouhotrvající války se mohou přenést až do roku 2027

„V případě dlouhotrvajícího konfliktu by vysoké ceny ropy a narušení obchodních řetězců přetrvávaly až do letních měsíců a dopady by se výrazně přenesly do roku 2027. Zejména výpadky dodávek surovin pro chemický průmysl a výrobu polovodičů by po vyčerpání zásob mohly vést ke zpomalení produkce v automobilovém, strojírenském a digitálním sektoru,“ uvedla ředitelka sekce hospodářské politiky SP ČT Pavlína Žáková. Česká ekonomika je podle ní citlivější vůči podobným šokům kvůli silnému průmyslu a vysoké otevřenosti.

Po vypuknutí války v Íránu, která začala útokem Spojených států a Izraele na přelomu února a března, zatím zveřejnilo makroekonomickou predikci pouze ministerstvo financí. Podle něj se letos HDP zvýší o 2,1 procenta, průměrná inflace by měla být 2,5 procenta.

Článek Svaz průmyslu čeká letos růst HDP o 2,6 pct, zbrzdit ho může delší válka v Íránu se nejdříve objevil na N1.

Praha/Písek 27. dubna (ČTK) – Českému výrobci bezpilotních letounů Primoco UAV loni druhým rokem po sobě klesly tržby i zisk. Tržby se meziročně snížily o 12,4 procenta na 389,3 milionu korun. Čistý zisk téměř 104,2 milionu korun byl proti roku 2024 nižší o 14,7 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné na webu společnosti. V tiskové zprávě, kterou dnes poskytla ČTK, firma poukázala na nárůst objednávek, poprvé loni získala nové kontrakty za víc než miliardu Kč.

Provozní zisk společnosti se snížil jen mírně na loňských 145,6 milionu korun ze 147,2 milionu v roce 2024. „EBITDA dosáhla bezmála 146 milionů korun, což dlouhodobě potvrzuje schopnost společnosti generovat vysokou provozní marži v rozmezí 30 až 40 procent,“ uvedla firma.

Primoco loni uzavřelo nové smlouvy za miliardu korun

Loni nově uzavřené smlouvy za víc než miliardu korun zahrnují dodávky 42 bezpilotních letounů Primoco One 150. „Šestnáct strojů jsme zákazníkům předali již do konce roku 2025, zbývající dodávky se promítnou do hospodaření roku 2026,“ uvedl zakladatel a generální ředitel společnosti Primoco Ladislav Semetkovský. K významným kontraktům patří podle firmy dodávka bezpilotních letounů pro španělskou civilní stráž za 100 milionů korun.

Primoco UAV shromažďuje peníze, aby si nemusela půjčovat na investice. „Objem hotovosti na účtech se meziročně více než zdvojnásobil na téměř půl miliardy korun, což umožňuje financovat další rozvoj výhradně z vlastních zdrojů bez potřeby externího dluhu,“ uvedla společnost.

Letos na začátku dubna získala firma stavební povolení pro nový výrobní a administrativní areál v Písku. Investice za 750 milionů korun umožní do roku 2028 zvýšit výrobní kapacitu až na 300 letounů ročně. Což je trojnásobek současné úrovně. Letos v červnu Primoco otevře nové výcvikové centrum a hangár na svém letišti v Písku Krašovicích. Společnost má podle svého webu téměř 60 zaměstnanců.

O společnosti Primoco UAV

Primoco UAV vyrábí středně těžké bezpilotní letouny, podle firmy je jejich největším evropským výrobcem. Model One 150 má maximální vzletovou hmotnost 150 kilogramů, vydrží ve vzduchu až 15 hodin a má certifikaci podle vojenského standardu NATO i oprávnění pro civilní použití. Využívá se pro zpravodajské operace a vojenský průzkum, k monitorování požárů, zajišťování mobilního spojení, podpoře záchranných operací při přírodních katastrofách, sledování životního prostředí či k ostraze hranic a pobřeží.

Letounů One 150 dosud Primoco UAV vyrobila více než 250, operují na čtyřech kontinentech. Semetkovský vlastní podle webu firmy 50,4 procenta společnosti. S akciemi firmy se obchoduje na hlavním trhu pražské burzy. Loni se s tržní kapitalizací pět miliard korun zařadila mezi 100 nejhodnotnějších českých firem.

Článek Výrobci bezpilotních letadel Primoco loni opět klesly tržby i čistý zisk se nejdříve objevil na N1.

Ženeva 27. dubna (ČTK) – Investice do jaderných zbraní se zvyšují. Loni do firem zabývajících se jejich výrobou investovalo o 15 procent více finančních institucí. Na pozadí mezinárodního napětí a rostoucích vojenských výdajů hrozí eskalace. Uvedla to v dokumentu organizace Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) zástupci nevládních uskupení.

Mnoho odborníků se obává rizika nových závodů v jaderném zbrojení. Jaderně vyzbrojené státy jsou zapleteny do konfliktů v Evropě, Asii a na Blízkém východě. Dlouhodobé úsilí o odzbrojení a nešíření jaderných zbraní zřejmě ztrácí na síle, konstatuje organizace, která v roce 2017 obdržela Nobelovu cenu míru.

Stále více finančních institucí investuje do jaderného zbrojení

ICAN si spolu s další protijadernou organizací Pax všímá rostoucího zájmu řady finančních institucí o firmy, které pracující na vývoji a modernizaci arzenálů devíti jaderně vyzbrojených států. Podle výroční zprávy s názvem „Nesázejte na bombu“, která zahrnuje data do září 2025, investovalo do společností zapojených do výroby jaderných zbraní 301 bank, penzijních fondů, pojišťoven a dalších finančních institucí, meziročně o 15 procent více. Předtím tyto investice roky klesaly, připomíná zpráva.

„Poprvé po letech roste počet investorů, kteří se snaží profitovat ze závodů ve zbrojení,“ poznamenala programová ředitelka ICAN a spoluautorka zprávy Susi Snyderová. „Jedná se o riskantní krátkodobou strategii, která přispívá k nebezpečné eskalaci,“ varovala. A zdůraznila, že „není možné profitovat ze závodů ve zbrojení, aniž byste je podněcovali“.

Jaderné zbraně aktuálně vlastní devět států. A to Rusko, Spojené státy, Čína, Francie, Británie, Pákistán, Indie, Izrael a Severní Korea. Ty své arzenály v současné době modernizují nebo rozšiřují. Platnost odzbrojovací smlouvy New START (Nová dohoda START) mezi USA a Ruskem o omezení počtu strategických jaderných zbraní vypršela v únoru.

Evropské státy trvají na znovuvyzbrojování

Zpráva si všímá prudkého nárůstu tržní kapitalizace mnoha velkých zbrojních firem. Zaznamenává také rostoucí tlak ze strany vlád, zejména v Evropě. Ty naléhají na investory, aby zrušili etická omezení ohledně investic do zbrojních společností.

Vlády tváří v tvář ruské hrozbě a rostoucím obavám, že Evropa se již nemůže spolehnout na ochranu Washingtonu, argumentují, že investice do evropského znovuvyzbrojování by neměly být svazovány etickými úvahami. Některé země, jako například Británie, dokonce tvrdí, že je to morální imperativ.

Článek Investice do výroby jaderných zbraní se zvyšují, varují nevládní organizace se nejdříve objevil na N1.

Česko odebralo drony za 100 milionů dolarů, výrazně víc než jiné země

Od ledna do března Tchaj-wan vyvezl kompletní drony za 115,85 milionu dolarů. To je podle MOEA zhruba 1,2násobek celkového objemu zaznamenaného za celý rok 2025.

Export do České republiky činil zhruba 100 milionů dolarů, a výrazně tak překonal ostatní trhy. Polsko koupilo v prvním kvartálu drony za asi 11,75 milionu dolarů.

Tchajwanský export dronů v posledních letech rychle rostl. Jeho loňská celková hodnota 93,42 milionu amerických dolarů představuje více než 20násobek oproti předchozímu roku.

Růst vývozu podpořila snaha tchajwanských firem o diverzifikaci zahraničních trhů. Podle ministerstva mu také pomáhá přesměrování poptávky na dodavatelské řetězce, které obcházejí Čínu.

Poptávku po dronech ve střední Evropě zvyšuje válka na Ukrajině

Poptávku ve střední a východní Evropě ovlivnily geopolitické faktory. Od vypuknutí války mezi Ruskem a Ukrajinou země jako Česká republika, Polsko a Litva zvýšily nákup dronů dvojího užití a výdaje na obranu.

Podle ministerstva odpovídají schopnosti tchajwanských dronů požadavkům z tohoto regionu. Spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy dál podporuje vláda v Tchaj-peji prostřednictvím veletrhů, navazování obchodních kontaktů a memorand o porozumění, dodalo MOEA.

Drony hrají v ruské vojenské invazi na Ukrajinu od roku 2022 klíčovou roli. Několikrát narušily vzdušný prostor několika členských zemí NATO včetně Polska a naposledy Rumunska.

Článek Tchaj-wan ve čtvrtletí prudce zvýšil vývoz dronů, nejvíce jich směřovalo do ČR se nejdříve objevil na N1.

Evropské firmy dominují tržbám módního průmyslu, největší podíl drží Francie

Z celkových tržeb módního průmyslu připadlo 62 procent na evropské společnosti. Zhruba 29 procent vytvořily severoamerické firmy.

Z 39 evropských skupin je ve skupině zastoupeno nejvíce italských společností, a to 14. Pokud však jde o obrat, vede Francie s 39procentním podílem. Za ní následují Británie (14 procent), Španělsko (13 procent), Německo (12 procent) a Itálie (devět procent).

LVMH zůstává na špici, nejdynamičtější růst vykazuje sportovní móda, luxus kolísá

Na vrcholu globálních korporací podle tržeb se v roce 2025 umístila francouzská společnost LVMH s 80,8 miliardou eur. Za ní následuje španělská skupina Inditex (39,9 miliardy eur), která vlastní mimo jiné značku Zara, americká korporace Nike (39,4 miliardy eur), Adidas (24,8 miliardy eur), H&M (21,1 miliardy eur) a Fast Retailing (18,5 miliardy eur), která je majitelem Uniqlo. Z italských společností se nejlépe umístila Prada, jež obsadila 21. místo s 5,7 miliardou eur. Bylo to o o deset příček lepší umístění než v roce 2019.

Analýza jednotlivých segmentů za léta 2019 až 2025 ukazuje, že nejdynamičtěji rostl sektor sportovního oblečení, konkrétně o 43,5 procenta. Sektor životního stylu zaznamenal mírnější nárůst, zatímco sektor luxusního zboží vykazoval nejvíce výkyvů a zůstal loni pod svým vrcholem z roku 2023.

Článek Tržby módního průmyslu loni stouply, byly o třetinu vyšší než před krizí se nejdříve objevil na N1.

Země podepsaly šest dohod, vztahy podle Kyjeva stojí na vzájemném respektu

Zelenskyj navštívil Ázerbájdžán v roli hlavy státu poprvé. Jde ale už o sedmé setkání s Alijevem za více než čtyři roky. „Naše vztahy jsou na velmi vysoké úrovni a důležité je, že jsou založeny na vzájemném respektu,“ dodal s tím, že Ukrajina a Ázerbájdžán podepsaly šest dohod z různých oblastí.

„Klíčovým bodem je obranný průmysl – budeme rozvíjet a posilovat naši spolupráci. Diskutovali jsme také o pokračování energetických iniciativ a zahájení nových. Jsem vděčný Ázerbájdžánu za 11 balíčků energetické pomoci, včetně pomoci během minulé těžké zimy,“ napsal Zelenskyj.

Zelenskyj připouští jednání s Ruskem, zároveň posiluje vazby na Blízkém východě

Zelenskyj se vyjádřil také k možným mírovým rozhovorům s Moskvou. „Jsme připraveni na další jednání v Ázerbájdžánu, pokud bude Rusko připraveno na diplomacii,“ uvedl.

Poté, co Izrael a USA na konci února zaútočily na Írán, Teherán v odvetě začal útočit na vojenské i civilní cíle v okolních arabských zemích. Zelenskyj od té doby navštívil řadu těchto států, včetně Spojených arabských emirátů, Jordánska či Saúdské Arábie. Snaží se jim nabídnout ukrajinské know-how v obraně proti íránským dronům. S řadou z nich podepsal několik dohod o obranné a další spolupráci.

Článek Zelenskyj: Ukrajina a Ázerbájdžán se dohodly na obranné a energetické spolupráci se nejdříve objevil na N1.

Index PMI se propadl pod hranici růstu, inflace i náklady rostou nejrychleji za tři roky

Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v průmyslu a ve službách a který je považován za spolehlivý indikátor celkové ekonomické situace, se snížil na 48,6 bodu z březnových 50,7 bodu. Hranice 50 bodů odděluje růst od poklesu aktivity. Pokud se tedy index nachází pod 50 body, signalizuje pokles aktivity.

Zpráva také ukázala, že inflační tlaky tento měsíc dál zesílily. Náklady na vstupní i výstupní ceny rostly nejrychlejším tempem za více než tři roky, mimo jiné v souvislosti s dopady války na Blízkém východě. Ta zároveň způsobila výrazné narušení dodavatelských řetězců, přičemž dodací lhůty se prodloužily nejvíce od poloviny roku 2022. Současně klesala důvěra podniků a mírně se snížila zaměstnanost.

Ekonom S&P Global Chris Williamson uvedl, že eurozóna čelí prohlubujícím se ekonomickým problémům způsobeným válkou na Blízkém východě.

Ekonomové upozorňují na možné mírné mezičtvrtletní zhoršení výkonu eurozóny

„Tento konflikt v dubnu uvrhl ekonomiku do poklesu a zároveň vedl k prudkému růstu inflace. Stále častější výpadky v dodávkách mezitím hrozí dalším zpomalením růstu, v nadcházejících týdnech tak mohou dál zvyšovat tlak na růst cen,“ dodal. Dubnový údaj podle něj naznačuje, že hrubý domácí produkt (HDP) by za druhé čtvrtletí mohl klesnout o 0,1 procenta. V prvním čtvrtletí podle odhadů stoupl o 0,2 procenta.

Aktivita v sektoru služeb se snížila poprvé za téměř rok, a to nejrychlejším tempem od února 2021. Naopak aktivita ve zpracovatelském průmyslu nadále rostla, a to čtvrtý měsíc za sebou a nejrychleji od loňského srpna, ukázala zpráva.

Pokles zaznamenaly všechny země v regionu. V Německu, které je největší evropskou ekonomikou, se aktivita snížila poprvé za 11 měsíců. Ve Francii klesá nejrychleji za 14 měsíců.

Článek S&P: Podnikatelská aktivita v eurozóně v dubnu poprvé za 16 měsíců klesla se nejdříve objevil na N1.

Na konferenci Dny teplárenství a energetiky 2026 vystoupí Havlíček i Červený

V úvodu konference dnes vystoupí místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Program tvoří několik odborných bloků zaměřených na strategický vývoj teplárenství v následujících letech, transformaci sektoru a technické inovace včetně nových technologií pro výrobu a distribuci tepla. Další část se zaměří na energetické využití odpadů a ekonomické i legislativní otázky provozu.

Zástupci státu i firem proberou dekarbonizaci a investice

Na konferenci vystoupí zástupci státní správy, energetických společností i odborných institucí. Mezi řečníky nebudou chybět představitelé ministerstev, regulátorů ani velkých teplárenských a energetických firem. Účastníci proberou například dekarbonizaci, investice a budoucí nastavení trhu s energiemi. Program počítá také s panelovými diskusemi, v nichž se setkají zástupci veřejného i soukromého sektoru.

Článek Odborníci budou na konferenci v Olomouci diskutovat o transformaci tepláren se nejdříve objevil na N1.

Sokolovská firma vyprodukuje zhruba 100.000 kusů oblečení ročně. Hlavní materiálem je merino vlna z vlákna o průměru 16 mikrometrů, tedy 0,016 milimetru, která je kombinována se syntetickými vlákny v různém poměru.

Od českých pletacích strojů až k misi Artemis

Společnost zaměstnává 55 lidí, problém má hlavně při shánění šiček. „U nás pracují jen na ranních směnách, jelikož se jedná většinou o ženy s rodinami a ty by odpolední obtížně kombinovaly s osobním životem, a přesto je jich nedostatek,“ řek Walter.

Kromě prádla vyrábí Lasting i ponožky, pletárna ve firmě pracuje nepřetržitě. „Tam těch pracovníků ale není potřeba tolik, objem výrobků je omezený rychlostí pletacího stroje. A celý proces je snazší a rychlejší. Jeden stroj většinou za osm hodin udělá 120 párů a máme jich na dílně 36,“ řekl Walter. V provozu bývají většinou dvě třetiny ze strojů, které dělají kromě ponožek i úplety.

„Od konkurence sem pracovníci nechodí, ono ani není moc odkud. Touto specifickou výrobou se zabývají spíš menší zastrčené firmy. Takže se snažíme si zaměstnance vychovat a udržet, když už má někdo nový chuť pracovat a chodí pravidelně na směny. To už dnes bohužel vůbec není pravidlem,“ řekl Walter.

Merino ustálo i pandemii. Dnes rodinná firma obléká 50 zemí světa

Firmu Lasting založili rodiče Martina Waltera v roce 1991, oba se dodnes na jejím chodu aktivně podílejí. Prvních téměř deset let byly hlavním produktem ponožky na denní nošení. Zhruba od roku 2003 šije a plete Lasting i z merino vlny. Loni měl obrat okolo 130 milionů korun.

Podle výročních zpráv vykazovalo hospodaření společnosti v letech 2021 až 2024 kolísavý vývoj. Obrat nejprve rostl z přibližně 92 milionů korun v roce 2021 na 105 milionů Kč o rok později. Následně výrazně klesl na 86 milionů Kč a v roce 2024 zůstal zhruba na stejné úrovni. Podle Waltera byla částečně na vině koronavirová pandemie, s níž se snížila poptávka a firma ještě obtížněji stabilizovala zaměstnance.

Zhruba 95 procent produktů prodá Lasting v sítích nezávislých prodejen se sportovním nebo speciálním zbožím, část z toho jsou větší objednávky, například pro policii nebo armádu. Pět procent produktů prodá Lasting na vlastním e-shopu nebo v podnikové prodejně v Sokolově. Firma dodává produkty do více než 50 zemí.

Článek Vesmírná mise zvýšila poptávku po merino prádle Lasting, firmě ale schází šičky se nejdříve objevil na N1.

Sviadnov (Frýdecko-Místecko) 19. dubna (ČTK) – Strojírenská společnost Huisman Czech Republic ze Sviadnova na Frýdecko-Místecku zvýšila v roce 2024 tržby meziročně o 54 milionů, tedy o 4,6 procenta, na 1,24 miliardy korun. Její hospodaření skončilo čistým ziskem 29,7 milionu korun, o rok dříve to bylo 46,5 milionu. Společnost to uvedla ve výroční zprávě nyní zveřejněné ve Sbírce listin.

„Provozní výsledek hospodaření skončil v zisku 36,1 milionu korun. Ve srovnání s rokem 2023 se finanční situace společnosti nezměnila,“ uvedl generální ředitel Karel Pavlíček. V roce 2023 činil provozní zisk firmy 59,1 milionu korun.

Tržby Huisman Czech Republic zajišťuje primárně export

Většina výrobků podniku je určena na export, z domácího trhu nepocházelo v roce 2024 ani 0,2 procenta tržeb. Největší podíl na výrobě firmy mají jeřáby, které v roce 2024 tvořily třetinu jejích tržeb. Druhý nejvyšší podíl tržeb přinesla zvedací zařízení s 21 procenty.

„Společnost v roce 2024 prováděla nutnou údržbu a modernizace strojového parku a zařízení. Mezi významné investice spadá rozvaděč E-Cabinet pro testování brzd v hodnotě 2,6 milionu korun, fotovoltaika v hodnotě 1,4 milionu korun a mostový jeřáb v hodnotě 800.000 korun,“ uvedl ředitel.

V roce 2024 měla firma průměrně 344 zaměstnanců, o šest více než v roce 2023. „Ke konci roku 2024 měla společnost 80 zaměstnanců na odděleních konstrukce a inženýringu, které se podílí na vývoji nových zařízení pro onshore i offshore průmysl,“ uvedl Pavlíček.

Ke klíčovým produktům Huisman Czech Republic patří námořní jeřáby

Společnost Huisman Czech Republic navrhuje a vyrábí technologicky náročné strojírenské výrobky s vysokou přidanou hodnotou pro energetický, námořní, těžební, železniční a zábavní průmysl.

Mezi klíčové produkty společnosti patří námořní jeřáby, v roce 2024 například čeští konstruktéři vytvořili největší samostatně vyrobený jeřáb v historii firmy. Je vysoký 225 metrů a slouží k instalaci větrných turbín. Dalšími produkty firmy jsou pozemní jeřáby, mobilní vrtné soupravy či řešení pro pokládání potrubí v moři. Centrála nadnárodní skupiny Huisman je v Nizozemsku.

Článek Firma Huisman z Frýdecko-Místecka zvýšila za rok 2024 tržby na 1,24 miliardy korun se nejdříve objevil na N1.