Canberra 24. března (ČTK) – EU a Austrálie dnes po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu. Ta podle Evropské komise odstraní většinu cel na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.

Obě strany se na úzké obchodní spolupráci dohodly v době, kdy jejich exportéři čelí překážkám v podobě cel zavedených americkým prezidentem Donaldem Trumpem. A jejich ekonomiky se potýkají s nejistotou v dodávkách kritických surovin.

„Vysíláme zbytku světa silný signál, že přátelství a spolupráce znamenají v této turbulentní době nejvíce,“ uvedla von der Leyenová.

Obchodní dohoda zruší 99 % cel na vývoz z EU do Austrálie

Podle komise zruší dohoda 99 procent cel na vývoz evropského zboží. Díky tomu ušetří exportéři miliardu eur (24,5 miliard korun) ročně. Austrálie zcela zruší například cla na evropské víno, ovoce, zeleninu či čokoládu. Po třech letech od podpisu dohody dojde i na sýry.

Unijní země vyvezly loni do Austrálie zboží v hodnotě 37 miliard eur. Obchodní dohoda mezi EU a Austrálií by měla podle Bruselu pomoci k tomu, že objem vývozu naroste v příštích deseti letech o třetinu.

Článek EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel se nejdříve objevil na N1.

Index Dow Jones v závěru dne klesl o 1,05 % na 48 977,92 bodu. Širší S&P 500 ztratil 0,43 % na 6 878,88 bodu a technologicky orientovaný Nasdaq oslabil o 0,92 % na 22 668,21 bodu.

V týdenním pohledu si S&P 500 odepsal 0,4 %, Dow Jones 1,3 % a Nasdaq zhruba 1 %. Za celý měsíc pak S&P 500 klesl o 0,9 %, Dow Jones naopak mírně přidal 0,2 %, zatímco Nasdaq se propadl o 3,4 %. Podle analytika Petera Cardilla ze Spartan Capital Securities byl únor pro technologický index velmi slabý a investoři se částečně přesouvali do titulů spojených se „starou ekonomikou“.

Pozornost trhu vzbudila také zpráva z mediálního sektoru: Warner Bros. Discovery uzavřela dohodu, podle níž ji za 110 miliard dolarů převezme skupina Paramount Skydance. Výraznou reakci zaznamenal Netflix, který měl o Warner Bros. rovněž zájem – jeho akcie po oznámení prudce posílily a seanci uzavřely se ziskem téměř 14 %.

Dolar během dne nejprve zpevňoval po údajích, že lednový růst výrobních cen překonal očekávání. Ke konci měsíce však část zisků odevzdal kvůli uzavírání pozic. Přesto za únor směřuje k růstu kolem 0,5 %, což by znamenalo první měsíční posílení od října.

Krátce před 22:00 SEČ dolarový index, který sleduje vývoj americké měny vůči koši šesti hlavních světových měn, klesal o 0,2 % na 97,59 bodu. Euro vůči dolaru přidávalo 0,2 % na 1,1824 USD, zatímco dolar k jenu ztrácel 0,1 % na 156 JPY.

Zdroj: ČTK

Článek Americké akcie oslabily, technologie stáhly trh. Nasdaq uzavřel únor v mínusu se nejdříve objevil na N1.

Do rozvoje sítě a infrastruktury firma podle svých údajů investovala více než 4,2 miliardy korun. Pokrytí obyvatelstva 5G sítí se dostalo na 98,39 procenta. V oblasti pevného internetu pak T-Mobile pokračoval v rozšiřování optických přípojek – ke konci roku 2025 byla optika dostupná pro 1,36 milionu domácností.

Operátor připomněl i několik technologických novinek z praxe. Například při závodě Jizerská 50 využil dron k šíření 5G signálu. Zároveň oznámil rekordní přenos dat vzduchem v 5G síti při použití pásma 26 GHz, kdy dosáhl rychlosti 11,6 Gbit/s. Součástí aktivit je také projekt pokrývání takzvaných „bílých míst“, na němž spolupracují operátoři pod vedením ministerstva průmyslu a obchodu a Českého telekomunikačního úřadu; koncem roku bylo oznámeno pokrytí prvních lokalit.

Televizní služba Magenta TV má aktuálně 325 tisíc uživatelů. Věrnostní program Magenta Moments ke konci roku využívalo 1,785 milionu lidí. V segmentu firem a institucí T-Mobile nasadil 5G například v Horácké multifunkční aréně nebo v Nemocnici Jihlava. Technologie je také základem pro projekt Smart factory ve společnosti Tawesco v Kopřivnici. Praktické využití privátní sítě 5G SA pak jako první zdravotnické zařízení v Česku předvedla Vojenská nemocnice Brno.

T-Mobile je součástí mezinárodní skupiny Deutsche Telekom.

ZDROJ: ČTK

Článek T-Mobile loni v Česku zvýšil provozní zisk a dál rozšiřoval 5G i optiku se nejdříve objevil na N1.

Nejnižší inflaci vykázala v lednu Francie (0,4 %), následovalo Dánsko (0,6 %) a Finsko s Itálií (shodně 1,0 %). Na opačném konci žebříčku bylo Rumunsko (8,5 %), zatímco Slovensko dosáhlo 4,3 %.

Ve srovnání s prosincem inflace zpomalila ve 23 členských zemích, ve třech naopak zrychlila a v jedné zůstala beze změny. V meziměsíčním vyjádření se cenová hladina v EU podle Eurostatu snížila o 0,4 %.

Eurozóna: návrat na nízké hodnoty, hlavní roli hrály energie

V eurozóně inflace klesla na 1,7 % z prosincových 2,0 %, čímž Eurostat potvrdil dříve zveřejněný odhad. Meziměsíčně ceny v eurozóně spadly o 0,6 %. Podle struktury inflace byl klíčovým faktorem zejména vývoj energií – ceny energií meziročně klesly o 4 %, což celkovou inflaci významně stáhlo dolů.

Eurostat zároveň ukazuje, že po vyloučení energií byla inflace v eurozóně vyšší: 2,3 %. Ceny potravin, alkoholu a tabáku vzrostly meziročně o 2,6 %, ceny služeb o 3,2 % a neenergetické průmyslové zboží zdražilo o 0,4 %.

Česko: rozdíl metodik a domácí kontext

Eurostat uvádí pro Česko v lednu 1,2 % (HICP), zatímco ČSÚ v národní metodice vyčíslil meziroční inflaci na 1,6 % – nejnižší od roku 2016. Zpomalení z prosincových 2,1 % bylo podle dřívějších komentářů spojováno mimo jiné s administrativní změnou v platbách za obnovitelné zdroje energie.

ECB: sazby beze změny

V prostředí klesající inflace ECB na začátku února ponechala úrokové sazby beze změny; klíčová depozitní sazba zůstala na 2 %. Banka začala se snižováním sazeb v minulosti kvůli podpoře růstu, nyní ale vyčkává na další vývoj cen a ekonomiky.

Zdroj: ČTK, Eurostat

Článek Inflace v EU v lednu zpomalila na 2,0 %. V Česku byla pátá nejnižší se nejdříve objevil na N1.

Podle člena představenstva KARO Leather Jakuba Hemerky je přechod na Prime Market logickým dalším krokem. Společnost od něj očekává vyšší likviditu akcií, posun v oblasti transparentnosti a lepší pozici pro další růst včetně oslovení zahraničních investorů. Poradce Starteepo zároveň připomněl, že KARO patří mezi výrazné příběhy trhu Start – na burzu vstupovalo jako velmi malá firma a během několika let se zařadilo mezi viditelné emitenty domácího kapitálového trhu.

KARO vstoupilo na Start v roce 2019. V rámci primární emise tehdy získalo 40 milionů korun při ocenění zhruba 120 milionů korun. Od té doby podle Starteepo firma uskutečnila kapitálové transakce přes burzu v souhrnu kolem 700 milionů korun a její současná tržní hodnota se pohybuje okolo 1,2 miliardy korun, tedy několikanásobně výše než při vstupu.

Růst se projevil i ve výsledcích. EBITDA společnosti se z přibližně 17 milionů korun v roce 2018 zvýšila na 97,5 milionu korun v roce 2024 a ve fiskálním roce 2025 dále výrazně posílila. Akcie, které byly při úpisu v listopadu 2019 nabízené za 40 Kč, se nyní obchodují přibližně kolem 170 Kč, tedy více než čtyřnásobně nad emisním kurzem.

Firma investovala kapitál získaný na burze do rozvoje výroby. Vedle rozšíření původního závodu v Boršově koupila brownfield v Brtnici a vybudovala zde moderní kožedělný areál, čímž navázala na místní tradici. Akcionáři KARO schválili přesun na hlavní trh už loni v červnu.

Skupina KARO má výrobní závody v Boršově a v Brtnici na Jihlavsku. Původně se soustředila na obchod s kůžemi pro nábytkářský průmysl, postupně ale posílila vlastní zpracování. Závod v Boršově provozuje od roku 2015, provoz v Brtnici otevřela v roce 2023. Společnost zpracovává hovězí a buvolí kůže, její historie sahá do poloviny 90. let.

ZDROJ:ČTK

Článek KARO Leather míří na hlavní trh burzy. ČNB schválila prospekt pro přestup na Prime Market se nejdříve objevil na N1.

Export zboží z Česka loni podle asociace meziročně vzrostl o 1,5 procenta na rekordních 6,2 bilionu korun. Přebytek zahraničního obchodu se ale snížil – meziročně klesl o 32 miliard na 663 miliard korun, což představuje pokles o 4,6 procenta. Údaje jsou počítané v takzvaném přeshraničním pojetí.

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk upozornil, že zatímco vývoz rostl, dovoz přidával rychleji. Kombinace rychlejšího dovozu a změny kurzu pak podle něj ukrojila část ziskovosti. Asociace při srovnání průměrného kurzu eura v letech 2024 a 2025 odhaduje, že exportéři bez zajištění přišli zhruba o 108,7 miliardy korun.

Koruna během loňska výrazně posílila i proti dalším hlavním měnám. Vůči euru zpevnění dosáhlo téměř čtyř procent – rok začínala přibližně na 25,16 Kč/EUR a zakončila ho kolem 24,17 Kč/EUR. Právě takový pohyb podle asociace v praxi znamená, že exportér po přepočtu tržeb do korun inkasuje méně, i když prodá stejné množství zboží.

Podle Daňka zároveň rok ukázal, že český export zůstává schopný růstu i ve složitých podmínkách světové ekonomiky, kde se do obchodování promítá geopolitické napětí a nejistota na trzích. O to důležitější je podle něj aktivní řízení rizik, zejména měnových – bez zajištění by byl dopad na hospodaření firem citelnější.

Český export – Asociace očekává, že i letos mohou podniky čelit vyšším výkyvům, a to v návaznosti na obchodní politiku USA, tlak na růst mezd či další vývoj kurzu koruny. Pozitivním faktorem by naopak mělo být očekávané zlevňování energií.

Tahounem vývozu zůstaly stroje a dopravní prostředky. Tento segment vytvořil přebytek přes jeden bilion korun a podílel se na českém exportu zhruba 59 procenty. Největší samostatnou položkou byly osobní automobily s exportní hodnotou 838 miliard korun. Na opačné straně bilance skončila minerální paliva a chemické výrobky, které dohromady vykázaly záporné saldo zhruba 395 miliard korun.

Největším odbytištěm českých firem zůstalo Německo – vývoz do něj sice nepatrně klesl (o 0,3 procenta), přesto dosáhl téměř dvou bilionů korun. Evropská unie se na českém exportu podílela téměř 79 procenty, země OECD pak 88,5 procenta, což podle asociace potvrzuje dlouhodobou orientaci českých exportérů na vyspělé trhy.

Daněk zároveň upozornil na růst vývozů do některých mimoevropských zemí – například do Turecka a Indie, kam exporty mezi lety 2021 až 2025 vzrostly o 118 procent, respektive o 64 procent. Opačný trend je patrný u Ruska, kam se český vývoz od roku 2021 propadl o 87 procent na necelých 12 miliard korun.

ZDROJ: ČTK

Článek Silnější koruna ubrala exportérům přes 100 miliard. Český vývoz přesto dosáhl rekordu se nejdříve objevil na N1.

Zakázka byla podle CSG přidělena ve zrychleném režimu. Důvodem měla být naléhavá potřeba rychle doplnit zásoby munice ozbrojených sil v rámci Severoatlantické aliance. Na plnění se má vedle Excalibur International podílet také MSM Group, další firma ze skupiny CSG.

Výrobu mají zajistit podniky sdružené pod MSM Group, která zahrnuje evropské producenty schopné dodávat munici odpovídající standardům NATO. Skupina uvedla, že do výroby se zapojí například VOP Nováky, ZVS, Fábrica de Municiones de Granada nebo ZVI.

Podle obchodního ředitele Excalibur International Michala Radoucha jde o další potvrzení strategie, kterou CSG v posledních letech prosazuje – tedy posilovat vazby se zákazníky v zemích NATO a rozšiřovat spolupráci na obranných projektech. Skupina zároveň zdůraznila, že své kapacity nabízí nejen aliančním odběratelům, ale také dalším prověřeným partnerům, a tím přispívá k posilování evropského obranného průmyslu v době zvýšeného bezpečnostního napětí.

CSG se dlouhodobě řadí mezi významné evropské hráče ve výrobě dělostřelecké munice a v tomto segmentu rozšiřovala aktivity už před rokem 2022. Vedle munice skupina vyrábí také pozemní techniku prostřednictvím Excalibur Army a je aktivní i ve výrobě vozidel – například ve společnosti Tatra Trucks. Výrobní závody má kromě Česka v řadě dalších zemí včetně USA, Británie, Španělska, Itálie, Německa, Slovenska, Srbska a Indie a zaměstnává více než 14 tisíc lidí.

Skupina připomněla i nedávný vstup akcií CSG na burzy v Amsterdamu a v Praze, kde prodejem části akcií získala miliardy eur, což představuje podíl na základním kapitálu firmy. Podle údajů mezinárodního institutu SIPRI patří CSG z hlediska meziročního růstu tržeb k nejrychleji rostoucím evropským společnostem na globálním trhu se zbraněmi.

ZDROJ: ČTK

Článek Excalibur International ze skupiny CSG dodá munici členské zemi NATO. Kontrakt má hodnotu nižších stovek milionů eur se nejdříve objevil na N1.

Dolarový index, který sleduje vývoj americké měny vůči koši šesti hlavních světových měn, kolem 18:00 SEČ přidával přibližně 0,3 % na 97,509 bodu. Euro vůči dolaru ve stejnou dobu oslabovalo zhruba o 0,3 % a obchodovalo se poblíž 1,1810 USD. Naopak k japonskému jenu společná evropská měna mírně posílila, a to asi o 0,4 % na 182,412 JPY. Dolar vůči jenu zpevnil téměř o 0,8 % na 154,432 JPY.

Impulzem pro oslabení eura byla zpráva deníku Financial Times, který s odkazem na informované zdroje uvedl, že Lagardeová zvažuje rezignaci. Podle listu by její případný odchod mohl ovlivnit i proces výběru nástupce a v určitém scénáři by do něj mohl promluvit ještě současný francouzský prezident Emmanuel Macron. Mluvčí ECB však uvedl, že prezidentka banky o konci svého mandátu zatím rozhodnutá není.

K podpoře dolaru přispěly i čerstvé statistiky z americké ekonomiky. Ministerstvo obchodu oznámilo, že objednávky kapitálových statků mimo letecký sektor v lednu vzrostly o 0,6 %, zatímco analytici počítali s růstem o 0,4 %. Jde o sledovaný ukazatel investiční aktivity firem.

Pozitivní signál přišel také z průmyslu. Fed informoval, že produkce ve zpracovatelském sektoru v lednu vzrostla rovněž o 0,6 %, což je nejvyšší tempo od února 2025 a zároveň více, než čekal trh. Podle hlavního ekonoma společnosti Annex Wealth Management Briana Jacobsena by se tak mohla rozbíhat širší obnova výroby – připomněl, že se současně zvyšovala i zaměstnanost ve výrobním sektoru a růst může být tentokrát podpořen i novými zakázkami.

ZDROJ: ČTK

Článek Euro oslabuje kvůli spekulacím o odchodu Lagardeové, dolar zpevňuje po datech z USA se nejdříve objevil na N1.

Novinka má stopáž zhruba 20 minut a ve vysílání se objeví každý pracovní den od 15:40. Podle generálního ředitele ČT Hynka Chudárka je ekonomika pro diváky praktické, každodenní téma – od cen a mezd přes kroky státu až po rozhodování firem – a proto chce ČT24 posílit ekonomické zpravodajství tak, aby lidé dostávali souhrn zásadních informací „na jednom místě“.

Pořadem budou provázet moderátoři Vanda Kofroňová, Nina Ortová a Jakub Musil. Kofroňová zároveň doplnila, že redakce chce pracovat nejen s aktuálními „byznysovými“ zprávami, ale i s širším kontextem a zajímavými ekonomickými událostmi, které se v televizi objevují spíše okrajově. Počítá také s využitím zkušeností ekonomicky zaměřených redaktorů a jejich poznatků z natáčení v terénu.

Ekonomická redakce České televize se vedle nového denního pořadu podílí také na přípravě týdenního formátu Události, komentáře z ekonomiky, který ČT24 vysílá v sobotu od 22:00 a přináší shrnutí a analýzu hlavních ekonomických témat týdne, rozhovory s hosty i připravené reportáže.

Samostatnou ekonomickou redakci ČT obnovila už loni v září právě nová managementová garnitura po nástupu Chudárka do čela televize. V předchozím období byla redakce zrušena za vedení tehdejšího generálního ředitele Jana Součka.

ZDROJ: ČTK

Článek ČT24 zařadila nový pořad o ekonomice. Ekonomika ČT24 poběží každý všední den se nejdříve objevil na N1.

Podle zveřejněných informací představili generální ředitel Oliver Blume a finanční ředitel Arno Antlitz rámec opatření na lednovém setkání s manažery v Berlíně. Koncern zatím zprávu oficiálně nekomentoval, upozornila agentura Reuters.

Volkswagen už na konci roku 2024 oznámil, že do roku 2030 plánuje v Německu zrušit více než 35 tisíc pracovních míst. V lednu letošního roku pak informoval o změnách v řízení a omezení počtu pozic ve vedení divize Brand Group Core (BGC) zaměřené na masovou produkci, do níž spadá i Škoda Auto.

Skupina se v posledních měsících potýká mimo jiné se sílící konkurencí z Číny a dopady celních opatření. Celosvětový odbyt koncernu loni klesl o 0,5 procenta na 8,98 milionu vozů.

Škoda Auto však šla proti trendu – prodeje zvýšila téměř o 13 procent na 1,044 milionu automobilů, což znamenalo nejrychlejší růst ze všech značek v rámci koncernu.

Hospodářské výsledky Volkswagenu přitom zůstávají pod tlakem. V prvních devíti měsících loňského roku koncern vykázal provozní zisk 5,4 miliardy eur (zhruba 131 miliard korun), což znamenalo meziroční propad o 58 procent. Provozní zisk Škody Auto naopak vzrostl o více než pět procent na 1,79 miliardy eur.

ZDROJ: ČTK

Článek Volkswagen chystá úsporný balík: do roku 2028 chce seškrtat náklady o 20 % se nejdříve objevil na N1.