Praha 27. dubna (ČTK) – Česká ekonomika letos vzroste o 2,6 procenta, průměrná inflace bude 2,4 procenta. Předpokládá to dnes zveřejněná prognóza Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Pokud by se ale prodlužoval konflikt v Íránu, vzroste letos český hrubý domácí produkt (HDP) pouze o 2,2 procenta a inflace dosáhne 3,4 procenta, upozorňuje prognóza.

Základní scénář prognózy vychází z předpokladu, že válka na Blízkém východě skončí do tří měsíců. V tom případě by HDP letos vzrostl o 2,6 procenta, táhla by ho zejména spotřeba domácností, která by se zvýšila o 3,2 procenta. Vládní spotřeba by rostla o 2,4 procenta, investice o 2,9 procenta. Průmyslová produkce by se zvýšila o 1,5 procenta, nezaměstnanost v metodice Českého statistického úřadu (ČSÚ) by činila tři procenta.

Růst HDP v Česku v roce 2026 ovlivní íránský konflikt

Pesimistický scénář prognózy předpokládá, že válka potrvá pět a více měsíců. V takovém případě by HDP vzrostl o 2,2 procenta. Dopady konfliktu by totiž vedly k utlumení spotřeby domácností, investic i průmyslové výroby. Spotřeba domácností by v tomto scénáři vzrostla o 2,5 procenta, stejně jako investice. Průmyslová výroba by se zvýšila o procento, nezaměstnanost by byla 3,1 procenta.

Ještě výraznější dopad prodlouženého konfliktu v Íránu by byl na hospodářský výkon v příštím roce, kdy by HDP vzrostl pouze o 1,4 procenta místo o 2,3 procenta a inflace by dosáhla 4,2 procenta namísto 2,7 procenta.

Dopady dlouhotrvající války se mohou přenést až do roku 2027

„V případě dlouhotrvajícího konfliktu by vysoké ceny ropy a narušení obchodních řetězců přetrvávaly až do letních měsíců a dopady by se výrazně přenesly do roku 2027. Zejména výpadky dodávek surovin pro chemický průmysl a výrobu polovodičů by po vyčerpání zásob mohly vést ke zpomalení produkce v automobilovém, strojírenském a digitálním sektoru,“ uvedla ředitelka sekce hospodářské politiky SP ČT Pavlína Žáková. Česká ekonomika je podle ní citlivější vůči podobným šokům kvůli silnému průmyslu a vysoké otevřenosti.

Po vypuknutí války v Íránu, která začala útokem Spojených států a Izraele na přelomu února a března, zatím zveřejnilo makroekonomickou predikci pouze ministerstvo financí. Podle něj se letos HDP zvýší o 2,1 procenta, průměrná inflace by měla být 2,5 procenta.

Článek Svaz průmyslu čeká letos růst HDP o 2,6 pct, zbrzdit ho může delší válka v Íránu se nejdříve objevil na N1.

Tokio 27. dubna (ČTK) – Japonské akcie dnes posílily. Jejich hlavní index Nikkei 225 poprvé v historii uzavřel obchodování nad psychologicky významnou hranicí 60.000 bodů. Za růstem stál optimismus ohledně firemních zisků. Náladu na trhu podpořila i zpráva o novém návrhu na ukončení konfliktu na Blízkém východě, uvedla agentura Reuters.

Index Nikkei 225 za dnešek vzrostl o 1,38 procenta a zakončil obchodování na 60.537,36 bodu. Výrazně posílily akcie dodavatele zařízení pro automatizaci výroby Keyence a výrobce průmyslových robotů Fanuc. Oba podniky po skončení pátečního obchodování na tokijské burze zveřejnily hospodářské výsledky, které překonaly očekávání analytiků. Jejich akcie si dnes připsaly téměř 16 procent.

K růstu japonského index Nikkei 225 přispěla i AI

Analytička Maki Sawadaová z makléřské společnosti Nomura Securities uvedla, že k dnešnímu růstu přispěly rovněž akcie firem působících v polovodičovém průmyslu a v oblasti umělé inteligence (AI). „Tento týden nás čeká řada výsledkových zpráv od velkých podniků z Japonska i z USA, takže se na ně bude přirozeně soustředit pozornost trhu,“ dodala.

Portál Axios v noci na dnešek s odvoláním na své zdroje informoval, že Írán předložil Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války s tím, že rozhovory o íránském jaderném programu by se odložily až na pozdější fázi vyjednávání.

Článek Hlavní index japonských akcií Nikkei poprvé uzavřel nad hranicí 60.000 bodů se nejdříve objevil na N1.

Čínský start-up rozšiřuje své AI portfolio a láká na otevřený kód i nižší náklady

Model V4 bude dostupný také v levnější variantě flash. Současné zkušební verze mají firmě umožnit sbírat reakce uživatelů z praxe a model dál vylepšovat. DeepSeek zatím neuvedl, kdy bude finální verze hotová. Podobně jako předchozí model V3 je i nejnovější model otevřený, což znamená. Vývojářům tak umožňuje stáhnout kód, spustit ho lokálně a upravovat ho.

Majitelem společnosti DeepSeek je čínský fond rizikového kapitálu Zhejiang High-Flyer Asset Management. Spoluzakladatel fondu Liang Wen-feng start-up založil v roce 2023.

DeepSeek v loňském roce upoutal pozornost díky svému pokročilému a údajně energeticky i cenově dostupnému chatbotu R1. Tomu se dařilo dosahovat výkonu srovnatelného s americkými konkurenty, a to i přes omezený přístup Číny k mezinárodním talentům a ke špičkové polovodičové technologii. Firma pak v rychlém tempu vydávala aktuálnější modely, ty ale už podle analytiků takových kvalit nedosáhly. Od amerických společností, včetně OpenAI a Anthropiku, se odlišila prosazováním nízkonákladových modelů s otevřeným zdrojovým kódem.

DeepSeek ale zároveň čelí kritice kvůli čipům, datům i možnému zneužití technologií

Firma představila zkušební verzi den po tom, co Bílý dům obvinil Čínu z rozsáhlých krádeží duševního vlastnictví amerických firem vyvíjejících AI. Spor by mohl zkomplikovat vztahy mezi oběma zeměmi před summitem prezidentů Spojených států a Číny plánovaným na květen, uvedla agentura Reuters.

Společnost DeepSeek je v centru této kontroverze, protože ji Washington obvinil, že k trénování svých modelů získala špičkové čipy společnosti Nvidia, jejichž vývoz do Číny není povolen. Firmy Anthropic a OpenAI rovněž uvedly, že DeepSeek neoprávněně využil jejich neveřejné modely AI k vytvoření vlastního systému.

DeepSeek přiznal použití čipů Nvidie, ale nevyjádřil se k tomu, zda se na tyto konkrétní čipy vztahovaly vývozní zákazy. Nový model je podle firmy přizpůsoben čipové technologii čínské společnosti Huawei. Řada jejích čipů Ascend AI je důležitá pro snahu Číny o snížení závislosti na špičkové polovodičové technologii z USA.

DeepSeek ale také kvůli informacím o cenzuře vyvolává nejistotu kolem toho, jaké morální nebo etické hodnoty bude reprezentovat. Mohl by také znamenat riziko pro uživatelská data. Západní média například upozornila, že čínský chatbot na rozdíl od svých amerických konkurentů nereaguje na některé otázky týkajících se čínské politiky. Řada zemí také vyjádřila obavy v souvislosti s ochranou osobních údajů a s národní bezpečností.

Článek Čínský DeepSeek představil zkušební verzi nového modelu umělé inteligence se nejdříve objevil na N1.

Cursor a xAI získávají podporu SpaceX v oblasti AI pro vývoj kódu

Cursor je startup zabývající se prodejem modelů AI pro kódování úkolů. Spolu s OpenAI a Anthropic patří mezi několik startupů ze Silicon Valley, které přilákaly vývojáře díky využití AI kautomatizaci kódování. Jde o oblast, v níž firmy zabývající se touto technologií zaznamenaly brzký komerční úspěch.

Díky dohodě by společnost xAI, výrobce chatbota Grok, s nímž se SpaceX v únoru spojila, mohla získat silnější pozici na trhu s kódováním pro AI. Dosud totiž zaostávala za konkurencí. Dohoda také Cursoru poskytuje větší výpočetní kapacitu pro vývoj modelů umělé inteligence.

„Spojením špičkového produktu společnosti Cursor a jeho distribuce mezi zkušenými softwarovými inženýry s výcvikovým superpočítačem Colossus společnosti SpaceX, jehož výkon odpovídá milionu procesorů (čipů Nvidia) H100, budeme moci vytvářet nejužitečnější modely na světě,“ napsala SpaceX v úterý na sociální síti X.

AI aliance má posílit xAI i ambice SpaceX před rekordním vstupem na burzu

Colossus je superpočítačový cluster společnosti xAI v Memphisu, který firma prezentuje jako největší na světě. Společnost do infrastruktury pro umělou inteligenci investovala miliardy dolarů.

Toto oznámení přichází před velmi očekávaným vstupem společnosti SpaceX na burzu, k němuž podle Reuters dojde v nadcházejících měsících. Společnost počítá s tržní hodnotou téměř 1,75 bilionu dolarů a získáním 75 miliard dolarů. To by mohlo znamenat největší primární emisi akcií (IPO) v historii.

Dva vedoucí produktového vývoje v Cursoru Andrew Milich a Jason Ginsberg v březnu oznámili, že nastoupili do SpaceX, aby se podíleli na jejích měsíčních projektech a na projektu xAI. To je Muskův startup v oblasti umělé inteligence, který je nyní součástí SpaceX.

Článek Muskova SpaceX si zajistila opci na odkup startupu Cursor za 60 miliard dolarů se nejdříve objevil na N1.

Stát podpoří digitalizaci firem a veřejné správy

Evropská centra digitálních inovací pomáhají do podniků a veřejné správy zavádět digitalizaci, inovace i umělou inteligenci. Poskytují služby, jako jsou testování technologií před investováním, vzdělávání a rozvoj dovedností nebo podpora při vyhledávání investic.

V předchozí dotační výzvě, která do poloviny letoška financovala zejména vytvoření center, bylo 181 milionů korun z Národního plánu obnovy. Z něj mohla jít až polovina nákladů, zbytek z programu Digitální Evropa. V nyní vyhlášené dotační výzvě bude 35 procent od státu, polovina opět z programu Digitální Evropa. Zbylých 15 procent si centra musejí opatřit ze svých zdrojů.

Nová výzva nabídne až 22 milionů korun na projekt

„Evropská centra digitálních inovací se v období 2023 až 2025 jednoznačně osvědčila jako účinný nástroj pro zavádění digitálních řešení do praxe,“ uvedl vrchní ředitel sekce podnikání a digitalizace MPO Pavel Vinkler. Žádosti v nové dotační výzvě bude ministerstvo přijímat od dnešního dne, tedy 22. dubna, až do 25. května. Jeden projekt může získat až 22 milionů korun.

Síť více než 300 evropských digitálních inovačních center by měla pokrýt všechny regiony Evropské unie, centra by měla cílit na jejich specifické potřeby. V Česku nyní funguje šest center digitálních inovací, většina z nich je propojená s technicky zaměřenými vysokými školami.

Článek Evropská centra digitálních inovací v Česku mohou od státu získat 130 milionů se nejdříve objevil na N1.

San Francisco (USA) 14. dubna (ČTK) – Někteří investoři americké společnosti OpenAI zpochybňují její ohodnocení na 852 miliard dolarů (17,6 bilionu Kč). Dnes o tom informoval deník Financial Times (FT). Odvolává se na nejmenované finanční podporovatele firmy. Skupina se začíná více zaměřovat na segment firemních zákazníků. V něm ale podle kritiků čelí zvýšené konkurenci produktů od firem Anthropic a Google.

Společnost, která stojí za chatbotem s prvky umělé inteligence (AI) ChatGPT, na sklonku března získala od investorů 122 miliard USD (2,5 bilionu Kč).

Firma OpenAI se podle investorů chová nečitelně

Jeden z raných investorů podle FT označil OpenAI za „hluboce nekoncentrovanou“ firmu, jejíž kroky jsou pro trh nečitelné. Zatímco ChatGPT vykazuje miliardu uživatelů a roční růst o 50 až 100 procent, vedení firmy se podle kritiků začalo soustředit na vedlejší projekty, jako byla nedávná akvizice technologické talkshow TBPN za stovky milionů dolarů.

Podle části investorů jde o zbytečné rozptylování zdrojů v kritické fázi boje o tržní podíl. Napětí podle FT podtrhuje i fakt, že vedení společnosti v interní komunikaci vyzvalo zaměstnance, aby upustili od vedlejších úkolů a zaměřili se na klíčový byznys.

Společnost OpenAI svoji hodnotu obhajuje

Firma také v poslední době některé z těchto vedlejších aktivit zrušila, šlo například o plány na erotického chatbota nebo aplikaci na generování videí Sora. Kvůli zrušení Sory padlo partnerství se společností Walt Disney.

Firma kritické hlasy rozporuje. „Zvýšení kapitálu, které je největší v historii, bylo více než plně upsáno, dokončeno v rekordním čase a podpořeno širokou škálou globálních investorů, což odráží silnou důvěru jak v náš směr, tak v současnou dynamiku podnikání a dlouhodobou hodnotu,“ uvedla finanční ředitelka OpenAI Sarah Friarová.

Open AI plánuje vstup na burzu

Společnost plánuje letos vstoupit na burzu. Podle některých investorů by OpenAI musela být ve veřejné nabídce akcií ohodnocena alespoň na 1,2 bilionu dolarů, aby se současné vklady vyplatily, což je při rostoucí konkurenci a strategické nejistotě obtížně obhajitelné. Současně své akcie mohl upsat na burze i konkurenční Anthropic. Některé sekundární ukazatele poprvé ukazují, že by o jeho akcie mohl být větší zájem než o cenné papíry OpenAI, píše FT.

Hlavní část peněz v posledním kole financování přišla od tří velkých technologických společností. Amazon investuje 50 miliard USD, Nvidia a SoftBank po 30 miliardách USD. Z částky od Amazonu je 35 miliard podmíněno tím, že OpenAI buď vstoupí na burzu, nebo dosáhne takzvané obecné umělé inteligence (AGI).

Technologická firma míří i za individuálními investory

Poprvé také OpenAI získala více než tři miliardy dolarů od individuálních investorů prostřednictvím bankovních kanálů. Firma navíc oznámila, že bude součástí několika burzovně obchodovaných fondů (ETF) spravovaných firmou Ark Invest, což umožní širší veřejnosti podílet se na růstu společnosti.

OpenAI v březnu uvedla, že její tržby se nyní pohybují kolem dvou miliard USD měsíčně. Letos OpenAI zvýšila tržby i zavedením reklam v ChatGPT, což dříve generální ředitel Sam Altman označil za „krajní řešení“. Firma, která se dosud spoléhala hlavně na předplatné, nedávno uvedla, že tržby z reklamy v ChatGPT v USA za prvních šest týdnů testovacího provozu v celoročním přepočtu překonaly 100 milionů USD.

Investoři mají obavu, že OpenAI nebude schopna financování

OpenAI podepsala řadu dohod s výrobci čipů a cloudovými společnostmi, které pomohly nastartovat globální růst akciových trhů. Investoři však od té doby začali mít obavy o schopnosti startu-pu dohody financovat. Což vedlo k částečnému výprodeji souvisejících titulů. Šéf OpenAI Sam Altman uvedl, že závazky OpenAI plynoucí z těchto dohod činí 1,4 bilionu dolarů. To je více než stonásobek příjmů, které společnost plánovala vygenerovat v loňském roce.

Výrobce čipů Nvidia letos přehodnotil původně oznámenou investici do OpenAI ve výši 100 miliard dolarů. A to na základě dohody, která by start-upu poskytla hotovost a přístup k pokročilým čipům, které jsou klíčové pro udržení dominantního postavení ve stále konkurenčnějším prostředí. Místo toho ze účastnila aktuálního kola financování. V něm investovala výrazně nižší částku, a to zmíněných 30 miliard dolarů.

Článek FT: Část investorů OpenAI zpochybňuje ohodnocení firmy na 852 miliard dolarů se nejdříve objevil na N1.

Brusel 11. dubna (ČTK) – Evropská komise zvažuje v EU přísnější regulaci provozovatele chatovacího systému ChatGPT – americké firmy OpenAI. Počet jejích uživatelů překročil prahovou hodnotu, takže by se na ni mělo vztahovat nařízení o digitálních službách (DSA).

„Společnost OpenAI zveřejnila počet uživatelů služby ChatGPT, který přesahuje hranici 45 milionů stanovenou nařízením o digitálních službách (DSA),“ uvedl mluvčí Komise Thomas Regnier. „Orgány Komise tuto informaci v současné době posuzují,“ dodal.

Regulace ChatGPT je v souladu s pravidly EU ohledně boje proti škodlivému obsahu

Firmy s více než 45 miliony uživatelů spadající pod DSA podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Tato pravidla po provozovatelích platforem vyžadují, aby se více snažili bojovat proti nelegálnímu a škodlivému obsahu. Pokud se tím nebudou řídit, riskují tyto společnosti pokuty až do výše šesti procent svého celosvětového ročního obratu.

OpenAI překračuje hranici vytyčenou DSA výrazně, píše německý list Handelsblatt. Za období šesti měsíců do konce září 2025 vykazovala v průměru přibližně 120,4 milionu aktivních uživatelů měsíčně, napsala agentura Reuters.

Článek Evropská unie zvažuje přísnější regulaci americké firmy OpenAI se nejdříve objevil na N1.

New York 10. dubna (ČTK) – Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska vykázala za loňský rok ztrátu téměř pět miliard dolarů (104,3 miliardy Kč). S odvoláním na své zdroje to uvedl server The Information. Tržby přesáhly 18,5 miliardy dolarů. Firma podle dříve zveřejněných informací agentury Bloomberg podala žádost o vstup na burzu.

Uvedená ztráta podle zdrojů zahrnuje i Muskův start-up v oblasti umělé inteligence xAI, který společnost SpaceX v únoru odkoupila.

SpaceX v roce 2025 ve ztrátě, firma chce ale na burzu

Firma chce podle zdrojů Bloombergu v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získat až 75 miliard dolarů, což by ji ocenilo na více než 1,75 bilionu dolarů (zhruba 36,5 bilionu Kč).

SpaceX podle médií plánuje zahájit obchodování se svými akciemi na burze v červnu. Důvodem výběru šestého měsíce roku je, že 8. a 9. června astronomové po třech letech očekávají konjunkci Venuše a Jupitera, kdy budou planety na nebi pozorovatelné v těsné blízkosti. Současně 28. června bude Musk slavit 55. narozeniny. Firma podle zdrojů Financial Times zvažovala termín mezi těmito dvěma daty.

Musk založil firmu SpaceX v roce 2002 a dosáhl s ní řady úspěchů v oblasti vesmírné dopravy. Firma vyrábí nosné rakety, jejich motory, kosmické lodě i družice. Loni v srpnu její vesmírná loď dopravila novou čtyřčlennou posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Vlastní rovněž satelitní internetový systém Starlink.

Šéf SpaceX Musk se angažuje i v politice

Musk, který je mimo jiné šéfem a největším akcionářem firmy na výrobu elektromobilů Tesla, je nejbohatším člověkem na světě. Podle aktuálního žebříčku miliardářů sestavovaného agenturou Bloomberg činí hodnota jeho majetku zhruba 625 miliard dolarů (zhruba 13 bilionů Kč).

V poslední době se Musk výrazně angažoval v politice. V lednu 2025 se zapojil do předvolební kampaně v Německu, aby podpořil stranu Alternativa pro Německo (AfD), označovanou za krajně pravicovou. Podporoval také amerického prezidenta Donalda Trumpa ve volební kampani a po Trumpově vítězství několik měsíců vedl skupinu pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vztahy mezi Trumpem a Muskem se však postupem času zhoršily.

Článek The Information: Muskova SpaceX loni vykázala ztrátu pět miliard dolarů se nejdříve objevil na N1.

Stamford (USA) 9. dubna (ČTK) – Celosvětové tržby z prodeje čipů se v letošním rocezvýší o 64 procent. A překonají tak1,3 bilionu dolarů (přes 27 bilionů Kč). Jejich růst tudíž bude nejprudší za poslední dvě desetiletí. A to v důsledku silné poptávky po infrastruktuře pro umělou inteligenci (AI). Vyplývá to z prognózy, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila analytická společnost Gartner.

„Očekává se, že čipy pro AI se na celkových tržbách z prodeje čipů budou v letošním roce podílet zhruba 30 procenty. A zůstanoumotorem růstu v tomto odvětví,“ uvedla společnost Gartner. Globální tržby z prodeje čipů budou podle firmy Gartner pokračovat v růstu také v příštím roce. Tou dobou by měly překročit hranici 1,5 bilionu dolarů.

Silná poptávka spojená srozvojem AI v poslední době vede k výraznému zdražování čipů. Společnost Gartner předpokládá, žeceny paměťových čipů DRAM se v letošním roce zvýší o 125 procent. Ceny paměťových čipů NAND vzrostou dokonce o 234 procent.

Růst globálního trhu s paměťovými čipy díky AI dosáhne 633 miliard

Celosvětové tržby z prodeje paměťových čipů by se letos měly podle firmy Gartner díky silné poptávce a vyšším cenám téměř ztrojnásobit na 633 miliard dolarů. Paměťové čipy jsou důležitou součástí řady elektronických zařízení, včetně chytrých telefonů, televizorů či osobních počítačů.

Analytická společnost International Data Corporation (IDC) koncem února varovala, že celosvětový trh s chytrými telefony letos kvůli zdražování přístrojů v důsledku rostoucích cen paměťových čipů zažije nejprudší pokles v historii. Předpověděla, že globální dodávky smartphonů se propadnou o 12,9 procenta na 1,12 miliardy přístrojů. IDC předpokládá, že průměrná prodejní cena chytrých telefonů se v letošním roce zvýší o 14 procent na rekordních 523 dolarů (téměř 11.000 Kč).

Článek Gartner: Globální tržby z prodeje čipů se letos kvůli AI zvýší o dvě třetiny se nejdříve objevil na N1.

Soul 7. dubna (ČTK) – Jihokorejský výrobce elektroniky Samsung Electronics v letošním prvním čtvrtletí podle předběžných výsledků více než zosminásobil provozní zisk na rekordních 57,2 bilionu wonů (přes 800 miliard Kč) z 6,7 bilionu wonů před rokem. Firma o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Samsung v poslední době těží z růstu cen paměťových čipů souvisejícího s rozvojem umělé inteligence (AI).

Zisk výrazně překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu společnost LSEG odhadovali na 40,6 bilionu wonů. Dosáhl téměř trojnásobku ve srovnání s předchozím rekordem ve výši 20 bilionů wonů, který firma vykázala za loňské čtvrté čtvrtletí.

Zisk Samsungu v roce 2026 posiluje nedostatek čipů pro AI

Samsung je největším výrobcem paměťových čipů na světě. Výzkumná společnost Research TrendForce předpokládá, že ve druhém čtvrtletí se ceny paměťových čipů DRAM v případě jejich přetrvávajícího nedostatku zvýší o více než 50 procent.

Za současným nedostatkem paměťových čipů stojí prudký nárůst poptávky po infrastruktuře pro AI. V prvním čtvrtletí se podle agentury Reuters ceny čipů téměř zdvojnásobily.

Článek Samsung podle předběžných údajů zosminásobil čtvrtletní zisk na nový rekord se nejdříve objevil na N1.