Praha 28. dubna (ČTK) – Objem národních dotací vyplacených Agrofertu, u nichž Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů, dosahuje přibližně jedné miliardy korun. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel fondu Petr Dlouhý. Lhůta pro zahájení řízení o vrácení národních dotací podle něj vyprší ke konci příštího roku. Analýzu zpracovává advokátní kancelář Portos, kterou fond využil i pro zhodnocení, zda vložení akcií Agrofertu do svěřenského fondu je v souladu s národní i evropskou legislativou.

Fond minulý týden na základě analýz od kanceláří Portos a Pelikán Krofta Kohoutek dospěl k závěru, že Agrofert nemusí zpětně vracet nárokové evropské dotace, které obdržel v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) premiérem. Podle Dlouhého mělo jít o čtyři až pět miliard korun. Opozice rozhodnutí fondu kritizovala. Agrofert zároveň může podle fondu znovu čerpat dotace, jejichž vyplácení bylo dosud pozastavené. U národních dotací ale dosud fond o případném střetu zájmů nerozhodl.

Analýza národních dotací pro Agrofert jako klíčový bod možného střetu zájmů

Analýza národních dotací je podle Dlouhého nejsložitější část celého sporu kolem možného střetu zájmů. „Zemědělské národní dotace jsou poskytované i na mimořádná opatření typu mrazy nebo tajfun. A teď je otázka, jestli někdo bude argumentovat, že zákon o střetu zájmů nezná nárokové a nenárokové dotace, zda stejně tak nezná mimořádné události,“ řekl Dlouhý. Situaci komplikuje i fakt, žečást národních dotací mezi lety 2017 a 2019 poskytovalo ministerstvo zemědělství a od roku 2020 národní dotace administroval zemědělský fond.

S advokátní kanceláří Portos, která má analýzu národních dotací na starost, fond spolupracuje dlouhodobě. Server Seznam Zprávy nicméně poukázal, že spoluzakladatel kanceláře Pavel Smutný má blízko k Babišovi. Kvůli údajné nabídce od zástupce advokátní kanceláře Portos, která se podílela i na auditu digitalizace stavebního řízení, se loni obrátili Piráti na policii. Strana tvrdí, že jim zástupce firmy nabídl vstřícnost k pirátským připomínkám či nahlédnutí do konečné verze auditu výměnou za to, že Piráti nebudou advokátní kancelář kritizovat. Firma Portos odmítla, že by mohla ovlivnit auditní zprávu výměnou za cokoliv. A tvrzení Pirátů označila za pomluvu.

Kolem advokátní kanceláře se objevují pochybnosti

„Právní kancelář Portos vedle toho, že nám dělá právní stanoviska, tak nás zastupuje v řízeních u soudů. Zastupovala nás u všech 21 sporů u Nejvyššího správního soudu se společnostmi Agrofert a všech 21 řízení vyhrála. Takže já nemám absolutně žádný důvod jejich objektivitu a přístup zpochybňovat ve chvíli, kdy nám všechny soudy vyhrála,“ řekl k výběru kanceláře Dlouhý.

Kvůli Babišově střetu zájmů si nechává vypracovatprávní analýzu i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Na jejím základě rozhodne, jestli bude po Agrofertu žádat vrácení dotací z doby, kdy byl Babiš ve střetu zájmů. Přípravu nezbytných podkladů by měl podpůrný fond dokončit do konce dubna.

Článek Fond zkoumá střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu za miliardu Kč se nejdříve objevil na N1.

Dovoz řezaných květin do Česka roste, dominuje Nizozemsko

Do Česka bylo loni přivezeno 17.377 tun řezaných květin, množství se meziročně zvýšilo o 4,7 procenta. Většina řezaných květin pocházela z Nizozemska, ze kterého bylo do Česka přivezeno 13.568 tun květin v hodnotě 2,223 miliardy korun. Mezi další významné importéry loni patřily Ekvádor, Keňa, Itálie, Kolumbie či Německo. Hlavní část exportu řezaných květin z Česka směřovala na Slovensko a do Rumunska či Itálie.

Hodnota dovážených řezaných květin do Česka do roku 2019 pozvolna rostla, v roce 2020 pak kvůli negativnímu vlivu nastupující epidemie nového typu koronaviru na poptávku i mezinárodní obchod meziročně klesla o 6,5 procenta na 1,947 miliardy korun. Množství dovezených řezaných květin se v roce 2020 snížilo ještě výrazněji, a to o 12,6 procenta na 13.152 tun. V roce 2021 se pak hodnota importovaných řezaných květin díky oživení poptávky a růstu cen zvýšila o 18,2 procenta na 2,301 miliardy korun a množství dovezených květin vzrostlo o 12 procent na 14.696 tun. Naopak hodnota vývozu řezaných květin z Česka se v roce 2021 snížila o 15 procent na necelých 103 milionů korun.

Dovoz květin vykazoval růst i v následujících letech. V roce 2022 jeho hodnota obnášela 2,314 miliardy korun, v roce 2023 to bylo 2,43 miliardy korun a předloni 2,846 miliardy korun. Hodnota českého exportu vzrostla z 102,5 milionu korun v roce 2021 na 106 milionů korun v roce následujících. V roce 2023 byly z Česka vyvezeny řezané květiny za 123,1 milionu korun a o rok později bezmála za 137 milionů korun.

Vyšší DPH i náklady posunuly útraty za květiny na rekordní úroveň

Ceny řezaných květin, mezi které patří tulipány, růže či gerbery, se od roku 2021 postupně zvyšovaly v důsledku pandemie, kvůli níž zahraniční pěstitelé omezili plochy s řezanými květinami a nabídka zaostávala za poptávkou. V posledních letech také vzrostly náklady pěstitelů řezaných květin na energie, mzdy, pohonné hmoty, hnojiva, substráty i mladé rostliny.

Tuzemští pěstitelé se specializují hlavně na balkonové a záhonové květiny i okrasné hrnkové květiny. Z dovozu pochází 95 procent řezaných květin prodávaných na tuzemském trhu. Zbývajících pět procent je od menších zahradnictví, která například v období Dušiček doplňují svoji hlavní produkci balkonových a záhonových květin o řezané chryzantémy.

Celkové útraty Čechů za všechny druhy květin předloni vzrostly meziročně o 1,8 miliardy korun na 18,137 miliardy korun. Podíl na tom měly vyšší spotřebitelské ceny i zvýšení sazby DPH. Loňské údaje o trhu s květinami zatím nebyly publikovány.

Článek Do Česka byly loni dovezeny řezané květiny v rekordní hodnotě 2,9 mld. Kč se nejdříve objevil na N1.

Odolná réva ochladí ulice a chytré senzory pohlídají klima

Na pergolách poroste vinná réva druhu Vitis vinifera, která je podle odborníků odolná vůči změnám klimatu. Rostliny poskytnou stín a v létě omezí přehřívání prostoru. Město na projekt vyčlenilo 130.000 eur (asi tři miliony Kč).

První vinici město vysadilo už loni v září v parku Parco di San Sisto nedaleko Celia. Společnost Citiculture tam podél řad révy umístila klimatické senzory napájené solární energií. Přístroje sledují teplotu, vlhkost, tlak vzduchu, intenzitu slunečního záření i znečištění prachovými částicemi. Po pilotním projektu město rozšíří vinice také do Parco del Celio.

Vinařská tradice a olivový olej tvoří důležité dědictví starověkého Říma

„Historie Říma úzce souvisí s vinařskou kulturou a sahá až do osmého století před naším letopočtem,“ uvedla římská radní Sabrina Alfonsiová. Vinařství podle ní kdysi sloužilo i jako nástroj římské expanze. Dodnes to připomínají názvy některých míst, například kopce Monte Testaccio. Tento umělý pahorek ve starověku postupně vznikl z milionů vyřazených hliněných amfor, v nichž se do Říma po staletí dováželo víno a olivový olej.

Kromě vína je pro Itálii důležitý právě i olivový olej. Dobrovolníci pečují o olivovníky v parku Parco dei Romanisti. Získaný olej pak ve spolupráci s městským úřadem pro ochranu životního prostředí rozdávají rodinám v nouzi.

Článek Řím obnovuje vinařskou tradici v historickém centru na svazích kopce Celio se nejdříve objevil na N1.

Brno 15. dubna (ČTK) – Ústavní soud dnes vyhlásí, jak rozhodl o stížnosti v restitučním sporu o lesní pozemky u Třebechovic pod Orebem na Královéhradecku. V minulosti lesy patřily šlechtickému rodu Colloredo-Mansfeldů. Poslední držitel Josef Colloredo-Mansfeld o majetek přišel konfiskací ve prospěch Německé říše a po druhé světové válce už se do jeho rukou nevrátil. Nárok na vydání uplatňuje jeho vnuk Leonhard Josef Colloredo-Mansfeld.

Ve sporu jde o 50 hektarů lesů, které nyní náleží městu Třebechovice pod Orebem. Rod Colloredo-Mansfeldů lesy v restituci v roce 2008 získal, ale Třebechovice se u soudů v roce 2018 úspěšně domohly jejich navrácení.

Před pěti lety Ústavní soud poprvé vyhověl stížnosti Leonharda Josefa Colloredo-Mansfelda. Nařídil soudům, aby se důkladněji zabývaly postoji jeho děda Josefa za druhé světové války, teprve pak prý lze zodpovědně rozhodnout.

Spor o restituci lesů u Třebechovic pod Orebem dospěl k ústavní stížnosti

Ani poté však soudy restituci neschválily. Podle nové ústavní stížnosti chybně posoudily jádro sporu, tedy to, zda Josef Colloredo-Mansfeld po válce spadal do kategorie „státně nespolehlivých osob“. Podle stížnosti existují rozpory mezi skutkovými závěry a provedeným dokazováním.

Colloredo-Mansfeldové usilovali po roce 1989 také o navrácení zámku Opočno na Náchodsku, avšak neúspěšně. Vysoudili jen část zámeckého mobiliáře, který podle soudních rozhodnutí patřil jinému členu rodiny, a tedy nesdílel osud zámku. V restitucích získali také lesy a nemovitosti v okolí Opočna, Deštného v Orlických horách a Dobříše na Příbramsku.

Článek ÚS vyhlásí, jak rozhodl v restitučním sporu o lesy u Třebechovic pod Orebem se nejdříve objevil na N1.

Pula (Chorvatsko) 11. dubna (ČTK/AP) – Nad Jaderským mořem zapadá slunce a Marijan Jakopović připravuje svoji loď a sítě, jak je zvyklý to dělat už 30 let. Tento 55letý chorvatský rybář ale říká, že tak těžké časy jako nyní nepamatuje. Na rybáře dopadá strmý nárůst cen pohonných hmot v důsledku války v Íránu a prohlubuje dřívější problémy, jako je úbytek ryb v moři, různá omezení a rozšířený dovoz zmrazených ryb, píše agentura AP.

Rybáři, klíčoví dodavatelé čerstvých ryb během letní turistické sezóny, varují, že pokud příměří v Íránu nevydrží a ceny paliva znovu porostou, mohou se dostat do neúnosné situace. „Pomalu se dostáváme do beznadějné situace,“ říká Jakopović, který žije na Istrii. Ceny nafty určené výhradně pro zemědělce a rybáře podle oficiálních údajů během jednoho měsíce vzrostly asi o 70 procent z 0,80 eur (19,49 koruny) za litr na 1,36 eur (33,14 koruny) na litr.

Zdražování nafty by v Chorvatsku bez vládního stropu mělo na rybáře silný dopad

Chorvatská vláda ceny pohonných hmot dočasně zastropovala, ale dopad zdražení ztlumila jen částečně. Vedran Spehar z chorvatského ministerstva hospodářství v Chorvatském rozhlasu řekl, že bez vládního zásahu by nafta pro zemědělce a rybáře zdražila na nejméně dvě eura za litr.

Podle Jakopoviče někteří rybáři kvůli zdražování vydávají až 70 procent svých příjmů na palivo v závislosti na typu lodi, jakou používají. Zdůraznil, že další náklady představují platy posádek, údržba a nákup nového vybavení a techniky.

Nejde o nový problém. V Chorvatsku se komerční rybolov s problémy potýká navzdory tomu, že turistický ruch kvete. Jen loni zemi navštívilo přes 20 milionů lidí.

Zdražování může přinést zvýšení cen ryb

Když rybáři zdraží své úlovky, projeví se to na cenách ryb prodávaných na trzích i servírovaných v restauracích. Almira Raimovičová z Puly v minulosti sama rybařila, pak si ale zvolila výnosnější způsob obživy – na své lodi, z níž dříve lovila ryby, vozí turisty. Říká, že lidé ve Středomoří si vždy budou kupovat ryby, ale nevylučuje, že své zvyky budou muset změnit.

„Zaměří se zřejmě na levnější ryby, jako jsou sardinky a ančovičky, ty jsou cenově dostupnější,“ myslí si. „Rostoucí ceny pohonných hmot dopadnou na každého, povedou k růstu nákladů ve všech oblastech, ne jenom v rybolovu,“ říká.

Chorvatsko již přijalo pravidla pro udržitelnější rybolov

Rybáři si už dříve stěžovali na to, že ryb ubývá. Proto musí dodržovat zákaz lovu některých druhů v určitých obdobích, limity týkající se úlovku a zóny pro ochranu ohrožených druhů. Coby člen Evropské unie Chorvatsko přijalo přísná pravidla udržitelného rybolovu.

Rybáři tak musí vyplouvat dále na moře a trávit na něm více času. Vede to k vyšší spotřebě pohonných hmot. Kvůli tomuto začarovanému kruhu by mnoho z nich mohlo s tímto způsobem obživy skončit, protože každá cesta na moře znamená velkou dávku nejistoty, říká Jakopović. „Nevím, jak dlouho ještě dokážeme takto pracovat,“ posteskl si.

Článek AP: Zdražování nafty dopadá na chorvatské rybáře, svoji obživu mají za nejistou se nejdříve objevil na N1.

Praha 10. dubna (ČTK) – U veřejných zadavatelů by se měla více využívat možnost upřednostnění lokálních potravin. Shodli se na tom ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Uvedli to v tiskové zprávě. Větší uplatnění lokálních potravin při nákupech veřejných institucí může podle nich přinést výhody pro zemědělství, regionální ekonomiku i spotřebitele.

„Podpora českých a lokálních potravin ve veřejných nákupech je jednou z mých priorit. Veřejný sektor má významnou kupní sílu. A může sehrát důležitou roli v podpoře domácí produkce, krátkých dodavatelských řetězců a regionální ekonomiky,“ uvedl Šebestyán.

Upřednostnit lokální potraviny ve veřejných zakázkách už v Česku zákon umožňuje

Možnost upřednostnění odběru lokálních potravin při zadávacích řízeních veřejných zadavatelů umožňuje úprava zákona o zadávání veřejných zakázek od roku 2021. Ministerstva budou nově chtít, aby se tato možnost zdůraznila v metodických materiálech, návodech a doporučeních.

„Chceme veřejné zadavatele vzdělávat v tom, že nemusí vždy soutěžit pouze na cenu, ale mohou využít i kritéria kvality nebo lokálního původu,“ řekla Mrázová.

Ministr Šebestyán zdůrazňuje pozitivní dopady na zaměstnanost i udržitelnost

Podle Šebestyána má širší uplatnění lokálních potravin pozitivní dopady nejen na zemědělce a potravináře, ale také na zaměstnanost v regionech, udržitelnost a transparentnost potravinového řetězce.

Šebestyán s Mrázovou řešil také úpravu stavebního zákona a větší využití českého dřeva, například pro modulární výstavbu. Zpracování dřeva z ČR a jeho větší využití ve stavebnictví je také jednou ze součástí Surovinové politiky pro dřevo.

Ministři jednali i o podpoře z evropských fondů

Ministři jednali o budoucím programovém období evropských fondů po roce 2027. Zemědělci dosud dostávají evropské peníze v takzvaném dvoupilířovém systému, nově ale bude existovat pouze jeden společný fond, ze kterého se budou podporovat také investice, které v současném období spadají do samostatných fondů ministerstva zemědělství.

„Je potřeba si včas ujasnit nejen rozsah podpor, které se budou ze společného fondu hradit, ale také třeba to, který resort ponese odpovědnost za jednotlivé části legislativy. Řešili jsme i to, jak se postavit k případnému přechodnému období, pokud by se nová pravidla evropských fondů nestihla dojednat včas,“ dodal Šebestyán.

Článek MZe a MMR chtějí u veřejných zadavatelů zvýšit podíl lokálních potravin se nejdříve objevil na N1.

Holovousy (Jičínsko) 10. dubna (ČTK) – Současné ochlazení s nočními mrazy zřejmě zatím nadělalo v ovocných sadech jen lokální škody. Dnešní ráno bylo dosud nejmrazivější, teploty v sadech nejčastěji klesly k minus třem až minus pěti stupňům Celsia. Zasaženy mohly být meruňky, broskve, švestky a třešně, a to na Moravě a ve východní polovině Čech. Na přesnější hodnocení škod je ještě brzy, řekl dnes ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Riziko poškození mrazy bude trvat zhruba do poloviny května.

„Určitě nějaké pomrzlé květy zejména u peckovin budou. Ale teprve další dny ukážou, zda půjde o hospodářskou škodu. Musíme počkat, abychom mohli udělat nějaký závěr,“ řekl Ludvík. Západní polovina Čech byla podle něj v noci na dnešek téměř bez mrazů. „Od Prahy směrem na východ teplota postupně klesala,“ řekl Ludvík.

Rok 2026 není výjimkou, škody na ovoci působí mrazy každoročně

Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. Největší škody mrazy způsobily v roce 2024. Přišly v týdnu po 18. dubnu a způsobily nejnižší úrodu za posledních 100 let se škodami zhruba za 1,3 miliardy korun. Úroda tehdy činila jen 48.058 tun ovoce, loni vzrostla na 146.243 tun.

Současné počasí podle Ludvíka odpovídá první dubnové dekádě, kdy se přes den země ohřeje a v noci dojde k ochlazení s ranními teplotami pod bodem mrazu.

„Ještě dvě noci by měly být chladné, ale již ne s takovými mrazy jako dnes. Výhled dalšího počasí je příznivý, oteplit se má i v noci,“ uvedl Ludvík. Dodal, že mrazová vlna se může vrátit kdykoliv v následujících minimálně pěti týdnech. S postupující vegetací a kvetením jabloní by pak rostlo i riziko škod.

Ovocnáři se proti jarním mrazům aktivně brání

Na ochranu před mrazy mohou ovocnáři v sadech pálit svíce. Používají také protimrazové zamlžovače či promíchávají vzduch ventilátory. Pokud však jsou mrazy silné a trvají více dní, je obrana velmi obtížná a tak drahá, že nemá ekonomický smysl. Například ohřátí hektarového sadu o dva stupně parafinovými svícemi na celou noc přijde asi na 50.000 korun.

Riziko, že rozkvetlé stromy poškodí v současných letech mráz, se v Česku pohybuje mezi 40 až 50 procenty, ale v nižších polohách je to 50 až 60 procent a na jižní Moravě stoupá pravděpodobnost někde i nad 70 procent.

Článek Mrazy nadělaly ovocnářům zatím zřejmě jen lokální škody na peckovinách se nejdříve objevil na N1.

Mexiko 6. dubna (ČTK) – Farmáři a řidiči kamionů v Mexiku ode dneška chystají blokády silnic a strategických dopravních uzlů v zemi, informoval dnes deník El País. Časově neomezené protesty vyhlásili ve 20 z celkem 31 mexických států.

Mexičtí zemědělci a sdružení přepravců varují před ohrožením dodávek potravin a růstem jejich ceny, mimo jiné kvůli nebezpečí na silnicích kvůli kriminalitě drogových gangů. Vládu také kritizují za nedostatečnou finanční podporu zemědělců.

Protesty farmářů a řidičů kamionů v Mexiku se opakují, situace se nelepší

Farmáři a řidiči kamionů protestovali v Mexiku i začátkem loňského prosince. Od té doby se podle nich ale situace nezlepšila. A jednání s vládou nevedla k jimi požadovaným výsledkům. Ani minulý týden při rozhovorech se zástupci vlády nedostali pozitivní odpovědi. Nyní chtějí schůzku přímo s prezidentkou Claudií Sheinbaumovou.

Požadují zajištění bezpečnosti na mexických silnicích mimo jiné zřízením nepřetržitých hlídek národní policie na federálních silnicích či instalováním více bezpečnostních kamer. Chtějí také vytvoření zvláštní prokuratury pro trestné činy související s přepravou či okamžitou podporu vdovám a sirotkům po řidičích zabitých gangy. Zemědělci žádají po vládě stanovení spravedlivých cen. Ty jim mají umožnit pokrýt náklady. Stejně tak usilují vytvoření rozvojové banky pro zemědělský sektor.

Článek Mexičtí farmáři a řidiči kamionů chystají blokády ve dvou třetinách země se nejdříve objevil na N1.

Zlín 4. dubna (ČTK) – Zemědělci ve Zlínském kraji loni vyprodukovali ve srovnání s rokem 2024 méně mléka. Bylo jej 173.406 milionů litrů, meziročně asi o 1,4 procenta méně. Na celkové tuzemské výrobě mléka, čítající 3,397 miliardy litrů, se Zlínský kraj podílel zhruba z 5,1 procenta. Přibližně pětinu tuzemské výroby mléka loni zajišťovaly zemědělské podniky z kraje Vysočina. Vyplývá to z předběžných údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Produkce mléka ve Zlínském kraji loni klesla po předchozích dvou letech růstu. V roce 2022 činila 170.331 milionů litrů, o rok později vzrostla na 173.810 milionů litrů. Předloni pak dosáhla rekordních 175.952 milionů litrů. Průměrná roční dojivost dojnic v kraji se téměř každoročně zvyšuje. Loni ji statistici vypočítali na více než 10.527 litrů mléka na dojnici a rok, což bylo více než republikový průměr činící asi 9995 litrů mléka.

Produkce mléka ze Zlínska putuje do dvou hlavních mlékáren

Mezi největší odběratele kravského mléka ve Zlínském kraji patří Mlékárna Valašské Meziříčí na Vsetínsku a mlékárna Net Plasy z Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku. Obě každý rok zpracují desítky milionů litrů mléka. Mlékárna Valašské Meziříčí vyrábí především jogurty a kysané nápoje, mlékárna Net Plasy zejména pařené sýry, termizované smetanové sýry a tradiční pomazánkové a smetanové krémy.

Skotu měli chovatelé ve Zlínském kraji koncem minulého roku 64.383 kusů, meziročně o 765 zvířat více. Početní stavy skotu se meziročně zvýšily také v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, v dalších regionech naopak klesly. V celé České republice loni zemědělci chovali zhruba 1,390 milionu kusů skotu, o rok dříve jich bylo více než 1,397 milionu.

Ve Zlínském kraji se chová 4,6 % celkového počtu skotu

Chovy skotu ve Zlínském kraji se na celkových republikových počtech podílely ze 4,6 procenta. Nejvíce skotu zemědělci loni chovali v Jihočeském kraji, přibližně 16 procent z celkového počtu v zemi. Druhá v pořadí byla Vysočina s podílem 15,8 procenta.

Produkce mléka ve Zlínském kraji:

Zdroj: ČSÚ

Článek Zemědělci ve Zlínském kraji loni vyprodukovali meziročně méně mléka se nejdříve objevil na N1.

Opolany (Nymbursko) 30. března (ČTK) – V Opolánkách, části obce Opolany, na Nymbursku, mají dnes hasiči likvidovat letošní deváté ohnisko ptačí chřipky ve velkochovu drůbeže v Česku. V komerčním chovu společnosti Perena je ve třech halách 8300 kachen. Přítomnost viru ptačí chřipky H5N1 tam veterináři odhalili minulý týden při preventivním vyšetřování v chovech v uzavřených pásmech okolo dříve vyhlášených ohnisek.

Do likvidace, která má začít v 8:30, se zapojí krajská veterinární správa a 52 hasičů, vedle středočeských také hasiči Záchranného útvaru HZS ČR, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Sýkora Fliegerová. Hasiči kachny z hal vynesou a usmrtí v kontejnerech s oxidem uhličitým.

Na Nymbursku vybíjeli hasiči drůbež v zasaženém chovu, kde žilo 11.500 kachen, také předminulý týden ve Slibovicích. Všechna další letošní ohniska pocházela z Hradecka. To poslední pak ze Starého Bydžova, kde chovatelé měli téměř 10.000 kachen. Kromě devíti komerčních chovů v Česku letos zatím potvrdili odborníci 16 ohnisek ptačí chřipky v nekomerčních malochovech. Poslední ohnisko v malochovu veterináři našli 9. března v Novém Městě nad Cidlinou na Královéhradecku. Stejnou nákazu prokázali také u uhynulých volně žijících ptáků na více než 30 místech Česka.

Ptačí chřipka na Nymbursku je dalším ohniskem v chovu firmy Perena

Osm z devíti letošních ohnisek zaznamenali na hospodářstvích společnosti Perena. Státní veterinární správa proto nařídila pro všechna hospodářství tohoto chovatele mimořádná veterinární opatření (MVO), která zpřísňují pravidla biologické bezpečnosti. MVO jsou tak nyní platí i v hospodářstvích, kde se ptačí chřipka nepotvrdila. Státní veterinární ústav Praha rovněž provádí takzvanou celogenomovou sekvenaci, která má za cíl zjistit původ a šíření letošní vlny ptačí chřipky na Královéhradecku a přilehlých oblastech.

Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny. Ty patří k přenašečům nemoci několik staletí a virus pro ně nepředstavuje takové nebezpečí jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru má označení H5N1.

Článek V Opolánkách na Nymbursku budou hasiči likvidovat chov kachen s ptačí chřipkou se nejdříve objevil na N1.